Která medicína je klasická? Ta čínská, jejíž kořeny sahají do věků, kdy u nás plácal náš předchůdce v jeskyni Věstonickou venuši nebo ta, která má historii jen dvě století a považuje se za vědeckou?
Který druh mediciny je zdraví prospěšnější:Ten, který se zaměřuje výhradně na léčení následků a je dnes v naprostém vleku farmaceutických koncernů nebo ten, který se diagnosticky zaměřuje na problematiku lidského těla a duše komplexně se záměrem nemoci předcházet a při léčení upřednostňuje přírodní léčebné preparáty?
Mimochodem: Je to jen nedávno, co bylo "vědeckou" medicínou naprosto odmítáno baňkování, nebo akupunkturní jehličky jen proto, že na tom chemické koncerny nemohly vydělávat a na medicinských fakultách se to neučilo. Až tlak nezpochybnitelných pozitivních výsledků u některých diagnoz způsobil, že dnes napadá účinnost této léčby jen demagog nebo zkorumpovaný doktor.
Šarlatány je přehustěno jak v celostní, tak i v alopatické medicíně a nejvíce, co škodí lidem je obrovský příkop vyhlouběný mezi lékaři vyznávajícími jen léčbu chemickými přípravky, kteří jsou většinou ve vleku farmaceutických koncernů a těmi, kdo upřednostňují přírodní postupy,které ti první demagogicky označují za "nevědecké" Jaké skutečné důvody vedou ty první k tomu prohlásit nějaký opravdu tradiční, staletími odskoušený léčebný postup, za "nevědecký" se můžeme jen domýšlet.
Samozřejmě, když mi praknul meniscus nešel jsem za léčitelem, ale za chirugrem. Regeneraci jater zdevastovaných chemickými léky jsem však raději svěřil panu Novému, známému to "dědku kořenáři" a odmítl užívat chemické preparáty. Internista se dnes z jaterních testů jen diví, jak rychle se proces regenerace mých jater nastaroval.
Péče o zdraví je naprosto privátní záležitostí každého člověka a jedním z rysů individuální svobody je i individuální rozhodnutí jaký druh medicíny si každý vybere. Sanozřejmě, ti moudřejší se nejprve informují, nejlépe u "osvícených" doktorů, kteří léčbu přírodními preparáty šmahem nezavrhují.
