Přínosy Lisabonské smlouvy (nejen) pro Českou republiku

Lisabonská smlouva podle mého názoru přináší řadu výhod pro občany členských zemí EU a je také dokumentem, který  nastartoval novou éru evropského integračního procesu. Protože dávám přednost kvalitě před kvantitou, uvádím v tomto článku pouze ty aspekty, které považuji za nejlépe uchopitelné.

Nejprve bych zmínil institut iniciativy občanů EU, který je popsán v článku 11 odst. 4 konsolidovaného znění Smlouvy o EU: "Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv". Evropská Komise k tomuto tématu otevřela veřejnou diskusi, která potrvá do 31.1. 2010. Každý občan může zaslat příspěvek Komisi (odkaz zde), ve které může vyjádřit svou představu o konkrétním naplňování tohoto bodu. Doporučuji si nejprve přečíst zelenou knihu, kterou naleznete rovněž pod uvedeným odkazem.

Dále dojde k posílení role národních parlamentů v rozhodovacím procesu EU. Tyto budou dohlížet zejména na dodržování principu subsidiarity, tzn., zda je nutné přijímat legislativní akt na evropské úrovni. Samozřejmě jsou tímto kladeny vysoké nároky především na výbory pro evropské záležitosti obou komor parlamentu, což vyžaduje aktivní přístup zákonodárců, kteří musí mít o této problematice solidní povědomí. Pasivita či nedostatečné znalosti poslanců a senátorů by znamenaly "pouhou" implementaci evropské legislativy do národního práva.

Nesmíme zapomenout ani na posílení role Evropského parlamentu, kdy došlo k rozšíření spolurozhodovacího procesu (co-decision procedure) na dalších cca 40 oblastí, včetně klíčových témat, jakými jsou např. svoboda, bezpečnost a spravedlnost, zemědělství a obchod. Je asi zbytečné připomínat, že se jedná o přímo volené zástupce. Je pravdou, že ČR má proti předchozímu období o dva europoslance méně, ale např. Německo přijde od r. 2014 o tři křesla. Když se podíváme na počet oprávněných voličů připadajících na jednoho europoslance, pak v případě Německa je to cca 646tis. voličů na jedno křeslo v parlamentu, zatímco v ČR je to cca 364tis. voličů.

Nelze opomenout ani změnu hlasování v Radě - pokud porovnáme současný systém vážených hlasů s "lisabonským" systémem, může se nový systém ukázat pro ČR jako výhodnější. Zde předkládám důkaz na reálném příkladě:

Země
Belgie	12
Bulharsko	10
Itálie	29
Maďarsko	12
Nizozemí	13
Polsko	27
Portugalsko	12
Rakousko	10
Rumunsko	14
Řecko	12
Slovensko	7
Španělsko	27
Švédsko	10
	29
ČR	12

Bude-li ČR chtít něco prosadit podle nového hlasovacího systému, musela by dát dohromady např. koalici zemí uvedenou v tabulce. Podle současného systému by jí ale tato koalice nestačila (viz tabulka). Totéž platí také o blokační menšině. Podle lisabonského systému mohou v EU-27 určitý návrh zablokovat minimálně čtyři země reprezentující dohromady nejméně 35% obyvatel EU. České republice by tedy stačilo vytvořit koalici např. s Itálií, Španělskem a Velkou Británií. Podle současného systému by jí ovšem tato koalice nestačila.  

Novinkou je možnost vystoupení členské země z Evropské Unie, což je jasným signálem toho, že každá členská země, tedy i Česká republika, je v Evropské Unii dobrovolně. 

Lisabonská smlouva přináší transparentnější rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy - oblasti s výlučnou kompetencí, kde EU může jednat samostatně (např. stanovení pravidel hospodářské soutěže pro fungování vnitřního trhu, spoečná obchodní politika), dále oblasti se sdílenými kompetencemi (např. vnitřní trh, životní prostředí, doprava) a konečně oblasti s doplňkovou činností EU (např. průmysl, kultura, turismus).

Na závěr mi dovolte malou poznámku: europesimismus považuji za zcela legitimní náhled na evropskou integraci, ale musí být konstruktivní, ne zastydlý. Proto všem euroskeptikům vzkazuji: nabídněte pozitivní alternativu k projektu EU.

P.S.: Doporučuji webovou stránku  http://www.lisabonska-smlouva.eu