Publikace s názvem ADALBERT HAHN, KRUŠNOHORSKÝ FAUST je sice už staršího data, mně se ji ovšem poštěstilo objevit teprve nedávno a to mezi novinkami v nejmenované krajské knihovně. Jejími autory jsou Otakar a Jana Boříkovi, manželský pár mající na svém kontě již řadu knih o historii či význačných osobnostech karlovarského regionu. Původním povoláním lékař a učitelka se tentokrát vypravili po stopách hned dvou nevšedních krušnohorských rodáků – titulního pátera Adalberta Hahna (1750–1825) a také lékaře Johanna Babtisty Rölze (1815–1884).
Manželé Boříkovi se svou knihou Adalbert Hahn, Krušnohorský Faust (2011).
Dotyčná kniha leckoho upoutá již svým vzhledem – velkorysým formátem A4 a především volbou barev, červené pro vybrané textové prvky a rumělkové pro všechny ilustrace. Bohužel už samotný úvod nenechá čtenáře na pochybách, že má před sebou dílo zplozené jistým neblahým autorským typem, vyskytujícím se nezřídka v oblasti populárně naučné literatury. Dotyčného autora (manželé Boříkovi snad prominou užití singuláru) lze charakterizovat slovy jako bodrý, nadšený, lidový či nostalgický, která sama o sobě jistě neoznačují nic zavrženíhodného, avšak takto pospolu dávají leckdy vzniknout pisateli, jehož texty dovedou zvláště dnešnímu čtenáři pořádně hnout žlučí.
Svou výpravu za dvojicí výše jmenovaných "Krušnohorských Faustů" zahajují autoři značně zeširoka, obsáhlým exkurzem do faustovské látky obecně s důrazem na nesčetná česká i světová umělecká zpracování této legendy. Výsledný přehled příslušných motivů, umělců a děl je sice hezky rozškatulkovaný, zároveň však přehnaně široký a velmi povšechný – a bohužel to nebude zdaleka naposledy, co čtenáři této publikace přijde na mysl známé úsloví "letem světem" (nikoliv náhodou je nejcitovanějším zdrojem podobně koncipovaný Almanach tajemna, který v roce 1998 vydal Reader’s Digest Výběr).
Nejblíže k seriózní historické práci mají nepochybně kapitoly věnované životním osudům pátera Hahna a doktora Rölze, na čemž má jistě nemalý podíl nesporná obeznámenost autorů s daným regionem a jeho dějinami. V poměrně živých barvách je zde vylíčen každodenní život v tomto drsném pohraničním kraji (mezi jehož specifika patří kupříkladu dřívější německé osídlení, protestantismus či hornictví), zvláště pak v okolí Horní Blatné, rodiště Hahna, a Přebuzi, nedaleko níž se narodil Rölz. V rámci těchto životopisných pasáží se ovšem objevují i další zajímavá dějiště a dílčí témata – v prvním případě je to především Praha a náboženství, v případě druhém zase Vídeň a lékařství – některé odbočky lze ovšem opět označit za poněkud nadbytečné.
Největší slabinu celé knihy paradoxně představují její stěžejní kapitoly, mající zřejmě za úkol přesvědčivě doložit, že obě zmíněné historické postavy nosily titul "Krušnohorský Faust" zcela právem. V těchto místech už totiž autoři vědomě ustupují do pozadí a přenechávají slovo domnělým pamětníkům, jejichž svědectví ovšem s odstupem drahných let nabyla mnohdy spíše rázu lidových pověstí. A nejenže autoři tlumočí tyto nekriticky přejaté zkazky se zcela vážnou tváří, ale činí tak bez ohledu na jejich nadměrné množství, nezřídka se opakující zápletky i častou absenci jakékoliv pointy ("To jeho umění se znehybňováním bylo známo široko daleko. Jednou dokonce nechal na střeše sedět kominíka, který čistil kouřovod. Když mu konečně podali žebřík, aby mohl slézt dolů, dole prý ještě kokrhal jako kohout. Vyprávěním o takové taškařici se přece musely bavit celé generace.", s. 54).
Pakliže vytrvalý čtenář dokáže vstřebat nezměrné množství podobně "humorných" historek o rozličných nadpřirozených schopnostech pátera Hahna a posléze ještě obdobně vydatnou porci velmi podobných mikropříběhů o divotvorných činech doktora Rölze, začne mu patrně vrtat hlavou, jak jdou dohromady seriózní profese a vyšší společenská postavení obou jmenovaných s jejich domnělými humornými, ba leckdy až uličnickými kousky. Stejně jako na řadu dalších nabízejících se otázek, ani na tuhle nám manželé Boříkovi ve své publikaci žádnou odpověď neposkytnou. Tím bohužel výčet nedostatků jejich knihy zdaleka nekončí – v celém textu narazíme na řadu tiskových chyb a stylistických neobratností, často pokulhává také kvalita ilustrací. Na druhou stranu je třeba ocenit množství zpracovaných textových i obrazových materiálů, stejně jako přítomnost jmenného a věcného rejstříku, plnícího současně funkci medailonků citovaných osobností a vysvětlivek některých použitých termínů. Aniž bych upíral manželům Boříkovým znalosti z dějin jejich regionu, v přítomné knize dalece překročili hranice svého oboru a k vytčenému tématu přistoupili dosti nešťastným způsobem. Pro jejich knihu Adalbert Hahn. Krušnohorský Faust tak bohužel platí, že méně je někdy více.
(in Půlnoční expres IX/MMXIII)
Jana Boříková – Otakar Bořík: Adalbert Hahn, Krušnohorský Faust. Sokolov: Fornica graphics 2011, 188 stran.
