Českou premiéru si již odbyla i druhá polovina NYMFOMANKY, kterou si jistě nechá ujít jen málokdo z těch, kteří zhlédli část první.
jeden z plakátů k druhé části Nymfomanky
Nyní už tedy mnozí z nás viděli nejnovější opus Larse von Triera celý (ponechme stranou zatím nedostupnou režisérskou verzi) a nutno říci, že jeho závěr nebyl o mnoho uspokojivější než-li trochu násilné zakončení první části. Někteří ihned přispěchají s tvrzením, že toto dvojité divácké zklamání nám mělo přiblížit pocit nikdy neukojené touhy nymfomančiny – a třeba mají pravdu. Hlavní ovšem je, že Trierův "povídkový" snímek nabízí přinejmenším několik epizod, které obstojí samy o sobě a činí z Nymfomanky film stravitelný publiku mnohem početnějšímu, než pro jaké natáčel své snímky v dobách dřívějších.
Druhá část filmu vstupuje do děje in media res a na díl předchozí plynule navazuje i svou poetikou. Opět zde tudíž hraje výraznou úlohu specifický humor, nacházení překvapivých paralel k hrdinčiným erotickým dobrodružstvím, pár velmi naturalistických scén a samozřejmě literární členění na kapitoly. Co se ovšem mění, je stáří hlavní postavy, kterou nyní bravurně ztvárnila Charlotte Gainsbourg, zastávající dosud pouze roli vypravěčky. S tím souvisí i nové životní výzvy, před něž je titulní nymfomanka postavena – terapie, manželství, mateřství. Poselství Larse von Triera tkví ovšem v poznání, že člověk nemůže zápasit se svou přirozeností (rozuměj vrozenou závislostí), tudíž je celkem nasnadě, jaká asi bude míra (ne)úspěšnosti, s níž jim postava Joe ve snímku čelí.
Několik známých herců se zde objevuje v překvapivě malých rolích (Udo Kier, Willem Dafoe), zatímco jednu z hlavních postav – jakousi učednici Joe v jejím novém byznysu (pojmenovanou stejně jako řada jiných protagonistů pouhou iniciálou, konkrétně P) – režisér svěřil svému dalšímu hereckému objevu (vedle Stacy Martin, představitelky mladé Joe), kterým je talentovaná Mia Goth. Větší prostor zde ovšem dostává i Stellan Skarsgård coby Seligman, jehož dialog s Joe nadále rámuje celé vyprávění a který ještě více než v první části též glosuje jeho obsah. Právě jemu byla ostatně svěřena i poslední tečka (o velkém finále či dokonce pointě nelze v tomto případě příliš hovořit) za příběhem Nymfomanky.
Jistá spřízněnost tohoto díla s dvojicí předešlých snímků Larse von Triera (tj. Antikristem a Melancholií), o níž jsem psal již v recenzi první části Nymfomanky, se tentokrát dočkala i přímého ztvárnění v podobě scény odkazující k Antikristovi. Přestože ani zde nechybí pasáže zábavné (mj. nymfomančina odvykací kůra) nebo vizuálně atraktivní (např. vzpomínka Joe na první orgasmus), druhá část Nymfomanky co do počtu neotřelých motivů poněkud zaostává za tou první a k tomu nasazuje o poznání vážnější tvář, což ovšem koresponduje se zráním hlavní hrdinky. A co především, opět se zde projevuje jistá tezovitost, kdy se kupříkladu Seligman ukazuje být pro své vlastnosti a zkušenosti tím nejlepším z možných posluchačů Joe, a cesty příběhu se občas dosti nepravděpodobně stáčejí ve směru vyhlížené zápletky (což nemůže zcela vyvážit ani přiznání této skutečnosti skrze Seligmanovy pochybovačné komentáře).
Lars von Trier svým nejnovějším opusem řádně rozvířil vody tuzemské filmové publicistiky, a přestože se mnohá divácká očekávání, vyvolaná mohutnou (a do jisté míry mystifikační) propagační kampaní, ve výsledku nenaplnila (a možná je tomu dobře), Nymfomanka jistě režisérovy příznivce nijak nezklamala a nejspíše do jejich řad přivedla množství nových diváků. Lars von Trier se zkrátka v posledních letech rozhodl sestoupit z osamělých uměleckých výšin do lidnatějších oblastí žánrových snímků, což není vzhledem k přetrvávající nadprůměrné kvalitě jeho filmů třeba příliš oplakávat. A kdo ví, třeba se po završení takzvané "trilogie deprese" kultovní dánský režisér vydá zase do úplně jiných končin – už nyní je však jisté, že mnozí z nás jej tam budou opět s radostí následovat.
(z půlnočního Zápisníku)
Mou recenzi první části Nymfomanky naleznete ZDE.
A milovníkům starších a odvážnějších děl Larse von Triera vřele doporučuji účast na projekci obou řad jeho kultovního seriálu Království, která se uskuteční již tuto sobotu v pražském Bio Oko (fb pozvánka ZDE).
