Jak jsem potkal brouky (Mimořádné sváteční vydání)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek. Copak asi dělali o Vánocích?

Inu - jak kteří. Většina brouků i dalších reprezentantů hmyzí říše spí, jak jim velí přírody řád. Jsou ale i tací, kteří si z pravidel mnoho nedělají. Není nic mimořádného potkat o Vánocích třeba ruměnice nebo jejich čilé importované příbuzné - vroubenky americké.

Zde jeden z neposluchů - parádu přece může člověk dělat i v zimě:

Člunotvárník čtveroskvrnný

Tenhle krasavec jako by se chystal na letní slavnost na palouku:

Lesák - Cryptolestes duplicatus

Zvědavec, který vypochodoval přímo na Štědrý den - co kdyby Ježíšek něco přinesl?

Drabčík - Lordithon trinotatus

Ale nezapomeňme na ukázněné. Komu z nás to ve spánku takto sluší, ať zvedne ruku:

Pýchavkovník červcový - zazimovaný

Střevlíci jsou také poslušni pokynů Matky přírody a nechali místečko i kamarádovi:

Střevlíci vrásčití a Mrchožrout černý

I neživá příroda umí být krásná. Třeba vločka. Řeklo by se - kousek vody. Ale jaký je to kousek:

Předvánoční vločka

Tolik pro letošek. Jménem svým i synovým přeji šťastný nový rok všem lidem dobré vůle, zejména pak těm, co nešlapou na broučky.

 

Autor: Petr Široký | čtvrtek 29.12.2022 8:42 | karma článku: 32,75 | přečteno: 419x