Josef Šimánek (1883–1959)

Portrét českého spisovatele, redaktora, okultisty a propagátora skautingu, "básníka pohanské imaginace" (Milan Nakonečný).

obálka knihy Božstva a kulty (Paseka, Volvox Globator 1997)

Narodil se roku 1883 v Jindřichově Hradci. Po absolvování tamějšího gymnázia pokračoval ve studiích na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde v roce 1909 získal titul doktora filozofie v oboru světová literatura a moderní filologie. Poté působil jako tajemník Českého Zemského Svazu Cizineckého, od roku 1918 pracoval v Zemské komisi pro péči o mládež a v letech 1924–1949 byl knihovníkem Pozemkového úřadu a ministerstva zemědělství. Mimoto byl rovněž generálním sekretářem Svazu skautů. Coby nadšený okultista se během svého života stal členem celé řady tajných společností, mj. martinistických lóží Simeon a Gedeon nebo hermetické společnosti Universalia. Mezi jeho nejbližší přátele patřil kupříkladu Jaroslav Vrchlický, Josef Váchal nebo Jiří Karásek ze Lvovic. Zemřel roku 1959 v Praze.

Během svého života redigoval celou řadu periodik a knižních edic, kupříkladu Knihovnu západních literatur (1909), Pokrokovou revui (1909–1910), Knihovnu pro filozofii, umění a život (1911), Zrcadlo (satirickou přílohu čas. Samostatnost, 1911–1912), časopis Týden světem (1913) nebo Nový obzor (1914). V roce 1911 patřil k zakládajícím členům uměleckého spolku Sursum, z něhož však ještě téhož roku odešel. Svou literární dráhu začínal coby dekadentní básník kráčející ve stopách Vrchlického a autorů Moderní revue. Kromě několika básnických sbírek v té době vydal i skvostné bibliofilie Božstva a kulty a Putování malého elfa (obě s Váchalovými dřevoryty). Později se věnoval především próze, vyznačující se exotickými či okultními náměty, napínavým dějem a obdivem k antice. K jeho nejznámějším titulům patří soubor novel Křišťálový pohár (1908) a především román Háj satyrů (1915).

(viz Půlnoční profily)

LITERATURA:

(1) ADAMOVIČ, Ivan: "Josef Šimánek", (heslo) in I. Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction (1995), s. 213–215.
(2) NAKONEČNÝ, Milan: Novodobý český hermetismus (2009), s. 326–327.
(3) SANITRÁK, Josef: Dějiny české mystiky 1. Legenda Karel Weinfurter (2006), s. 134–140.