Dycky Redneck

Já přece nemůžu za svý nevzdělaný předkové. Samej chalupník, pachtýř, nejvejš půlsedlák. A taky jeden hrobník. Hrozný, no. A to ještě praprapra přišel ze Sunaru, nějakej Milda Meš, mam na to papír, na tu mojí DGA.

Né že bysme se nesnažili. Takle sme furt vyhlíželi informace, ale žádný nepřišly. Jenom samý deformace.

Fak mě to moc mrzí. Dyž vidim Aňu Devítiletku a Jirku Brambůrka, jak jim to pálí, protože mají ty správný uniformace, co my nemáme. Kde já moh bejt.

Ale zase ty provazový mejly, na ty sem vyzrál. Jako čtu je, pročpa ne, ale dycky ze psem za krkem, a nebojim se nic.  To mi pani lidová komisarka dobře poradila, že bych to sám nezvlád, je vidět, že je fakt lidová a že to s tim lidem venkovskym myslí dobře.

Jen mam starost o ty svý hloupý kamarády penzisti, co mi to posílaj, o pani učitelku,  paní inžinýr, pana doktora, paní notář …

Jak u toho internetu seděj sami a strachy trezorujou jako paní kancelářka, tak si řikam, aby s nima ještě nějaká ta dezintegrace nemajzla.

Ale neztrácim oportunizmus. Já už to jako redneck nějak doklepu a hlavně ta moje drobotina ať se má dobře, ať sou z nich takový ty kosmonauti, co maj domov všude.

Takže chutě do EU tavicí hutě

A NIKDY JINAK!

Autor: Petr Široký | neděle 30.6.2019 7:07 | karma článku: 16,12 | přečteno: 417x