Výzva k záchraně krajiny - fakta o dopadech klimatických změn v ČR

„Změny klimatu přinesou náhlé a nevratné dopady na lidstvo“ - Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), 17.11.2007,  Valencia, Španělsko. Pokud jde o prognózu na příštích dvacet let dokonce,  s pravděpodobností rovnající se jistotě. Pro všechny scénáře růstu, kterými se IPCC zabýval, je tato změna charakterizována vysokou relativní pravděpodobností. Znamená to, že v perspektivě dvaceti let nepůjde o odstraňování příčin globálního oteplování, tj. redukce skleníkových plynů (účinnost takových opatření se projeví až v horizontu dalších padesáti let ), ale především o eliminaci následků klimatických změn. Zaměříme-li pozornost na rozložení teplot na Zemi, pak je očividné, že největší změny – tedy nárůsty průměrných teplot kolem 2°C -  postihnou především severní polokouly - Evropu nevyjímaje.

 Jak se tyto změny projeví u nás, nejlépe postihneme srovnáním mapy zobrazující průměrný výskyt suchých oblastí a mapy zachycující předpoklad dalšího vývoje.  Index meteorologicky možného sucha je ukazatel, který zohledňuje deficit vláhy v půdě v období od 1. dubna do 30. září, tj. ve vegetačním období. Stanovuje se na základě bilance srážek a celkového výparu vody v krajině.. Česká republika leží v oblasti hlavního rozvodí celé Evropy. Veškerá voda tedy z našeho území odtéká a žádná nepřitéká. Hlavním a rozhodujícím zdrojem vody jsou proto u nás dešťové srážky.

Dešťové srážky mají také rozhodující význam nejen pro charakter přírodního prostředí ČR, ale i pro řadu lidských činností – například zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství apod. Výrazný přebytek srážek může zapříčinit povodně, naopak jejich nedostatek vyvolává suchá období, vedoucí ke ztrátám na zemědělské produkci a problémům v hospodaření a zásobování vodou.

Lze říci, že každé období sucha je jedinečné jak svým průběhem, tak následky. Důvodem je, že průběh i následky jsou ovlivňovány nejen meteorologickými charakteristikami (délka období bez dostatečného množství srážek, teplota atd.), ale i dalšími faktory, k nimž patří souběh s obdobím klíčových fází růstu významných zemědělských plodin či přijímání opatření ke zmírnění následků sucha (využití kapénkových závlah atd.). Projevy sucha se obvykle postupně a často nenápadně akumulují během relativně dlouhého období (týdny až měsíce). Dopady sucha (například snížení hladiny podzemní vody) pak mohou přetrvávat velmi dlouho po skončení suchého období, což může znamenat velké a často neodvratitelné ekonomické škody.

K oblastem, které mají a zejména budou mít problémy se suchem, patří zejména Žatecko, Polabská nížina a jižní Morava. Především jde o okresy Břeclav, Mělník, Nymburk, Louny a dále Kladno, Kolín, Litoměřice, Plzeň-město, Praha-východ a Praha-západ. Problémy s vodou jsou však v celém Jihomoravském a Středočeském kraji včetně Prahy.

Česká republika bude ohrožena v oblasti zemědělské výroby a v zásobování užitkovou a pitnou vodou. Také v lesním hospodářství můžeme očekávat výrazné změny, jak ostatně vyplývá z níže uvedených faktů. 

Horní hranice lesa se bude posouvat nahoru, kolem roku 2030 :            

- První dubový vegetační stupeň zvýší svůj podíl na cca 29,5% lesní plochy oproti současným 3,5%           

- Druhý bukodubový stupeň se zvýší na 17% ze současných 12%             

-  Plocha území třetího dubobukový stupně vzroste ze součastných 18% na 27,5%            

- o polovinu klesnou podmínky pro čtvrtý bukový vegetační stupeň (z 40 na 20%) a           

- velmi výrazně poklesnou podmínky pro pátý jedlobukový stupeň ze současných  20 na cca 5%.(Zdroj: kolektiv autorů, Krajina v České republice, MŽP 2007, str. 192-195) 

Znamená to, že klimatické podmínky pro pěstování smrku ztepilého se kriticky změní na Mostecku, Litovelsku, Verneřicku, Křivokládsku, Plzeňsku, Ralsku, Plánicku, Voticku, Opavsku, Ostravsku, Hranicku a Jevišovicku. Nebude-li se v těchto oblastech urychleně vysazovat přírodě blízká skladba původního lesního porostu, přijdeme o lesy přinejmenším na jedné třetině území republiky v důsledku požárů, kůrovcových kalamit, polomů apod.. Takto ztratíme  nejvýznamnější rezervoár vody a následky sucha budou mnohem katastrofičtější, než by vyplývalo z předcházejícího textu.  Na základě dlouhodobých meteorologických sledování a modelování vývoje klimatu lze říci, že celkový objem srážek během roku by se v příštích letech a desetiletích u nás příliš měnit neměl. Zřejmě však dojde ke změně jejich režimu. Bude narůstat podíl velmi silných přívalových dešťů, takže se sníží množství vody, kterou bude schopna pohltit půda a která doplňuje zásoby podzemních vod. Více vody odteče z tohoto hlediska bez užitku. Na jednu stranu zničující povodně budou stále častější, na druhou stranu bude stále sušeji a sucho bude postihovat stále větší oblasti. Tento trend byl v posledních několika letech zahájen a v bude velmi pravděpodobně stále zesilovat.

Množství atmosférických srážek na území ČRse změní takto (zdroj: resumé VaV 740/1/00):

•        leden až květen o +8 až 12%
•        červen, červenec a srpen -10 až - 20% 
•         září + 10%
•         říjen až + 21% srážek.

Z toho vyplývá, že říjen bude měsíc charakteristický přívalovými dešti a povodněmi nevídaného rozsahu. Naopak duben, červen, červenec a srpen přinesou pohromu v podobě sucha.      

Sucho již naši zemi v minulých letech zasáhlo. I nadále lze předpokládat spíše zhoršující se stav. Uvědomění této skutečnosti, která souvisí s bohužel již nezvratitelnými celosvětovými změnami klimatu, přiznání si výše uvedených faktů a poučení z jejich analýzy by mělo neprodleně vést k takové politice, která zabrání hrozícím škodám. Domluva a následná přijatá opatření musí jít napříč politickým spektrem - bez ohledu na jakoukoliv ideologickou předpojatost - neboť tropické sucho, ba ani přívalový déšť se neptá na to, jakou politickou doktrínu kdo vyznává.