FEP 25: Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje – makroekonomie I
Snaha o maximální zaměstnanost je výrazem neznalosti alternativ života lidí, popř. výrazem skepse v možnosti takového alternativního života. Z hlediska udržitelné makroekonomie je proto vhodnější za zájem společnosti považovat potřebu „minimalizace nezaměstnanosti“, neboť v definici nezaměstnanosti se odráží skutečnost dobrovolnosti: kdo nechce být zaměstnán, ten se za nezaměstnaného nepovažuje. Tato změna v pojetí této potřeby je nadmíru klíčová, neboť je zřejmé, že postupná automatizace v průmyslu způsobuje přebytečnost mnohých, zejména málo kvalifikovaných manuálních pracovníků. Tento trend příliš nezbrzdí potřeba pracovních míst pro nově vzniklá odvětví. Dlouhodobě je skutečně téměř jisté, že požadavky na pracovní síly budou značně omezeny. Pro mnoho druhů služeb i zboží totiž jsou trhy v bohatých částech světa nasyceny. Podstatné rozšíření by se dalo čekat v rozvojových zemích – zde je však nepravděpodobné, že obyvatelstvo těchto zemí dokáže vytvořit masový odbyt pro kapitál a spotřební zboží. Je též nanejvýš nepravděpodobné, že pracovní síly uvolněné průmyslem by mohl absorbovat terciální sektor. Spíše musíme očekávat, že s rozvojem informatizované společnosti budeme svědky sbližování obou sektorů.[i] Z dlouhodobého hlediska se stane klíčovým spíše tvůrčím způsobem využitý volný čas. Jak jsem uvedl v rámci pojednání o sociálním pilíři udržitelného rozvoje prostřednictvím podpory tvůrčí práce v rámci trhu či mimo něj lze zabránit masám budoucích nezaměstnaným narušit principy demokracie. S dosažením přirozené míry nezaměstnanosti, resp. s vidinou plné zaměstnanosti, se společnost musí nenávratně rozloučit.
Zažitým politickým axiomem je tedy tvrzení, že pro společnost je důležitý maximální růst jen proto, aby zabezpečil maximálně možnou míru zaměstnanosti, to jak jsme si ukázali, je však plně neplatí. Druhým důvodem potřeby ekonomického růstu, o němž jsme se explicitně nezmínili, je potřeba udržet, resp. zvýšit, veřejné výdaje. Tato potřeba nabývá na aktuálnosti o to silněji, o co je více nezaměstnaných, které stát musí podporovat v nezaměstnanosti, popř. kterým společnost zajistí zaměstnání pomocí své aktivní politiky zaměstnanosti, což je nepochybně neméně finančně náročné. Krom toho degradující vliv zejména dlouhodobé nezaměstnanosti přináší společnosti mj. finanční závazky vůči patologickým jevům doprovázejícím nezaměstnanost, např. financování protidrogové prevence, léčení alkoholiků, náklady na opravy škod způsobených vandaly atd.
Z uvedeného vyplývá, že snaha politické reprezentace nejen západních států o maximalizaci zaměstnanosti a maximalizaci ekonomického růstu je podmíněna a vyvolávána strachem z možného narušení politické stability (masou nespokojených nezaměstnaných, nebo masou občanů nespokojených s důsledky nezaměstnanosti) a obavou z nemožnosti tyto důsledky financovat. Nezmění-li vyspělé společnosti radikálně způsob svého fungování, budou rozvráceny v důsledku fungování právě těch principů, na nichž jsou založeny. Dle Kellera[ii] se jedná se právě o princip ekonomického růstu, který je úzce a mnohonásobně provázán s tržními mechanizmy, dále o princip pasivní demokracie, který se vyvinul v souvislosti s fungováním politických stran a je důsledkem centralizace, a konečně o princip konzumního stylu života, jenž úzce souvisí s charakterem společnosti středních vrstev.
V zájmu společnosti ale není primárně maximalizace ekonomického růstu (jde jen o nástroj), nýbrž politická stabilita a zabezpečení prostředků na veřejné výdaje. Obě jmenované potřeby budou doprovázet i udržitelnou ekonomiku, neboť výdaje na zdravotnictví, některé ekologické investice, školství atd. budou nadále aktuální. K naplnění těchto potřeb společnosti však vedou jiné – udržitelné nástroje.
Zkusme si proto definovat skutečné zájmy společnosti, které by měla udržitelná makroekonomika zabezpečit, takto:
- minimální nezaměstnanost,
- politická stabilita,
- zabezpečení prostředků na veřejné výdaje.
[i] Alexander King, Bernard Schneider, První globální revoluce, BRADLO, Bratislava 1991, str. 69-70
[ii] Jan Keller, Až na dno blahobytu, Hnutí DUHA, Brno 1995, str. 12
Petr Petržílek
A klima prioritou vlády rozhodně nebude ...
