Tajný prostor Jáchymov
Tak je tomu i v případě jakéhosi nicky, který si říká „C2 H5 OH purum“ (tento slaboch si netroufne uvádět své jméno, aby mohl psát beztrestně své hanopisy) a otiskuje pod článkem o jáchymovských vězních ve včerejší Idnes následující komentář:
„Nehodnotím, jestli vězňové zařazení do práce Jáchymovských uranových dolů byli odsouzeni spravedlivě.“ (ale není právě toto skutečnost zásadního rázu? pozn. MP) „Ale tyjátr kolem jejich práce a zacházení s nimi, je jedna kolosální lež a podvod předkládaný k uvěření prosťáčkům a lidu obecnému.“ (zřejmě se tedy tisíce muklů smluvily na tom, že budou lhát o realitě svého utrpení v lágrech - pozn. MP) „Už jen používání výrazů - např. "jáchymovské peklo", "věž smrti" a jiné podobné, jsou vymyšleny profesionály psychology, pro lživé ovlivňování lidí. Nevím, žeby tisíce horníků a jiných profesí, pracovali (a rádi) v pracovních podmínkách "pekla". (civilní pracovníci tam pracovali proto, že dostávali mimořádné mzdy – to byla jejich jediná motivace – a jejich životní a pracovní podmínky se od podmínek vězňů zásadně lišily - pozn. MP) „A ta slavná "věž smrti"... co to jako má být ? Odtud snad s jejího vrcholu bachaři pro své potěšení shazovali vězně, nebo co? Vždyť to bylo běžné technologické zařízení k základnímu třídění uranového materiálu... Ochranné pomůcky, měli vězňové přesně ty stejné, jako civilní zaměstnanci.“ (Hlupáku, tato věž byla mukly – a nikým jiným - tak nazvána proto, že se tam třídění vysoce radioaktivního uranového materiálu provádělo bez jakýchkoli ochranných pomůcek - ostatně tehdejší „ochranné pomůcky“ tak jako tak byly naprosto neúčinné a proti ozáření nepomáhaly – pozn. MP) „A stravu mnohdy lepší, než si dopřávali nevězňové. A co to značné množství bývalých "muklů", kteří po ukončení trestu zůstali v tom "pekle" jako civilové pracovat? (Autor příspěvku zřejmě zastává heslo obyvatel Ostrova hlupáků „s plným břichem houby zle“, muklové opravdu hladem netrpěli, ale jejich strava se dala označit za kvalitní jen stěží... A jestli v Jáchymově zůstalo množství bývalých muklů, o tom pochybuji. Pokud někteří z nich přece zůstali, tak to bylo zřejmě proto, že tak jako tak neměli kam jít, neměli šanci na vzdělání a práce v dole byla jediná, kterou uměli na kvalifikované úrovni – protože se v lágru ocitli už na prahu své dospělosti - pozn. MP)
Tento příspěvek pod článkem, týkajícím se vzpomínkové slavnosti vězňů komunistického režimu, je charakteristický pro určitou skupinu lidí, kteří nejsou schopni se poučit z minulosti a vytrvale papouškují lži komunistických ideologů. Totalitní myšlení se jim hluboce zažralo pod kůži, takže nejsou schopni jakékoli sebereflexe, natož aby byli zabývat se historickými fakty a na jejich základě byli ochotni rozeznat pravdu od lži. Výše uvedená kniha Tajný prostor Jáchymov při dodržení všech zásad vědecké historické práce ukazuje na faktech a historických materiálech a pomocí sběru informací od pamětníků, jaká byla realita dolování uranu v Jáchymově.
Cituji z některých údajů uvedených v knize Tajný prostor Jáchymov, jak je zpracoval Jiří Svršek:
„Stav ubytování vězňů v "lágrech" byl v říjnu 1950 kontrolován komisí správy TNP a po prohlídce tábora Vojna v roce 1950 uvedeno v zápise, že "tak špatných koncentračních táborů ani v Německu nebylo: bez jakékoli obrany proti radioaktivnímu záření. Na vězně požadováno 2,5 m2 ubytovací plochy. Skutečný průměr činil pouze 1,8m2"
„Mnohem otřesnější je skutečnost, že v roce 1954, kdy byly výnosem ministra vnitra Rudolfa Baráka TNP zrušeny, jen na území republiky byly sto čtyři, byly však přejmenovány na převýchovné tábory, kterými za dobu jejich trvání do roku 1960, podle údajů CICRC prošlo celkem 220.000 osob. Podle našich domácích pramenů "pouze" 210.000 osob. Nemělo by smysl vést diskusi o tom, kolik našich spoluobčanů prošlo TNP, nikdy se nám nepodaří zjistit přesný počet. Někteří byli záhy přesunuti do pevných věznic jako Leopoldov, Ilava, Valdice a podobně, jiní se do TNP dostali na základě svévolného rozhodnuti tzv. Zvláštních komisí Národních výborů a byli přinuceni pracovat v lágrech rok až dva, jen na základě nám již známého zákona 247/48.
