Bali, těžký start bez jasného cíle - Klaus se směje .....

Jednání OSN o změnách klimatu na indonéském ostrově Bali se v noci na sobotu shodlo na cestě k nové dohodě, která má nahradit Kjótský protokol.  Výsledný dokument nestanoví žádné závazné kroky, jen "cestovní mapu", tedy rozhodnutí o časovém limitu pro další jednání, jež by mělo vést k dohodě do roku 2009. Snad i proto se Klaus jednání na Bali vysmál. Tuto konferenci na Bali prezident Václav Klaus označil při vídeňském představení své knihy Modrá, nikoli zelená planeta za „neuvěřitelnou“. Mě se zdá naopak neuvěřitelná jeho neustálá snaha zpochybňovat skutečnost, že se Země „potápí“. On patří mezi ty, kteří na Titaniku budou křepčit na tanečním parketě a až do poslední chvíle věřit, že loď je nepotopitelná.

 V pátek odpoledne, kdy jednání mělo končit, stály proti sobě tři nesmiřitelné skupiny. Evropská unie trvala na tom, aby dokument zakotvil závazek vyspělých zemí snížit do roku 2020 emise o 25 až 40 procent proti úrovni v roku 2000. Jelikož rozvojové státy měly podle Bruselu přispět ke snížení svých emisí menší mírou, byly na straně EU. USA jim vyhlásily válku a požadovaly plnou odpovědnost rozvojového světa. Na tento výstup odpověděl narychlo zformulovaný návrh Číny a Indie, aby hlavní tíži snižování emisí a současně nákladů na předcházení následků oteplování nesly vyspělé země. USA se dostaly do totální defenzivy. Jednání spělo ke krachu. EU situaci zachránila, když svůj požadavek stáhla. Jednání trvalo o den déle. Takto lze charakterizovat dramatičnost jednání na Bali.               

Kompromis tedy především spočívá v dohodě na časovém rámci, kdy bude dosaženo dohody - rozhovory s cílem uzavřít Kjóto II. mají začít v dubnu 2008 a mají mít čtyři kola, závěrečná dohoda má být uzavřena v Kodani roku 2009. Tedy poté, co se vymění americká administrativa. Asi to s Bushi a Klausi jinak nejde, než je vyšachovat ze hry. Nevadí, dohoda sice neobsahuje žádné číselné závazky, pouze odkaz na doporučení mezivládního panelu IPCC – ten ovšem vyzývá vyspělé země, aby snížily své emise o 50 % k roku 2000. Celkově se mají emise skleníkových plynů snížit o zmíněných 25-40 procent. Vypadá to, jakoby nás na Bali zastupoval Liška a ne Bursík, když se vlastně tímto lišáckým manévrem podařilo prosadit, co vyřčeno naplno bylo neprůchodné.  

Cestovní mapou a odkazem na IPCC však dohoda nekončí. Rozvojové země získaly šanci na technologickou a finanční pomoc proti následkům oteplování. Dalším úspěchem rozvojových zemí, které vlastní tropické pralesy, je příslib obchodovatelnosti jejich absorpční schopnosti: budou se moci zapojit do světového obchodu s emisními povolenkami a vydělat na nich, pokud přestanou kácet tropický les. A kromě toho se našel nástroj navýsost socialistický (proč jsem rád, že jsem sociální demokrat), když plně v souladu s principy solidarity budou rozvinuté země  nést hlavní díl financování akcí proti dopadům oteplování, a to prostřednictvím Adaptačního fondu. Ten by měl v roce 2030 disponovat až pěti miliardami dolarů; zatím jich má jen 36 miliónů.   

Já jsem proto se závěry konference na Bali spokojen. Pane prezidente, hovoří se v nich také o nezpochybnitelnosti globálního oteplování a o konkrétních cílech snižování emisí. Nu což, asi nečetli Vaši knihu. Nevím, jak to vidíte Vy? Názor Bushe je tak vážný, že si raději mezinárodní společenství počká, až jej vystřídá nějaký demokrat.  Ale , co Váš názor, stále se smějete? Prosím nebuďte směšný a už nekandidujte!