A kupodivu stále méně lidí umí mateřský jazyk a obyčejné kupecké počty. Soudruzi z MŠMT asi někde udělali chybu.

Až si bude platit každý svoje vzdělání ze svého a jen absolutní výjimky z řad chudých a talentovaných na to dostanou z veřejného (protože vzdělání je investice do vlastního života a budoucích výdělků a do ničeho jiného a umí-li si mladý člověk půjčit u bank na byt, auto, televizi nebo dovolenou, jistě by si na své dle Vás tak důležité vzdělání půjčil taky, případě by se jistě ráda složila na tak dle Vás důležitou věc rodina místo jiných zbytných věcí a požitků), pak ať si studuje lidí kolik chce. Fakt nechápu, proč bych měl platit ze svých daní něčí koníček ve stylu "na tenhle obor jsem šel proto, že mě baví", přičemž na otázku čím si budeš vydělávat je běžnou odpovědí "to jsem ještě neřešil".

Proč vlastně platíme rodičům středoškoláků čtyřleté hlídání dospělých dětí? Nebylo by pro společnost užitečnější pracovat už od čtrnácti namísto gymplů, učilišť, obchodních akademií? Cesta k civilizovanější, bohatší a svobodnější společnosti šla až doposud ruku v ruce se stále delším vzděláním, které zahrnovalo více obyvatel. 

Tvrzení, že vzdělání je investice pouze do svého života je jen půl pravdy. Ta druhá polovina je, že vzdělání prospívá společnosti jako celku, a proto máme zájem na tom ho financovat (úplně nebo částečně) i z veřejných rozpočtů.

Představa, že by se vzdělání úplně přestalo financovat je podle mého názoru nereálná. Neděje se tak nikde ve světě a i v USA jsou vedle drahých soukromých vysokých škol i univerzity státní, kam mohou například studenti z toho daného státu chodit s velkou slevou (platí tzv. "in-state tuition").

A pak se na to dá podívat i pozitivně. Kromě té hrstky lidí, kteří mohou opravdu studovat "jen ze srandy" se na univerzitách provádí například užitečný veřejně financovaný výzkum. Nebyl byste pak rád, pokud by Vás nebo někoho z Vašeho okolí někdy třeba vyléčil z nemoci lék, který byl vynalezen na jedné z nich?

Mate tam mensi chybu. Kdyz citujete Klause ml., tak uvadite cislo 70-80% studujicich. Ale nasledne se ta cisla snazite vyvratit statistikou, kde se mluvi o poctu absolventu studia. Ne kazdy, kdo studuje, take dostuduje.

Otazka je, k cemu vztahuje  Klaus ta svoje procenta. Ve statistice http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/c5cfebca9de6e905c125723a004180a6/6dbf02a9a1330365c12576bf00534ba8/$FILE/1_vs_studenti_celkem.pdf se uvadi, ze pokud se pocet studujicich pomeri k vekovemu rozpeti 20-29 let. tak studuje vice nez ctvrtina. Takze je mozne, ze pokud se pocet studujicich vztahne k polovicnimu intervalu (coz by mela byt standardni delka studia), pak jiz jde o cislo vice nez 50%. Samozrejme je potreba si take polozit otazku, jak jsou zapocitani studenti, kteri studuji vice skol.

Ano, jde tu o to kolik procent narozených v r. 1995 v r. v letošním roce studuje vysokou školu?

Ano, může se nám to nelíbit a co můžeme dělat je: zavedení školného. Mladého Klause bytostně nesnáším, pokud se plete do politiky. Kdykoliv mluví o něčem ze svého oboru, tj. školství a zvláště výuka matematiky, musím s ním souhlasit.

to nepomuze. Rada studentu, kteri by se na verejnou VS nedostala studuji soukrome VS a plati za ne. Vzdyt se podivejte, na UJAK zminovana v souvislosti se snahou akreditacni komise k ukonceni teto VS "studuje" 10 000 studentu.