Popisovat dopodrobna tábory nucených prací by bylo zbytečné, děti se o nich stejně jednou budou učit ve škole, stejně jako o Osvětimi, Majdanku, Buchenwaldu či Mauthausenu. I tábor Svornost měl své "schody smrti ", všechny tábory zdobily "ąpačkárny", se střílnami, obklopené kolem dokola ostnatým drátem. V každém lágru, jak nacistickém, tak komunistickém, byl pověstný apelplatz, na který nikdo, kdo poznal pracovní tábory na vlastní kůži, nikdy nezapomene. Jako dějiny nacistických koncentračních táborů mají své Eichmanny, Dr. Mengele, či Hoese, mají československé koncentráky své kpt. Hromádky, strážmistry Brabce, své Dvořáky alias Palečky, strážmistry Kohlíčky či kapitány Karafiáty...“
Jak je zřejmé z příspěvků anonymů jako je nick C2 H5 OH purum, padělat minulost je pro určité charakterově pokřivené jedince neodolatelné lákadlo. Zřejmě doufají, že jejich stokrát opakovaná lež se nakonec uhnízdí i v myslích jiných jedinců, s nimiž tak budou moci sdílet své frustrace a zášti. Je mi takových lidí upřímně líto, protože zůstávají uvězněni v zajetí vnitřního otroctví – nikdy se nestanou skutečně svobodnými bytostmi, protože dali přednost lži před pravdou, která by je mohla zachránit.
http://protikomunisticke.misto.cz/peklo.htm
Pozn. v případné diskuzi pod článkem nebudu reagovat na příspěvky anonymních diskutérů
Martin Pinc
Myšlenkový svět stavitelů mariánského sloupu
Podle prohlášení pražského primátora B. Svobody (deník Metro 7.5.2012) má být obnoven historický vzhled Staroměstského náměstí. Deník Metro: „Prvním krokem k návratu historické podoby náměstí je obnova barokního mariánského sloupu, stavby, která v historii vyvolávala ještě větší kontroverze než samotná dostavba radnice.“ Jeho obnova je předmětem vzniku a činnosti Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Tato společnost se na svých webových stránkách snaží převědčit čtenáře, že své úsilí o „znovupostavení sloupu chápe také jako duchovní symbol obnovy národa v situaci znovunabyté svobody. Obnova sloupu má být dle našeho prvního čestného předsedy kardinála Františka Tomáška činem smíru a vzájemné tolerance.“ Skutečné cíle a záměry, spojené s opětovným vztyčením sloupu ovšem skrývá. Přesto není vůbec těžké jim porozumět jako „zbožné lži“, jejich záměry jsou totiž zřetelně čitelné z webových stránek Měsíčníku České misie v Chicagu „Hlasy národa“, na něž Společnost pro obnovu sloupu odkazuje.
Martin Pinc
O romské identitě (existuje vůbec?)
Několik posledních článků redaktora MF Dnes Patrika Bangy vyvolalo velký rozruch nejen mezi čtenáři blogů na Idnes. Pan Banga v podstatě obvinil český stát z toho, že způsobil současnou vysokou kriminalitu romského etnika u nás tím, že neřešil jeho zaměstnanost. Z jeho článků rovněž vyplynulo, že by zřejmě přivítal státní paternalismus, tj. aby stát vzal do vlastních rukou nejen péči o vzdělání, ale rovnou výchovu svých občanů jako takovou. Pravděpodobně mu ale vůbec nedochází, že taková forma státního paternalismu je obvyklá jen v totalitních společnostech – a je lhostejné, jsou-li založené na bázi komunismu, fašismu, nebo národního socialismu (případně na nějaké náboženské doktríně, jako státy, v nichž je povinné jediné státní náboženství, jako tomu bylo v katolických zemích pod nadvládou Habsburků v 17. a 18. století či dodnes v islamistických státech afrického Sahelu či Blízkého Východu). Je tedy na místě otázka – chtěl by pan Banga, aby se u nás obnovila totalitní společnost?
