Z deníku mladého blouda (II) - o Spánku a Snech...

sepsáno druhého dne měsíce listopadu, devátého roku nového tisíciletí... "Sen je dobrodružná výprava, na kterou se vydáváme každého večera." (Baudelaire)

obraz "Spící" od Toyen
Spánek je vskutku podivná záležitost. Přijde mi až děsivé, jak velkou část života strávíme ve stavu, kdy o sobě v podstatě nevíme. Existují dnes projekty, které dokážou využívat kapacitu neaktivních počítačů, jejichž propojení z nich činí dočasně stroj s kvalitami nejmodernějších procesorů – máme jistotu, že někdo nebo něco nevyužívá podobně, ať už k jakýmkoliv účelům, nás samotné? A co teprve lidské sny – to je kapitola sama pro sebe. Kolik jen se touto oblastí zabývalo a zabývá umělců i vědců, kolika děl se stala námětem, kolik myšlenek již bylo v souvislosti s ní vysloveno nebo zapsáno. Od antiky až po dnešní dny, od příběhů bájeslovných až po vědecké studie se rozpíná lidská touha odhalit tajemství snu, jeho původ a význam. Ale ať už se ve skutečnosti jedná o výplody naší fantazie, odezvu dávných nebo čerstvých zážitků či snad tajemné poselství odjinud, sen představuje jednu z těch nemnoha věcí, jimiž je náš veskrze bezbarvý život okořeněn...


Georg Trakl

SPÁNEK

Buďte proklety temné jedy,
bílý spánku!
Ty, podivná zahrado
šírajících stromů
plná hadů, můr,
pavouků, netopýrů.
Cizinče! Tvůj ztracený stín
v červáncích večera,
pochmurný korzár
v slaném moři útrap.
Vzlétají bílí ptáci na lemu noci
nad hroutící se města
z oceli.