FEP 25: Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje – makroekonomie I
Snaha o maximální zaměstnanost je výrazem neznalosti alternativ života lidí, popř. výrazem skepse v možnosti takového alternativního života. Z hlediska udržitelné makroekonomie je proto vhodnější za zájem společnosti považovat potřebu „minimalizace nezaměstnanosti“, neboť v definici nezaměstnanosti se odráží skutečnost dobrovolnosti: kdo nechce být zaměstnán, ten se za nezaměstnaného nepovažuje. Tato změna v pojetí této potřeby je nadmíru klíčová, neboť je zřejmé, že postupná automatizace v průmyslu způsobuje přebytečnost mnohých, zejména málo kvalifikovaných manuálních pracovníků. Tento trend příliš nezbrzdí potřeba pracovních míst pro nově vzniklá odvětví. Dlouhodobě je skutečně téměř jisté, že požadavky na pracovní síly budou značně omezeny. Pro mnoho druhů služeb i zboží totiž jsou trhy v bohatých částech světa nasyceny. Podstatné rozšíření by se dalo čekat v rozvojových zemích – zde je však nepravděpodobné, že obyvatelstvo těchto zemí dokáže vytvořit masový odbyt pro kapitál a spotřební zboží. Je též nanejvýš nepravděpodobné, že pracovní síly uvolněné průmyslem by mohl absorbovat terciální sektor. Spíše musíme očekávat, že s rozvojem informatizované společnosti budeme svědky sbližování obou sektorů.[i] Z dlouhodobého hlediska se stane klíčovým spíše tvůrčím způsobem využitý volný čas. Jak jsem uvedl v rámci pojednání o sociálním pilíři udržitelného rozvoje prostřednictvím podpory tvůrčí práce v rámci trhu či mimo něj lze zabránit masám budoucích nezaměstnaným narušit principy demokracie. S dosažením přirozené míry nezaměstnanosti, resp. s vidinou plné zaměstnanosti, se společnost musí nenávratně rozloučit.
Zažitým politickým axiomem je tedy tvrzení, že pro společnost je důležitý maximální růst jen proto, aby zabezpečil maximálně možnou míru zaměstnanosti, to jak jsme si ukázali, je však plně neplatí. Druhým důvodem potřeby ekonomického růstu, o němž jsme se explicitně nezmínili, je potřeba udržet, resp. zvýšit, veřejné výdaje. Tato potřeba nabývá na aktuálnosti o to silněji, o co je více nezaměstnaných, které stát musí podporovat v nezaměstnanosti, popř. kterým společnost zajistí zaměstnání pomocí své aktivní politiky zaměstnanosti, což je nepochybně neméně finančně náročné. Krom toho degradující vliv zejména dlouhodobé nezaměstnanosti přináší společnosti mj. finanční závazky vůči patologickým jevům doprovázejícím nezaměstnanost, např. financování protidrogové prevence, léčení alkoholiků, náklady na opravy škod způsobených vandaly atd.
Z uvedeného vyplývá, že snaha politické reprezentace nejen západních států o maximalizaci zaměstnanosti a maximalizaci ekonomického růstu je podmíněna a vyvolávána strachem z možného narušení politické stability (masou nespokojených nezaměstnaných, nebo masou občanů nespokojených s důsledky nezaměstnanosti) a obavou z nemožnosti tyto důsledky financovat. Nezmění-li vyspělé společnosti radikálně způsob svého fungování, budou rozvráceny v důsledku fungování právě těch principů, na nichž jsou založeny. Dle Kellera[ii] se jedná se právě o princip ekonomického růstu, který je úzce a mnohonásobně provázán s tržními mechanizmy, dále o princip pasivní demokracie, který se vyvinul v souvislosti s fungováním politických stran a je důsledkem centralizace, a konečně o princip konzumního stylu života, jenž úzce souvisí s charakterem společnosti středních vrstev.
V zájmu společnosti ale není primárně maximalizace ekonomického růstu (jde jen o nástroj), nýbrž politická stabilita a zabezpečení prostředků na veřejné výdaje. Obě jmenované potřeby budou doprovázet i udržitelnou ekonomiku, neboť výdaje na zdravotnictví, některé ekologické investice, školství atd. budou nadále aktuální. K naplnění těchto potřeb společnosti však vedou jiné – udržitelné nástroje.
Zkusme si proto definovat skutečné zájmy společnosti, které by měla udržitelná makroekonomika zabezpečit, takto:
- minimální nezaměstnanost,
- politická stabilita,
- zabezpečení prostředků na veřejné výdaje.
[i] Alexander King, Bernard Schneider, První globální revoluce, BRADLO, Bratislava 1991, str. 69-70
[ii] Jan Keller, Až na dno blahobytu, Hnutí DUHA, Brno 1995, str. 12
Petr Petržílek
A klima prioritou vlády rozhodně nebude ...