Martin Pinc
1 máj 1890 a 1980
Mladší generace si dnes už ani neumějí představit, jaký byl život v naší zemi v éře „reálného socializmu“. Že mohla být doba, kdy se nemohlo ani otevřeně mluvit o problémech ve společnosti, natož kritizovat svou vládu. Pokud si totiž někdo dovolil říci něco jen trochu mimo „oficiální linii strany“, ztratil přinejmenším jakoukoli šanci se profesionálně uplatnit. Nebylo tedy možné, že by tehdy mohla oficiálně vyjít kniha „Do posledního dechu!“, kterou proto jen jako samizdat vydal můj tchán, profesor českého jazyka a literát Miloš Hoznauer v roce 1983. Rozhodl jsem se s jeho svolením publikovat na svém blogu následující text z tohoto výboru krátkých próz - "1. máj 1890 a 1980". Text fiktivně uvádí kovaný komunistický „editor“ (lze si maně vzpomenout např. J. Kojzara z Rudého Práva):
Martin Pinc
Škaredý Škárka, prolhaná Kočí, naivní Bárta a trapný Kmenta
Jsem docela perplex ze způsobu, jak „investigativní novinář“ Mladé fronty Dnes Jaroslav Kmenta dokáže zcela přeznaménkovat a zrelativizovat průběh a výsledky soudního přelíčení v kauze Bárta – Škárka. Znovu a znovu (s vpravdě goebbel-sovskou vytrvalostí) je schopen ukazovat na Jana Bártu jako na hlavního ničemu na naší politické scéně. Naposledy ve včerejším komentáři „Sonda do hlubin Bártovy duše. Proč se nevzdá svého vlivu?“ uveřejněném na iDnes.
Martin Pinc
Boží prorok v pohanských Čechách
Včera tomu bylo už 10 let, co k Pánu odešel Zdeněk Bonaventura Bouše, pro přátele „Bony“, františkánský mnich, teolog, liturgista, historik umění a kazatel, který svými „buřičskými“ a kritickými postoji a názory po několik desetiletí „čeřil vodu“ v dosti zahnívajícím rybníce, ve který se ve 20. století proměnilo křesťanství v Čechách. Jeho postoje a názory byly nevhod jak komunistické moci, tak církevním strukturám; proto byl na dlouhá léta zbaven státního souhlasu k vykonávání duchovní služby a k úlevě části vrchnosti své církve se poté „uklidil“ mimo hlavní město. Přesto byli jeho charismatickou osobností formováni či ovlivněni významní křesťanští činitelé, teologové i laici, mezi mnoha jinými např. Václav Malý, Tomáš Halík či Jan Heller. Já sám mohu jen s velikou lítostí konstatovat, že jsem promeškal možnost tohoto vyjímečného „muže bolesti“ poznat osobně. Předkládám tedy čtenářům tohoto blogu alespoň výňatky z jeho textů a vzpomínky jeho přátel, jak jsou zaznamenány v knize Bonaventura Bouše, Odkaz a vzpomínky (Vyšehrad, 2009).
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Obří požár haly se škodou 1,8 miliardy založil člověk, technickou závadu vyloučili
Příčinou rozsáhlého požáru průmyslové haly v Žebráku na Berounsku, který loni v létě podle policie...
Učil na škole scientologů. Manipulují dětmi a vydělají miliony, líčí pedagog
Premium Jsou mezi námi a i přes snahu se skrývat tahají za nitky v různých sektorech. Řeč je o...
Část vykolejené soupravy u Klínce vyprostili. Dva vagony zůstávají kus od tratě
Nehodový vlak Správy železnic (SŽ) v noci na pátek vrátil na koleje hnací soupravu osobního vlaku...
Kopání do mrtvol, říká o rozsudku bývalý příslušník StB. Padly podmínky
Dvě dvouleté a jednu tříletou podmínku uložil ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 1 trojici bývalých...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 257
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x
Seznam rubrik
- politika
- křesťanská apologetika
- historie - fakta a mýty
- rodina a výchova
- kultura a společnost
- Osobní
- Nezařazené