Letošní zima je svým způsobem „kouzelná“. Uvěznila nás „neposedy“ doma a jelikož mám domácí práce jaksi mimoděk v pořádku( slovníkem teanegrů - „v paži“), sedím u mého notebooku a listuji.
Když se dostanu na blogy, otvírám diskusi a začíná mě brnět klávesnice – je toto možné?? A jelikož je mi víc jak 60 a chybí mi pouze podmínka návštěvy Ruska, riskuji a vrhám se do diskuse.
Ouha, nejste registrován, vypadněte. Zamyslím se, stojí Ti to Jiří za trochu adrenalinu? Odpovím si sám, což dělám v mém brožovaném životě často, zvláště nyní, když jsem po rozvodu již 9 let sám dle přísloví, však víte, končí to sprostě.
A tak jdu do registrace. Úspěch se dostavil a tak vrhám se do první diskuse. Po přečtení všech kodexů o slušnosti diskutérů, trestných bodech za neslušné příspěvky(nechápu jak se to pozná) narazím na „dukáty“. No neberte to, když je to zadarmo. Musím prý často navštěvovat web, absolvovat různé akce abych se mohl stát pravým a zasloužilým diskutérem za 300.
Ale mám povolené 3 příspěvky na „rozcvičku“. Ta šlechetnost mě dojala a okamžitě jsem ji začal využívat. První příspěvek jsem „vypatlal“ na Paroubka. Pak jsem zjistil, že nejsem originální a jak napsali někteří, mnou vážení blogeři, karikatura tohoto politika je laciným získáváním nějaké „karmy“. Tak to ne, já jsem diskutující a ne karma. Poté jsem našel blogera, respektive začínající blogerku, která mě zaujala svým stylem psaní. Přiznám se bez mučení, paní Ludmilo, píšete od srdce a je vidět, že to s lidmi umíte. Tak jsem druhý příspěvek „utratil“ za pochvalu. Co s třetím, musím více odvažovat. Ta klávesnice je prevít. V nějaké neplodné diskuzi jsem klikl na „Re“ a bylo to. Já to schytal. A jelikož jsem se už nemohl bránit – 300 dukátů v nedohlednu, neřku-li v ….. zůstal jsem jednoznačně poražený a opuštěný ve svém oprávněném rozhořčení.
Podle jistého blogera jsem si udělal „krizovou“ sekanou, tři dni jsem se s ní „ládoval“ a pak mě to napadlo. Nemáš dukáty a chceš si na stará kolena před infarktem trochu užít - založ si blog. Je to zadarmo, adrenalinu na rozdávání a diskutovat a chválit můžeš neomezeně. Jenomže jsem v životě napsal pouze pár povinných slohových prací ve škole a životopis při nástupu do pracovního procesu.
Titulek „Zkuste si napsat blog“ je povzbuzující a když dočtu text, je mi jasné, že splňuji všechna hlavní kriteria - mám chuť psát, ale možná se trochu bojím a nemám dost času na založení blogu.
Ale na první článek bych měl super titulek, to by byla diskuse až by se Ukrajina zazelenala. Trošku jsem naznačil ale více nemohu prozradit, témata si musí možný budoucí bloger opatrovat jako ucho na hlavě.
Zdravím a přeji hezký den.
Jiří Mitáček