Nemusíme žít a čekat celá tisíciletí. Během několika málo let nás opět nenadále zaskočila v pořadí třetí tisíciletá povodeň kromě každoročních staletých povodniček. Místo pod Beskydy nebo ve středních Čechách tentokrát pod Jizerkami na Frýdlantsku. Město Frýdlant zaplavila říčka Smědá, někde až do výše 3,5 m, stejně tak Nisa Lužická v Hrádku n. Nisou a v Chrastavě. Vysokou vodu má i Jizera. Rozvodnila se říčka Kamenice pod Lužickými horami. Voda se nevyhnula Chřibské ani Jetřichovicím. Zatopené je Hřensko. Staleté záplavy hlásili na Ploučnici v Kunraticích, v Mimoni a na Ploužnici v Ralsku. Protrhnul se leknínový Holanský rybník u České Lípy.
Petr Petržílek
Ropná katastrofa v The Gulf of Mexico – konec fosilní ekonomiky?
P. Krugman se domnívá, že „pokud by měl únik ropy v Mexickém zálivu pokračovat po dlouhou dobu, bude to strašlivá hrozba pro celý svět. Al Gore zažije velký comeback a Američané se konečně probudí ze své lehkomyslnosti, pokud jde o naléhavost řešit problematiku životního prostředí, a to urychleně. Takže celé toto drama přináší i velkou naději.“
Petr Petržílek
Perspektiva využívání obnovitelných zdrojů v ČR
V České republice máme velmi kvalitní zákon o podpoře výroby zelené elektřiny a naopak chybí zákon o podpoře úspor a tepla z obnovitelných zdrojů (OZE). Potenciál výroby primární energie z obnovitelných zdrojů (k roku 2050) je největší při využití biomasy (280 PJ) a geotermální energie (220 PJ), přičemž využívání energie Země může na rozdíl od biomasy v druhé polovině tohoto století vzrůst ještě na dvojnásobek předpokládaného stavu roku 2050. Zatímco pro využívání energie vody a větru nejsou přírodní podmínky v ČR příliš příznivé, ostatní obnovitelné zdroje by mohly v budoucnu nahradit veškeré fosilní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla. V kratší perspektivě je ale nutné při výrobě elektřiny počítat ještě s jádrem a při výrobě tepla se zemním plynem.
Petr Petržílek
Štěstí a HDP
Novým nevídaným jevem je, že nastartování ekonomiky a růst HDP neváže tvorbu nových pracovních míst. Příkladem může být USA. To, že Ameriku postihuje nezaměstnanost více než jiné státy, členy OECD, ačkoliv její pokles – jakkoli nespolehlivého ukazatele – HDP je menší než jinde na Západě. Jinak řečeno, poprvé je během recese vývoj HDP v nesouladu se změnami týkajícími se lidí bez práce, případně polozaměstnaných či pracujících chudých. Occunův zákon a ostatní ekonomické teorie selhávají.
Petr Petržílek
Povodně - takhle se nic nezmění
Ukazuje se, že samotná technická opatření, jako je zpevňování koryt (2009 Bečva – dokonce v tvaru lichoběžníku), či budování nádrží a poldrů, sami o sobě větším škodám v důsledku povodní nezabrání. Tato opatření je nezbytné kombinovat se zvyšováním retenční schopnosti krajiny. Jedná se především o meandrující koryta, obnovu lužních lesů, využití nivních luk k rozlivu, hrazení lesních bystřin, zvyšování hydrologické stability lesů zákazem holosečné těžby a lepší věkovou a druhovou diverzifikací, rozčleňování zemědělské krajiny mezemi, hájky a remízky. Taktéž pomůže obnova a budování malých a drobných vodních nádrží, resp. rybníků. Dešťové vody v urbanizované krajině musíme přestat kanalizací odvádět do koryt, ale nechat je vsáknout do půdy. Způsobů, jak to zajistit je řada, jen jednejme! Vláda musí napříč rezorty připravit plán financování těchto opatření a Podniky povodí musí upustit od plánování megalomanských přehrad a průplavu Dunaj-Odra-Labe a začít plánovat opatření v souladu s přírodou.
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Zbytky kokainu na WC našla ochranka Pekarové. Ochranka s tím spojovala vysokého úředníka
Premium Ochranka předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové nalezla loni v lednu na pánských toaletách...
Pláže v Normandii čeká zápis na seznam UNESCO. Včetně vraků pod hladinou
Le Courbet, Centurion, Grief... Francouzské, britské a německé válečné lodě leží u pobřeží...
Předvolební sprint vrcholí. Orbánovci na síti rozhazují miliony, Češi paběrkují
Kampaň před volbami do Evropského parlamentu vrcholí, strany utrácejí miliony eur nejen na setkání...
Odpor vůči mediální novele sílí. Nechtějí ji televize, rádia ani operátoři
Kritika mediální novely se v posledních dnech ozývá ze všech stran. Mobilním operátorům se nelíbí...
Kouzelná chalupa se zahradou 426 m2 na Slapech
Rabyně - Blaženice, okres Benešov
3 950 000 Kč
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1247x