Raději zlodějem než chudým

Zaplatil jsem převodem šedesátitisícovou fakturu za přislíbené služby a zboží. Nic jsem však nedostal. Čtenář jistě namítne, že při zlodějně musí kooperovat dvě strany. První, která krade a druhá, která se nechá okrást.

Hermés je nejen poslem bohů, ale také ochráncem zlodějů. V Čechách má dodnes plné ruce práce.

Před lety jsem začal navštěvovat nekuřáckou hospůdku, kde si štamgasti tykali. Postupně jsem si s nimi rovněž potykával. Jedním z nich byl asi čtyřicetiletý podnikatel, jenž provozoval e. shop v Německu. Peníze mu tenkrát nechyběly (pořádné auto, pronajatá vilka atp). Poradil mi také se založením blogu a naučil mě rozličné internetové vychytávky.

Počátkem letošního ledna se kvůli krizi stáhl z Německa. Požádal jsem ho, zda by pro moje spolupracovníky neobstaral nové notebooky včetně rozličných softwarů. Souhlasil s tím, že věci sám nakoupí, takže peníze potřebuje předem. Už několikrát jsem mu platil předem. Vždyť, co se ujedná v hospodě, to platí jako zákon!

V nekuřácké hospůdce se novopečený zloděj poté ještě několikrát mihl. To už předstíral, že se neznáme. Změnil si číslo mobilu, z vilky se odstěhoval, na moje e.mailové dotazy nereagoval. Svoje obrovité auto však neprodal a prohání se v něm dodnes. E.mailem jsem mu poskytl další tři měsíce k navrácení peněz. Nereagoval, ani když jsem ho upozornil, že si v dubnu najmu advokáta.

Nejde o existenční věc, takže hlady asi nezemřu. Jsem však šokován, že se zloděj ukazuje před okradeným, sousedy i štamgasty, z nichž někteří už věděli, co se stalo. Nestydí se vypadat jako zloděj. Naopak se stydí přiznat svoje selhání, slabost a dluhy. Neprojevuje ochotu k dohodě, omluvě či k narovnání.

Vždycky jsem se nejvíce učil z negativních zkušeností. Z této zkušenosti však nic smysluplného nekouká. Snad kromě poznání, že se okradení druhého trvale osvědčuje jako málem legitimní obživný prostředek.