sepsáno patnáctého dne měsíce prosince, desátého roku nového tisíciletí... "Ze všeho nejvíc vyčerpává nečinnost." (Aristotelés)
Prokrastinace - otřesný termín, který se však mezi vysokoškolskými studenty stal již okřídleným slovem. Není to ovšem důkaz znovuzrozeného zájmu o latinský jazyk, ba ani uvízlé zrnko odvykládané látky. Dotyčné slovo se na vysokých školách prostě samo zjevilo, povstalo z popela takřka mrtvého jazyka, aby dalo jméno nejčastější aktivitě tamních studentů. Ptáte se jaké? Přece odkládání! Samozřejmě jen odkládání povinností, protože - ruku na srdce - kdo by dobrovolně odkládal věci příjemné.
Nejedná se ovšem pouze o latinské, potažmo anglické (procrastination) slovo z běžné slovní zásoby, které jen našim uším zní tak nějak učeně. S tímto pojmem běžně operují psychologové, kteří se o daný jev hlouběji zajímají již od 80. let jako o jeden z charakteristických rysů moderní společnosti. A právě studenti vysokých škol jsou v tomto ohledu nejvíce postiženou skupinou – hovoří se zde o neskutečných 50ti až 70ti procentech prokrastinátorů! S nadsázkou by se tak v rámci zmíněného společenství dalo mluvit o (tzv. akademické) prokrastinaci jako normálním stavu, z něhož vybočuje menšina těch studentů, kteří neprokrastinují!
Více informací o prokrastinaci najdete třeba ZDE.
P.S. Milí čtenáři, vězte, že tento sloupek je rovněž výplodem zkušeného prokrastinátora (ani snad už nemusím dodávat, že studenta VŠ), který dnešního večera tradičně odsunul kopu svých povinností, aby se skrze svůj blog oddal nezřízené prokrastinaci...
