Ústavní soud vydal strašidelný nález, kterým zcela nepokrytě otevírá prostor pro diskriminaci na základě politického přesvědčení.
Českými médii proběhla zpráva o podnikateli v ubytovacích službách, který v rámci svého protestu proti okupaci Krymu otevřeně odmítal ubytovávat občany Ruska, pokud nepodepíší dokument, odsuzující ruskou anexi Krymu. Uvedený podnikatel dostal od úřadů pokutu za diskriminační jednání, kterou potvrdily "běžné soudy", avšak Ústavní soud (pro mě zcela vadně) celou věc zrůdně zvrátil. Jelikož vím, že média mají tendenci sdělovat jenom povrchní informace, pročetl jsem si tiskovou zprávu na stránkách Ústavního soudu a upřímně - je to mnohem horší a mnohem nebezpečnější, než se ze zpráv v médiích zdá.
Okupace Krymu je zcela nepochybně porušením elementárních zásad mezinárodního práva a ruský postup v kauze Krymu hájit nebudu, nelze to. Osobně jsem však přesvědčen, že Ústavní soud se v uvedené věci dopustil hned několikerého pochybení. První zásadní pochybení spočívá v tom, že podnikatel se dopustil diskriminace hneddvojí (nikoliv pouze té na základě státní příslušnosti /o tom pak dále/, ale zejména diskriminace na základě politického smýšlení, kdy politický postoj každého je chráněn jako zvlášť citlivý osobní údaj (úplně stejně, jako třeba sexuální orientace, či zdravotní stav) a nesmí se vás na něj ptát ani zaměstnavatel, natožpak hoteliér u něhož máte platit službu!) a druhé zásadní pochybení spočívá v tom, že se ústavní soud zabýval vůbec "věcnou" otázkou diskriminace (jinak řečeno, že šlo o okupaci Krymu). Na tom vůbec nesmí záležet v okamžiku, kdy je zjevné, že jde o politický postoj!
Tzn. scénář "aha, vy jste občan Ruské federace, k tomu, abych vás tady ubytoval, prosím podepište mi zde potvrzení, že nesouhlasíte s okupací Krymu" je v zásadě obdobou postoje "aha, vy jste občan Vatikánu, prosím podepište mi zde potvrzení, že nejste homosexuál". Souhlas/nesouhlas s okupací Krymu je v zásadě politický postoj, který je jako osobní údaj chráněn úplně stejně, jako údaj o sexuální orientaci - a tudíž jakýkoliv "dotaz" na něj, ještě navíc s tím, že poskytnutí služby je podmíněno "žádoucí" odpovědí, je diskriminace jak z učebnice!
Další moje zděšení přišlo s úplně absurdní argumentací Ústavního soudu: "Stěžovatel totiž nezacházel rozdílně s cizinci (resp. občany RF) oproti českým státním občanům, případně občanům jiných států tak, že by jim a priori odepřel poskytnutí ubytovacích služeb (nejednalo se o omezení typu „Američanům nenaléváme“). Poskytnutí těchto služeb totiž odepřel jen těm občanům RF, kteří by odmítli podepsat shora citované prohlášení odsuzující anexi Krymu."
Takže podle Ústavního souduNENÍ diskriminační cedule "S platností od 24. 3. 2014 neubytováváme občany Ruské federace. Důvodem je anexe Krymu. Tímto se omlouváme slušným občanům Ruské federace. Váš hotel Brioni Boutique" a podle Ústavního soudu je přípustné podmínit poskytnutí služby vyjádřením politického názoru (a tedy sdělením citlivého osobního údaje!)...
Úplný vrchol nepochopitelnosti pak Ústavní soud završuje následující argumentací: "Listina základních práv a svobod, antidiskriminační zákon ani evropská antidiskriminační směrnice však nezařazují jako zakázaný diskriminační důvod státní příslušnost (s výjimkou odlišného zacházení s občany z jiných členských států EU). Stěžovatel se tedy nedopustil rozlišování, které by mělo charakter zakázané diskriminace, a nešlo ani o případ absence racionálního odůvodnění odlišného zacházení." - jinak řečeno, diskriminovat na základě národnosti nelze, diskriminovat na základě státní příslušnosti je zcela v pořádku! Přijde mi, že soud zcela opominul jednu obecnou právní zásadu, která platí obousměrně - těm zásadám se říká "od menšího k většímu" a "od většího k menšímu". Od menšího k většímu lze laicky popsat na příkladu zkoušky emisí (menší) a STK (větší) - pokud neprojdete emisemi, nemůžete dostat STK. Národnost je užší (a v podstatě neurčitý) právní pojem než státní příslušnost a pokud je diskriminačním znakem neurčitý pojem podřazený pod pojem širší a určitý (státní příslušnost), tím spíše jde o diskriminaci! Tzn. pokud je za diskriminaci považováno odlišné chování na základě národnosti, z logiky věci MUSÍ být za diskriminaci považováno i odlišné chování na základě státní příslušnosti!
Vzhledem k tomu, že Ústavní soud zcela evidentně naprosto ujel proti elementárním principům právního a demokratického státu (a jak říkám - vůbec mě nezajímá, že jde v tuhle chvíli o občany Ruska a stejně tak mě vůbec nezajímá, že jde o postoj ke Krymu, to mě totiž zajímat NESMÍ!), předpokládám, že cesty k nápravě jsou jenom dvě - ESLP (a jsem přesvědčen, že ten tohle rozhodnutí ÚS naprosto rozcupuje) a nový případ obdobného rozměru, kdy bude ÚS nucen vydat zcela odlišný nález. To, co Ústavní soud tímto nálezem totiž posvětil (neboť zcela opominul, že postoj k okupaci Krymu je otázka na politické smýšlení!), v podstatě znamená, že nově hoteliér může třeba podmínit ubytování turistům podepsáním petice "za"/"proti" (zcela libovolně) manželství homosexuálů, či adopci dětí homosexuálními páry. Stejně tak může jakýkoliv poskytovatel podmínit poskytnutí služby třeba podepsáním petice za podporu legalizace marihuany, stejně tak může poskytovatel služby požadovat čestné prohlášení, že jste někoho volili/nevolili, stejně tak může poskytovatel služby požadovat prohlášení, že jste pro/proti zavedení progresivního zdanění - a na základě vašeho postoje vám poskytnout / neposkytnout službu.... Všechno jsou to totiž politické postoje (stejně jako postoj občana RF ke Krymu), do kterého je jakémukoliv poskytovateli služby úplné KULOVÉ!!!!
Zdroje:
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/soud-krym-rusko-anexe-krcmar.A180118_377192_ostrava-zpravy_jog
https://www.usoud.cz/aktualne/i-pri-podnikani-je-zarucena-svoboda-projevu/
