Blbé Vánoce

Vánoce začaly. Ne, nezbláznil jsem se. V supermarketech začaly už začátkem listopadu a někde i dříve. Když se někoho na ně zeptáte, tak začne omdlévat, svíjet se a nadávat. Nadávat na všechno. 

Vlastně, že ty Vánoce jsou pořád stejné a že by se měli zrušit stejně tak jako letní čas. V obchodech vánoční hudba, všude mnoho lidí, ceny na maximu. Všichni nervózní, že nic ještě nekoupili a že ti jejich mílí nic nechtějí nebo naopak chtějí, ale na to zase nemají peníze. Už aby bylo po všem a byl zase klid a mohlo se kupovat zase něco cenově normálního. Cenově, tak jako při Black Friday. Ty vánoční trhy taky hrůza. Jsou pořád stejné. Nic se na nich nezměnilo, pořád stejný sortiment, stejní lidé i toho souseda s kterým se nezdravíte na nich potkáte. Ti trhovci to zboží snad nakoupili před 20 lety a pořád to prodávají a nemohou to doprodat. 

Svařené víno. No o něm ani nemluvím. Pořád stejná chuť, stejná barva. Dokonce u jednoho stánku je prodavač, kterého si pamatuji od mých studií na gymnáziu a taky nic nového, jen zestárnul. Ke stolku se s horkým plastovým kelímkem nevejdete. Proč nezajistí těch stolků více? Alespoň, že ten kelímek už není plastový.

Kapr. V žádné jiné zemi jsem neviděl takhle rybu před smrtí trpět. Ostatně ani toho kapra jsem tam v tom velkém světě taky nikde neviděl. Co to je obchod? Co to je za prodejní zařízení? Káď, škopek plné studené vody a v něm přidušení kapři s vykulenýma očima. Ano, mají je vykulený. Když si takového kapra přinesete domů a rozříznete ho, tak zjistíme, že v žaludku má půlkila dlažebních kostek, to je známá věc. Darebové z Třeboně mě zase natáhly na kilech, a ještě mám celou bundu od rybí krve.

Lidi. Všude zevlují, samá fronta a každý je odborník na vše. Nejhorší jsou děti, ti řvou všude kam lezou a vlezou i tam kam nikdo nevleze a taky čumí.

Vánoční stromky. Taky taková blbost. Kdo byl v Betlémě, tak ví, že tam žádný smrk, žádná borovice ani kavkazská jedle neroste. Trh se stromky akorát zabírá místo na parkovišti. Přijedeš a nezaparkuješ.

Vánoční hudba. Koledy od Sintry, od Gotta a nevím od koho ještě. Pořád je pouštějí dokola, pořád dokola každý rok.

S přicházejícím štědrým dnem nervozita stoupá. Doma, v obchodech, na zastávkách, tak i na pracovištích. Doma se peče, uklízí, dělají se práce, které se nestihli přes rok, podávají se žádosti o rozvod, nadává se na vše a na každého.

Ano, to všechno dotváří ty moje Vánoce a uvědomil jsem si, nebylo to hned, že bez těch lidí v obchodech, bez svařáku, bez koled, bez kaprů by nebyly moje Vánoce Vánocemi. 

Miluji nošení kapra v igelitové tašce. Miluji ty plné stolky před stánky se svařákem. Miluji koledy a je mi jedno od koho jsou a kdo je zpívá. Miluji ruce od smoly, když kradu v lese větve do vázy. Miluji diskuze o dárcích, co a pro koho. Miluji hektickou atmosféru štědrého dne. Miluji vánoční lidi a vánoční chvilky. Těším se na Vánoce jako každý rok a nechci, aby byly někdy jiné.