EU přistoupila k opatřením, jejichž realizace by měla zajistit omezení skleníkových plynů do roku 2020 až o 20 % v rámci čehož byl EK navržen cíl nahradit do roku 2020 v oblasti silniční dopravy až 10 % tradičních pohonných hmot alternativními palivy. K tomu vedou dvě cesty – cesta administrativní restrikce a cesta pozitivní ekonomické stimulace. Tyto cesty se navzájem nevylučují, ale doplňují. Vláda na svém zasedání 25.2.2008 projednávala obě.
Administrativní nástroje
Zatímco loni v květnu vláda vyjádřila svůj souhlas s tím, že v případě, že Evropská rada shledá, že dobrovolná dohoda nevede ke stanovenému cíli, bude ČR souhlasit s přijetím cílového závazného limitu 120 g CO2 na kilometr do roku 2012, tento týden obdobný návrh evropské komise odmítla. Podle návrhů EK by výrobci měli upravit výrobu a vývoj motorů a aut tak, aby se emise z nových vozů od roku 2012 snížily ze současných 160 gramů CO2 na kilometr na 130. Dalších deset gramů by se pak mělo ušetřit pomocí energeticky úspornějších technologií v autech; třeba klimatizací či systémů pro sledování tlaku v pneumatikách a podobně. ČR krom jiného chce implementaci této povinnosti odložit o tři roky. Vláda tak přes své původní sliby komplikuje Evropské komisi využít jeden z účinných nástrojů, jak přimět evropské automobilky a dovozce k ekologizaci vozového parku.
Biopaliva
Indikativním cílem směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES je uvedení biopaliv na trh s pohonnými hmotami ve výši 5,75 % dle energetického obsahu do roku 2010. Vláda na svém zasedání dne 25.2. konstatovala, že uvedeného cíle bude možné dosáhnout pouze kombinací používání nízkoprocentních směsí fosilních paliv s biopalivy a pohonných hmot s vyšší koncentrací biopaliv nebo čistých biopaliv. Předpokládá se tedy, že hlavní cílovou skupinou podporovaných biopaliv zůstanou vysokoprocentní nebo čistá biopaliva 1. generace (zejména MEŘO). Postupně však vláda počítá s významnějším průmyslovým rozšířením biopaliv 2. generace, která nejsou vyráběna z potravinářských komodit.
Vzhledem k tomu, že výroba biopaliv a tedy i výroba pohonných hmot s vyšší koncentrací biopaliv je nákladnější než výroba klasických fosilních paliv, je nutné tato paliva finančně zvýhodnit tak, aby byla zajištěna jejich konkurenceschopnost na trhu. Vynaložení těchto finančních prostředků bude doprovázeno také významnými pozitivními dopady – ekologickými, energetickými i ekonomickými. Je navrženo následující řešení - čistá biopaliva budou osvobozena od spotřební daně (s výjimkou lihu, protože čistý líh se zatím jako pohonná hmota nepoužívá), směsná motorová nafta s 31 % MEŘO bude mít sníženou sazbu spotřební daně (6 866 Kč/1000 l) a na směsná paliva s lihem bude uplatněna vratka spotřební daně.
K tomu je třeba uvést, že větší množství příměsi biopaliv do klasických motorových paliv již vyžaduje motory s upraveným palivovým systémem. Tyto motory světoví výrobci vozidel již nabízejí na trhu, ale velmi důležitá je pro ně v tomto směru otázka cenové nabídky a dostupnosti takovýchto paliv na trhu, což platí i pro využití biopalivových směsí E85 a E95, pro které již byly vyvinuty speciální motory. Z technického hlediska není problém s uplatněním vozidel na výše uvedená paliva v České republice, pokud budou mít výrobci jednoznačnou informaci o nabídce zmíněných paliv v ČR a tato paliva, nebo vozidla budou z ekonomického pohledu pro uživatele přijatelnější než standardní paliva, resp. vozidla. Výrobci vznětových motorů již v současné době dodávají na trh vozidla schopná používat jak motorovou naftu a současně i čisté biopalivo B100 bez jakýchkoliv úprav (mj. VW, Renault, Mercedes, Scania, MAN, DAF).
Zhodnocení:
Obecně je třeba odmítnout storno vlády k návrhu EK na stanovení závazného limitu množství CO2 produkovaného automobilem na km. Naopak je třeba podpořit daňovou podporu vysokoobjemových biopaliv a pak zejména paliv druhé generace. Podpora biopaliv II. generace v EU a ve světě je v současné době založena především na jejich výrazně vyšším pozitivním příspěvku k omezení emisí CO2 a na udržitelném využívání krajiny – energetickém zemědělství. Podpora států EU spočívá v příspěvku k výzkumným a vývojovým projektům a pilotním projektům, které jsou až z 80% hrazeny státem. Je otázkou, do jaké míry bude podporován výzkum v oblasti biopaliv II. generace v ČR.
Připomenutí významu rozhodnutí vlády J. Paroubka
Paroubkova vláda pro ekologizaci silniční dopravy v ČR svým rozhodnutím podpořit jako alternativní palivo stlačený zemní plyn (CNG) zatím učinila nejvíc. V roce 2006 se odehrálo klíčové jednání směřující k uzavření dohody a radikálnímu rozšíření sítě čerpacích stanic nabízejících stlačený zemní plyn. Toto rozhodnutí pro dopravu nabízí dnes vynikající možnost snížení emisí na straně celé společnosti a nižší náklady na kilometr jízdy na straně jednotlivce. Za jediný rok podpory se počet vozidel na tento alternativní pohon zdvojnásobil a odborníci tvrdí, že díky dočasným daňovým úlevám, který taktéž iniciovala Paroubkova vláda, bude tento trend ještě akcelerovat. Evropská unie doporučuje nahradit alternativními palivy do roku 2020 cca 20 % klasických ropných produktů v silniční dopravě a právě CNG by měl tvořit celou polovinu z veškerých alternativních paliv.
Alternativní pohon, na který Topolánkova vláda zapomíná
Skutečným trhákem se pro provoz na krátké vzdálenosti v blízké budoucnosti stanou elektromobily. Klasický spalovací motor s přímočarým pohybem pístu má v praxi účinnost cca 15-20%, účinnost elektromotorů je naproti tomu 90 % a větší. Emise elektromobilů nejsou místní, mnohdy žádné, jsou-li nabíjeny např. z vodních, fotovoltaických či větrných elektráren. Elektromobil pro své vlastnosti, jako jsou okamžitá schopnost poskytovat plný výkon, neuvěřitelná akcelerace, možnost rekuperace (nabíjení akumulátorů při brzdění), žádné místní emise, plní ideální požadavky na městský a příměstský provoz. Některé automobilky, např. Subaru, se chystají elektromobily vyrábět sériově. Jaké daňové zvýhodnění pro jejich prodej či podporu jejich vývoje v ČR chystá vláda? Obávám se, že o této alternativě ani netuší.
