Ctitel Masaryka a erotiky

Jedním z významných českých vydavatelů a překladatelů erotické literatury z období první republiky byl básník a publicista KAREL JAROSLAV OBRÁTIL (1866–1945), dosti pozoruhodná osobnost naší kultury. 

Pocházel z učitelské rodiny a sám také učil na řadě moravských škol – coby moravský patriot, český vlastenec a příznivec T. G. Masaryka byl Obrátil za Rakouska-Uherska značně nepohodlnou osobou a dočkal se proto mnoha přeložení. Od roku 1902 působil v Uherském Hradišti, kde se v roce 1917 stal ředitelem chlapecké školy. Kromě toho zastával významné funkce v učitelských spolcích, hojně přednášel hlavně o abstinenci a výchově mladých, pořádal osvětové a kulturní besídky i umělecké výstavy. Roku 1900 se oženil s třiadvacetiletou, tj. o jedenáct let mladší Bedřiškou Kuželovou, a měli spolu syna Drahomíra Mečislava, který se však za nejasných okolností v patnácti letech zastřelil (jeho otec byl přesvědčen, že nešťastnou náhodou). 

Již před první světovou válkou měl Obrátil problémy se zákonem, ovšem zatímco tehdy byl perzekvován, suspendován, odsouzen k pětidennímu vězení a přeložen na jinou školu z politických důvodů, po válce pykal pro svůj sběratelský zájem o erotickou literaturu – již roku 1919 byl obviněn z perverzity, odvolán z funkce ředitele, čtyři roky vyšetřován a rehabilitován teprve na základě odborných i zahraničních posudků své sbírky. Krátce po svém penzionování, konkrétně v roce 1926, přesídlil natrvalo do Prahy. Předtím i potom ovšem hodně cestoval po západní Evropě, zejména kvůli studiu erotické literatury. 

"Kdo se rozhlédne jen trochu pečlivěji kolem, vidí, že jen slaboši a pidimužíci mají strach před veřejným dotekem s erotismem." (K. J. Obrátil)

Byl horlivým sběratelem grafiky, ex libris, plakátů, drobných kreseb, letáků i rukopisů, o nichž často psal a také je sám překládal a vydával. Jeho sbírky patřily k největším u nás a čítaly stovky položek. Kromě toho vlastnil rozsáhlou knihovnu bibliofilií a literatury českobratrské, obrozenské i erotické (přes 12 000 svazků). Svou ediční a sběratelskou činností se však značně zadlužil a byl nucen svou knihovnu i sbírky nabídnout ke koupi Národnímu muzeu, což je paradoxně později zachránilo, když v nich na základě udání v roce 1941 bezohledně řádilo gestapo. Tehdy byl také Obrátil, který nadto rozšiřoval ilegální časopis V boj a spolupracoval s podzemním tiskem, nacisty poprvé zatčen. Podruhé byl zatčen v březnu 1945 a ve vězení na Pankráci zemřel na zápal plic.

Obrátilova vlastní umělecká tvorba není příliš rozsáhlá. Je autorem jediné básnické sbírky Májový déšť (1891), obsahující milostnou lyriku ve formě sonetů a rondelů, a útlé knihy s názvem O některých anglických bibliofilech a trochu i o sobě (1929). Významnější je jeho tvorba literárně-publicistická, spjatá též s jeho editorskou činností a zahrnující také předmluvy a doslovy k mnoha výborům. Publikoval v různých periodikách a některá sám redigoval (Nová Slovač, Zájmy Slovače). Kromě toho se podílel na vydávání několika knižnic – Orchideje (1913–1926), Sobkova sbírka dobré četby (1920–1936), Kulturněhistorické a literární kuriozity (1928–1933), Lotos (1932–1936) – a sám sestavil a vydal celou řadu "osvětových" čítanek s texty Husa, Chelčického, Masaryka či Machara.      

