Nukleární energie a řešení energetické i ekologické krize

Žalmista v Bibli praví; "Bůh může vyjádřit svoji vůli i ústy pacholete". Ve straně zelených mám raději Stropnického, jenž zřejmě ví, co si Bůh přeje, pokud jde o Zelené, ale občas jsem nucen souhlasit i s Bursíkem. Mám pro změnu na mysli daň z pohonných hmot, kdy se jeho názor ztotožňuje s postojem Bohuslava Sobotky. V sázce je totiž příliš mnoho, vlastně všechno co se týče životního prostředí. A to pochopil i konzervativec McCain, který, když "zezelenal", se zhlédl ve Francii v jejím elektrárenství. Tam právě vznikl, vedle Electricité de France (EDF), nový elektrárenský gigant v podobě spojení firem Suez a Gaz de France, ve kterém bude mít stát 35% akcií. Oba se budou lišit od německé firmy E.ON právě ofenzivnějším  přístupem k jaderné energetice, Suez tak unikl tomu, aby se stal kořistí italského koncernu Enel. GDF Suez se zřejmě bude podílet na západoevropském projektu tlakového reaktoru (EPR), který buduje EDF.

Ve Francii je co se učit. V pořadí už 60. reaktor postaví firma Areva, provozovatelem bude zřejmě GDF Suez, nakolik uspěje v souboji s EDF. Jak uvádí Wirtschaftswoche, nejvíc N-elektráren je v Evropě – 196, rozestavěno 13 a naplánováno 19. Rusko jich má 31, rozestavěných 7. Ukrajina 15, staví se jich 2, naplánovány 2. V Německu 17, v Belgii 7, ve Švýcarsku 5 a plánuje se další, ve Finsku 4, rozestavěna 1 a plánuje se další, v Bulharsku jsou 2 a další 2 jsou rozestaveny a 2 naplánovány a ve Slovinskuje je jen 1. V Severní a Jižní Americe je 128, rozestavěna 1 a naplánováno 7. V Asii bez Ruska 111, rozestavěno 18 a naplánováno 41. V Africe pouze 2, počítá se s jednou další. 

 Je třeba vzít i na vědomí, že kdyby došlo někde k havárii, jako byl 1986 Černobyl, mohla by celá epopej být neslavně ukončena díky odporu obyvatelstva. Ne všichni Evropané i Američané včetně politiků jsou si jisti, že orientace na jádro je to pravé ořechové. Právě v těchto dnech se hospodářská situace v Americe tak zhoršila, že nelze vyloučit příchod destrukce netvořivé. Pak by ovšem cena ropy šla prudce dolů - v poslední dny již k poklesu došlo. Co když je to bublina, kterou deprese propíchne? Cena plynu zatím rostla spolu s ropou, ale v nové situaci by šla dolů také. Pak ovšem stojí otázka, zda orientace na velmi nákladnou N-energii nevyvolá vznik zbytečných investic a s nimi nadvýrobu? Nejvíc váhají např. Němci. Merkelová právě odjela do Alžírska, odkud by se mohlo dovážet mnohem více plynu. Jsou tam s ní šéfové RWE, E.ON Ruhrgas aj. Co když je spousta ropy a plynu u pobřeží nejen Brazílie, ale i Kuby, jakož v rovníkové Guinei, Nigerii, Libyi? Všude tam už také šmejdí Gazprom. Nicméně McCain vystoupil s vizí o 100 N-elektrárnách v Americe, z nichž 45 by mělo být postaveno do roku 2030. Tím by se Spojené státy zbavily části viny za oteplování planety. Zatím jádro produkuje v USA 20% elektřiny. Ovšem experti upozorňují na zkušenost ze 70. let, kdy překračování nákladů a zpoždění zdiskreditovalo velké jaderné vize. Proslulý finančník Warren Buffett najednou ztratil zájem poskytovat finance do N-elektráren. Zdá se víc než jasné, že bez velké vládní podpory se jaderné sny nesplní. Začíná převažovat názor, že to s ohlašovanou jadernou renesancí nemusí být tak slavné. Obama řekl, že jsou možná lepší alternativy v podobě obnovitelných zdrojů. Nevyřešen je stále problém odpadu. Oddělení plutonia z použitého paliva je nákladné a nebezpečné pro nové použití. S energií se moc plýtvá v honbě za růstem HDP. Vyšší cena by mohla spotřebu srazit prudce dolů.

Tak nevím, v podmínkách ČR jsem si vědom deklarované nezbytnosti dostavby maximálně dvou bloků v Temelíně. Straší mne ovšem zmiňovaný světový boom. V tomto rozsahu nemá jaderná energetika s nezbytností a udržitelností nic společného. Nejhorší je politika ode zdi ke zdi. Proč vždy vítězí megalomanie?