Zdravotnický Absurdistán II.

Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy mne opět uvedly do vytržení. Medicínský dance macabre pokračuje do neprosto nezvladatelných obrátek. Druhou takovou věcí, která mne dráždí již drahnou dobu, je český přístup k léčitelům. 

Profesně vlastně léčitelé v České republice jakoby neexistují. Není nad nimi žádný dohled krom živnostenského úřadu, nemusejí se vykazovat žádnou licencí nebo certifikátem. Prostě se ráno probudím, mám vnuknutí, tak si dojdu na živnostenský úřad (pokud už živnost nemám) a za pár drobných dostanu živnostenský list na živnost léčitele. 

Nevadí, že nevím co je to slezina nebo slinivka - najdu na internetu. Nevadí, že si pletu kopřivu a hluchavku - najdu na internetu. Napíšu sám sobě pár oslavných a děkovných dopisů (poučil jsem se z dílny ODS) a věhlas je na světě. Lidi se jen hrnou. 

Na jakýkoliv argument o znalostech odpovídám a co Kneipp nebo Priessnitz? Ti taky nevěděli a jak léčili. No, ona to tak docela pravda není, ale v demagogické argumentaci se toho dá využít.

Čím absurdější povedu léčbu, čím víc budu na lidi řvát, čím víc jim budu vykládat naprosté biologické, chemické nebo anatomicko-fyziologické nesmysly, tím budu věhlasnější.

Tvrdíte, že to tak není? Podívejte se na těch několik málo případů, které prošly tiskem. Podívejte se do různých obskurních tiskovin - obvzláště když si je takový léčitel nechá natisknout sám. Soudného laika musí obestírat mrákoty, natož odborníka. Dost velká skupina české populace má s takovými léčiteli zkušenosti. 

Co však na to legislativa u nás? Cituji pana ministra z odkazovaného článku: "Nechtěli jsme, aby se léčitelství dostalo do zdravotnických zákonů, protože bychom jej tak de facto uznali jako něco, co do zdravotnictví patří. A tak to není." Léčitelství tedy podle pana českého ministra do zdravotnictví v Čechách nepatří. 

A z čeho se vyvinula medicína? Ta nám byla dodána od ufonů v instantní podobě? Nechám si teď zajít chuť na další invektivy a použiji trochu statistiky a rozhledu po světě.

Alternativní medicína, též alternativní a komplementární medicína a podobné další názvy skrývají širokou oblast léčitelských a medicínských postupů, pro které nemá klasická medicína náležité vědecké vysvětlení - anebo to vysvětlení nehledá či nepřijímá.  

Například léčba bylinami - v posledních zhruba 20 letech dochází k nárůstu zájmu o fytoterapii a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je fytoterapie praktikována třikrát až čtyřikrát častěji než klasická medicína. 

Jiný příklad - akupunktura - v západních státech včetně USA a Kanady je akupunktura aplikována více než dvakrát častěji oproti klasickým léčebným postupům.

Vybrané léčitelské služby jsou dokonce v některých zemích propláceny zdravotními pojišťovnami!

Celkově statistika WHO uvádí, že až 80% lidské populace používá buďto výhradně anebo i služby léčitelů a dokonce i ve vyspělých zemích zůstává alternativní anebo komplementární medicina důležitým odvětvím. A jako taková je i kontrolována.

Tedy léčitelé tam nejsou "od probuzení", ale musí projít více nebo méně náročnou přípravou, musí umět zdravonické minimum a co víc, jsou za svoje postupy zodpovědní. Což neznamená nic míň než to, že pokud něco pokazí či někoho poškodí, jsou v plném rozsahu zodpovědni před zákonem. Stejně jako lékaři a odebrání licence znamená definitvní konec se tímto způsobem živit.

Měl jsem možnost několik takových školících center v západních zemích projít a sledovat jejich výuku. No v žádném případě to nepřipomínalo naše veskrze tolerantí kurzy doplňkové medicíny. Žádné zaplatil jsem si tak chci. Při rozhovorech s lektory i vedoucími center jsem stále narážel na jednu základní tézi. V různých variantách totéž: léčitel je součástí zdravotních služeb a my si nemůžeme dovolit dát osvědčení někomu, kdo nesplňuje potřebné předpoklady. A žádný z "učňů" tam nedostal nic zadarmo.

Mnohé služby léčitelů překračují rámec zdravotních úkonů a oni se stávají součástí širší komunity a berou na sebe i psychologickou podporu nemocných a podporují jejich vůli k uzdravení. U nás takovým byl proslulý páter Ferda (mimochodem se velice vzdělával v medicíně) 

Tvrzení pana ministra je tedy veskrze účelové. Má zajistit medicínskou lobby před vpádem nelékařů do jejich výnosných prebend. Jak jinak nazvat ordinaci lékaře, kde se mimo poskytování lékařských služeb prodávají vitaminy z produkce AMWAY (u nás neregistrované), nebo nabízí služby obskurních laboratoří na analýzu všeho možného. Vše řádně nadhodnocené a nesmyslně drahé a ...

Ale vždyť i to je přece léčitelství! Ano, ale provozované lékařem v jeho pracovní době na pacientech zdravotních pojišťoven, za kterou dostávají kapitaci. Nemyslím si, že by to byl masový jev, ale na druhé straně není nevýznamný. 

O čem mne oba jevy (Těchonín i léčitelství) přesvědčují? O tom, že vládnoucí garnitura nemá na zdraví českého lidu zájem. Pokud by byl ve vládě soudný ministr, musel by zastavit jakékoliv handrkování o ochraně českého pacienta a snažil se zjednat nápravu.

Takhle jsme vydání na pospas hrozícímu nebezpečí a různým pochybným léčitelům. A to i v lékařském plášti. V českém zdravotnickém systému vládne zákon džungle a bezuzdné chamtivosti, jinak to nazvat nelze. Stejně jako v první části zůstávám v údivu nad tím, že lidé to nechávají osudu a nebouří se nad stavem, kdy v léčitelství jsou vydáni na pospas naprostým neumětelům.