V roce 1924 vydává Obrátil své první významné dílo, jímž je monografie Erotické ex libris v počtu 150 výtisků. Dnes obtížně dostupný titul je v mnoha směrech dosud nepřekonaným českým příspěvkem k danému tématu. V duchu soudobého celosvětového zájmu o erotické folklorní projevy vydal mezi lety 1933 až 1939 celkem 15 sešitů Kryptadií, příspěvků k poznání intimního života lidových vrstev, které shromažďoval po dvě desetiletí. Obsahovaly písně, popěvky, rčení, říkadla, anekdoty, nadávky, hádanky, hry i obyčeje, které nasbíral v lidovém, studentském a vojenském prostředí Slovácka.

"Obrátil svoji pozornost nevěnoval – a v tom je jeho největší zásluha – vysokému, vznešenému, duchovnímu, nýbrž nízkému, sprostému, tělesnému. Jako první nechal lid mluvit tak, jak mu ‚zobák narost‘, nepřikrášloval, neuhlazoval, nechával texty v původní podobě, lhostejný k tomu, zda budou měšťanskému uchu znít poněkud hrubě a oplzle. Popíral tím onen idealizovaný a notně romantizovaný obraz českého venkova, který folkloristé především v devatenáctém století předváděli vzdělanému měšťanstvu." (z předmluvy Franze Schindlera ke Kryptadiím)

Zájem o erotickou tematiku se odráží v Obrátilově činnosti ediční (dále třeba sborník erotických povídek Červená lucerna), sběratelské (erotická ex libris) i překladatelské. Mezi jeho překlady, publikovanými převážně pod pseudonymem Karel Jaroš (dále užíval pseudonymů ABC, Alfa, Jaroslav Olšanský), nalezneme vedle osmidílných Dějin prostituce od Pierra Dufoura (jde o pseudonym Paula Lacroise, 1924–1927) řadu eroticky laděných próz, jejichž autory byli třeba Guy de Maupassant (Neteře paní plukovníkové, 1930; Příběhy pařížské kokoty, 1932), Pierre Louÿs (Tři dcery a jejich matka, 1931) či A. Ch. Swinburne (Flosie, patnáctiletá venuše, 1933). 

(in Půlnoční expres V/MMXIV)

POUŽITÉ ZDROJE:

JANIŠ, Kamil: K. J. Obrátil. Komenský sexuální osvěty (2008).
Příběh červených střevíčků (dokumentární film, 2006) – KE ZHLÉDNUTÍ ZDE !!!

UKÁZKA Z KRYPTADIÍ I. (nakl. Paseka, 1999, reprint soukromého tisku z let 1932–1935): 

Co je stav manželský? – Stav manželský je névětší hlóposť na světě, protože láska pomine, ale žena zůstane. Lepší je všecky děvčata milovať než se s jednó oženiť. (Vežky)

Čemu se podobají ženy? – Pěti dílům světa. Od 17 do 20 let Africe, neboť jsou horké, od 20 do 30 let Asii, která je divoká, od 30 do 40 let Americe, která je vyspělá v technice, od 40 do 50 let Evropě, která je vyčerpána po válce, od 50 do 60 let Austrálii, která je málo navstěvovaná. (Praha)

Z čeho měl Adam největší radost, když se rozhlédl po sobě a po celém krásném ráji? – Z pytlíku, že nemusel kulky držet v ruce. (Čachovice)

Anča z města / má ju z těsta. (Říkovice) · Andula – běhula. (Horní Moštěnice) · Anda – manda. (tj. zadnice, na Hané) · Nanda, to je velká rajda, ta si ho tam v chůzi nandá. (Praha) · Ančičí, máš kule na piči. (Dačice)

Proč ženská moc mluví a mužský moc myslí? – Protože žena má dvoje pysky a mužský dvě hlavy. (Hodolany)

Kdy je ženská podplukovníkem? – Dyž ju mrdá plukovník. (Olomouc)

Kdo byl nésilňéší mužské na světě? – Kolumbus, temu stály aji véca. (Přerov)

Jak se pozná fára římsko-katolická od řecko-katolickéj? – Římsko-katoličtí faráři sušíja pleny na plotě za farú, řecko-katoličtí před farú, protože se smějú ženiť. (Strážnicko)

Co je to? – Panna bledá, ve dne nedá, v noci dává, až se poscává. … Svíčka. (Moravská Ostrava)