Nemusíme žít a čekat celá tisíciletí. Během několika málo let nás opět nenadále zaskočila v pořadí třetí tisíciletá povodeň kromě každoročních staletých povodniček. Místo pod Beskydy nebo ve středních Čechách tentokrát pod Jizerkami na Frýdlantsku. Město Frýdlant zaplavila říčka Smědá, někde až do výše 3,5 m, stejně tak Nisa Lužická v Hrádku n. Nisou a v Chrastavě. Vysokou vodu má i Jizera. Rozvodnila se říčka Kamenice pod Lužickými horami. Voda se nevyhnula Chřibské ani Jetřichovicím. Zatopené je Hřensko. Staleté záplavy hlásili na Ploučnici v Kunraticích, v Mimoni a na Ploužnici v Ralsku. Protrhnul se leknínový Holanský rybník u České Lípy.
Petr Petržílek
Ropná katastrofa v The Gulf of Mexico – konec fosilní ekonomiky?
P. Krugman se domnívá, že „pokud by měl únik ropy v Mexickém zálivu pokračovat po dlouhou dobu, bude to strašlivá hrozba pro celý svět. Al Gore zažije velký comeback a Američané se konečně probudí ze své lehkomyslnosti, pokud jde o naléhavost řešit problematiku životního prostředí, a to urychleně. Takže celé toto drama přináší i velkou naději.“
Petr Petržílek
Perspektiva využívání obnovitelných zdrojů v ČR
V České republice máme velmi kvalitní zákon o podpoře výroby zelené elektřiny a naopak chybí zákon o podpoře úspor a tepla z obnovitelných zdrojů (OZE). Potenciál výroby primární energie z obnovitelných zdrojů (k roku 2050) je největší při využití biomasy (280 PJ) a geotermální energie (220 PJ), přičemž využívání energie Země může na rozdíl od biomasy v druhé polovině tohoto století vzrůst ještě na dvojnásobek předpokládaného stavu roku 2050. Zatímco pro využívání energie vody a větru nejsou přírodní podmínky v ČR příliš příznivé, ostatní obnovitelné zdroje by mohly v budoucnu nahradit veškeré fosilní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla. V kratší perspektivě je ale nutné při výrobě elektřiny počítat ještě s jádrem a při výrobě tepla se zemním plynem.
Petr Petržílek
Štěstí a HDP
Novým nevídaným jevem je, že nastartování ekonomiky a růst HDP neváže tvorbu nových pracovních míst. Příkladem může být USA. To, že Ameriku postihuje nezaměstnanost více než jiné státy, členy OECD, ačkoliv její pokles – jakkoli nespolehlivého ukazatele – HDP je menší než jinde na Západě. Jinak řečeno, poprvé je během recese vývoj HDP v nesouladu se změnami týkajícími se lidí bez práce, případně polozaměstnaných či pracujících chudých. Occunův zákon a ostatní ekonomické teorie selhávají.
Petr Petržílek
Povodně - takhle se nic nezmění
Ukazuje se, že samotná technická opatření, jako je zpevňování koryt (2009 Bečva – dokonce v tvaru lichoběžníku), či budování nádrží a poldrů, sami o sobě větším škodám v důsledku povodní nezabrání. Tato opatření je nezbytné kombinovat se zvyšováním retenční schopnosti krajiny. Jedná se především o meandrující koryta, obnovu lužních lesů, využití nivních luk k rozlivu, hrazení lesních bystřin, zvyšování hydrologické stability lesů zákazem holosečné těžby a lepší věkovou a druhovou diverzifikací, rozčleňování zemědělské krajiny mezemi, hájky a remízky. Taktéž pomůže obnova a budování malých a drobných vodních nádrží, resp. rybníků. Dešťové vody v urbanizované krajině musíme přestat kanalizací odvádět do koryt, ale nechat je vsáknout do půdy. Způsobů, jak to zajistit je řada, jen jednejme! Vláda musí napříč rezorty připravit plán financování těchto opatření a Podniky povodí musí upustit od plánování megalomanských přehrad a průplavu Dunaj-Odra-Labe a začít plánovat opatření v souladu s přírodou.
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Putinův fotbalista. Čech strhává vlajky Ukrajiny a šíří propagandu. Je za hrdinu
Premium Příběh Jaroslava Dolejše je ukázkou, jak funguje ruská propaganda a jak se z amatérského sportovce...
Obyčejně nikoho nepodporuji, ale teď musím, řekl Schwarzenegger k volbám
Herec a bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger oznámil, že v prezidentských volbách v USA...
Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády
Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Poslanci projednají změnu stavebního zákona kvůli problémům s digitalizací
Přímý přenos Změnu stavebního zákona, která má umožnit souběžně používat prvky digitálního stavebního řízení...
Fiala jednal v Bělehradě. Snad tam zachrání Birmančeviče, prosili sparťani
Premiér Petr Fiala navštívil s podnikatelskou delegací Srbsko. Běžná státní návštěva tentokrát...
Ubýt má lékařských prohlídek, třeba kvůli studiu či před nástupem do práce
Zdravotních prohlídek bude méně. Před nástupem do nerizikové práce mají být nově jen dobrovolné....
Hádka v Náchodě skončila zraněním Roma, policie vyvrací lži o útoku nožem
Kriminalisté prověřují nedělní incident na Denisově nábřeží v Náchodě, při němž utrpěl lehké...
Zjednodušte si vaření: Vyhrajte kořenící pasty
Chcete ušetřit čas v kuchyni a zároveň vašim jídlům dodat výjimečnou chuť? Zapojte se do soutěže a objevte kouzlo kořenících past Podravka. Stačí...
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1248x