Na VŠ studuje stále více lidí - a tento trend se nezmění

V životě máme tendenci vymezovat se proti jevům, které jako jednotlivci stejně nemáme šanci ovlivnit. Jedním z nich je narůstající počet vysokoškoláků v ČR i ve světě. A proč by nám to ostatně mělo dělat vrásky?

Dnes mám dva poznatky: jednak jsem opětovně narazil už na X-tý text, kde si pan Klaus mladší stěžuje na narůstající počet vysokoškoláků, konkrétně bod 5, cituji: "ČR si nemůže dovolit 70-80% lidí studujících vysoké školy". Dále jsem se v tomto semestru úplně náhodou přihlásil na naprosto geniální předmět, který sleduje historicko-společenský vývoj některých aspektů státu včetně školství v 19. a 20. století. 

Pan Klaus značně přehání. V roce 2013 mělo v ČR podle statistiky OECD vystudovanou nějakou formu vysoké školy téměř 30% lidí ve věku mezi 25-34 lety. Mimochodem, poté co v naší zemi zuří debata o zdrojích a hrad pilně dohledává důkazy k rozličným prezidentovým tvrzením, nelze než se naprosto podivovat nad tím, jak běžně nám jsou prezentována naprosto zcestná čísla, která si lze v dnešní internetové době ověřit během zhruba 30 sekund. Pan Klaus se tedy zmýlil o 40%, což se za statistickou odchylku považovat skutečně nedá.

Za druhé, toto číslo nepochybně rostlo a podle předpovědí založených právě na tomto růstu i dále v budoucnosti poroste. Na vysokou školu prostě chodí stále více lidí. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.

 Zestatistiky výše, která je opět volně dostupná na stránkách OECD.org, lze velmi jednoduše vyčíst, že se ve všech sledovaných zemích zvyšuje procento lidí s vysokoškolským diplomem. V ČR tato cifra vyskočila z 10% na 20%. To je za pouhých 12 let stoprocentní nárůst vysokoškoláků v naší společnosti! Když to srovnám se dvěma zeměmi, v nichž jsem studoval (v USA mělo v roce 2012 diplom 40% a v Nizozemsku 35% sledovaných obyvatel), pořád značně zaostáváme.

Dodejme k tomu naprosto triviální historické poznatky. Základní a střední školství také nebylo dostupné všem, ale postupně se stalo naprosto samozřejmým. V dnešní době téměř všichni z nás stráví alespoň 13 let ve školních lavicích. Nebo ve svém okolí znáte někoho, kdo nechodil na střední školu? Pokud ano pak vězte, že je tato osoba v ČR jednou z pouhých 5% lidí, kteří neabsolvovali žádnou formu středoškolského vzdělání.

Je tedy možné, že za dalších sto let budou mít všichni bakalářský, případně magisterský diplom? To nelze bez křišťálové koule s jistotou říct. Avšak značný nárůst lidí na vysokých školách je trend, který kopíruje to, co se v minulosti dělo na nižších stupních vzdělávání.

Proto mě v tomto kontextu zaráží neustálé námitky, kolik lidí studuje zbytečně, kolik lidí na to nemá a jak se snižuje kvalita škol. Všechno to jsou neopodstatněná tvrzení. Opravdu chceme tvrdit, že kvalita středních škol je napříč naší zemí naprosto mizerná, protože každý nějakou studuje? Nebo chceme říct, že by bylo lepší vrátit se do doby, kdy bylo středoškolské, případně základní vzdělání výsostným privilegiem bohatších vrstev? Také se kdysi naprosto bez ostychu tvrdilo, že vzdělávat běžnou vrstvu lidí společnost celkově poškodí. To samé děláme dnes.

Další negativní argument ze zřejmého důvodu nazývám fenoménem kunsthistorika. Obecněji se jedná o označení mnoha oborů jako neužitečných, protože právě jejich studium vede k neúměrnému navyšování vysokoškoláků a naše ekonomika přece potřebuje lidi užitečné. Jenomže rozšiřování vzdělání NIKDY nebylo provázeno negativními společenskými jevy, ale přesně naopak: DPH rostlo, kvalita života se zvyšovala, ekonomika prospívala. Pokud pan Klaus ve výše zmíněném komentáři tvrdí, že "absolventům ani společnosti to nic dobrého nepřináší", čímž myslí delší studium a více studentů, nemá pro své tvrzení vůbec žádné podklady. Historický trend je zde více než výmluvný.

Na závěr nadhodím pár vlastních postřehů, nad kterými se už delší dobu zamýšlím. Napadnou-li vás osobně nějaké další, podělte se o ně prosím v komentářích.

1) Žijeme déle a později jdeme do důchodu. Máme tedy logicky více času studovat a možnost později nastoupit do práce. Pokud tak dnešní mladí učiní například v 26 letech, odpracují si v součtu zhruba stejý počet let jako jejich rodiče.

2) Univerzitní vzdělání je dnes neskutečně specializované a i ty tzv. "užitečné" obory se štěpí tak, jako tomu nikdy v minulosti nebylo. Navíc vznikají nové obory, například informační technologie, které se před pouhými pár lety vůbec nedaly studovat. Tyto místa jsou logicky zaplňovány novými lidmi a ti tlačí vývoj ve svých oborech stále rychleji dopředu právě tím, že jsou schopni se léta věnovat jenom své specializaci.

3) Humanitní vzdělání je velmi užitečné. Proto máme gymnázia, kde se učíme tak nějak všecho, včetně literatury, jazykovědy, dějin, výtvarné výchovy a třeba i latiny (mrtvý jazyk? no vysvětle mi to!). Proč by někdo nemohl vystudovat humanitní obor a v životě pak dělat úplně něco jiného? Přestaňme už konečně vzdělání brát jenom jako honbu za titulem a uplatněním. Vzdělání je právě také vzdělání samotné, rozšiřování si obzorů, prozkoumávání nikdy neprozkoumaného.

4) Přestaňme brojit proti rozšiřování univerzitního vzdělání! Poučme se konečně z historie, kdy bohaté elity tvrdily, jak bude základní vzdělání kazit poslušné a pracovité rolníky. A ona se ta emancipace přece vyplatila! Jenom vzdělaný člověk je totiž skutečně svobodný.

5) Opravdu vám bude vadit, když váš řemeslník bude také erudovaný třeba v sociologii? Jaký je rozdíl vášnivě se věnovat nějakému koníčku, třeba literatuře, a mít to vystudováno? Kdysi kdejaký rolník taky nepotřeboval umět číst a psát a dnes je to nezbytnost.