A co ty? Už jsi byl darovat krev?

Průměrně dostane každý člověk v Česku během svého života krevní transfuzi 5× a lék vyrobený z krve 14×. Toto nejspíš nikdo z nás neví a v době kdy se každý stará spíš sám o sebe aby měl všeho dost, se solidarita a ochota udělat jeden pro druhého jen tak „zadarmo“ upně ztratila.

Nejsem žádný pisálek, ani nedělam v zdravotnictví nebo nějakých kampaních podporujících dárcovství krve. Jsem jen normální průměrný člověk tak jako většina z nás. Přesto jsem dnes udělal něco, co málokdo bere za samozdřejmost. Byl jsem darovat krev, chodím pravidelně a jen tak. Zklamalo mně i dost mích přátel, kteří na mně koukají a ptají se mně : „Co z toho máš? Proč to děláš? „ Nemám z toho nic víc než dobrý pocit. Ano, pár drobností dostanu, vitaminy, stravenku, nějaké volno, Ale kvuli tomu to nedělám. Dělám to pro dobrý pocit a právě pro ty známé co se mně ptají „proč“, protože co když zrovna oni jednou krev budou potřebovat.

Když jsem před pár lety šel darovat poprvé, nevěděl jsem co od toho čekat. Taky jsem udělal pár zásadních chyb, jako že jsem šel nalačno (tohle není vyšetření), ale ty jsem už příště nedělal. Tenkrát jsem tam šel z důvodu spíš splatit společnosti své hříchy z mládí. Kdo z nás neudělal nějou tu kravinu a nepodstoupil po tom byť jen malí chirurgický zákrok, ke kterému bylo zapotřebí alespoň trochu cizí krve nebo plazmy. Tak jsem si říkal, že tu svou zas pošlu dál, dalšímu mladýmu který udělá třeba stejnou blbost jako já a bude stejně jako já potřebovat na čas šroub v noze.

Spousta lidí si řekne co je mi do ostatních, pro mě se vždy nějaka krev najde, když jí budu potřebovat. Jenže když si tohle řeknou všichni tak tu žádná krev nebude. Máme sice techologie s kterýma vyrobíme mikroroboty které mužem poslat do těla, ale krev stále vyrobit lidstvo nedokáže.  Dřív to alespoň stát zaplatil a když už to nědělali lidi z dobré vůle, dělali pro těch pár korun za který si pak koupili bůch ví co. Ale ať, tahle společnost žije jen penězi tak proč neprodat vlastní krev. Jenže naše užásna vláda, ať už minula, nebo budoucí, nebo jedna z těch co teď vladne i nevládne v tom už se taky nevyznám, platby zrušila. Armada kde musel každý alespoň jednou jít už taky není. Dneska jsem tam přišel a jen smutně koukal na všechny ty prázdný sedačky, kde ještě před pár lety bývalo plno. Milá sestřička mi brala vzorky a já přes stěnu slyšel jak druhá obvoláva dárce kteří už dlouho nebyli a kolikrát bezúspěšně je přemlouvá aby přišli. Bylo mi z toho skoro do breku.

Prosím všechny své známé i neznáme, seberte odvahu a alespoň jednou to zkuste. Každý kdo máte rodinu a děti, koukně te se na ně ráno a řekněte si „nestojí mi ta hodina života za to abych dal krev, kterou by oni jednou mohli potřebovat“. A vy mladí blázni na motorkách, než na ni sednete a budete se řítit rychlostí 150km/h mezi auty, když ne pro sebe, vzpomeňte na své kamarady kterým to nevyšlo a naštěstí vyvazli jen se zraněním. Darujte jim místo nádrže benzínu 450ml své krve. Co kdybychom jednou všichni odhodili stud a uděli jednou dobrý skutek, děláme to přece všichni pro všechny. Naši předci si uměli pomáhat mnohem víc, co kdybychom začali alespoň tímhle.

Marek Göllner

32let

Dobrovolný dárce krevní skupina 0