Veřejně vyzývám administrátory blogu, aby zasáhli vůči tomuto blogerovi, který opakovaně tvrdí absolutní nesmysly - a hlídat pravdivost vlastních článků včetně uvádění zdrojů je povinností blogera.
Pan Januška na tato pravidla očividně kašle, píše zde své smyšlené nesmysly - a připomínky v diskuzích zkrátka ignoruje. Vzhledem k tomu, že nový článek, který napsal je skutečně do očí bijící nesmysl, který může čtenáře uvést v omyl, který by mohl vést například k prohře soudního sporu (což se mimochodem stalo v případě pana Janušky díky jeho nesmyslným postupům několikrát - ale divte se tomu u člověka, který žádá Nejvyšší správní soud, aby zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu, či tvrdí, že Poslanecká sněmovná "má nesporně pravomoc" rozhodnutí soudů rušit... - to jenom pro ukázku několik skutečných "právních perel") a tedy ke škodě, považuji za nutné jeho nesmysly korigovat! Mnozí z nás pod jeho články reagujeme nikoliv za účelem "poučit" pana Janušku (to je zhola nemožné), ale varovat jeho případné čtenáře, protože jak zjišťujeme, někteří mu mají tendence díky jeho populistickým (a nepravdivým) blábolům (například o tom, že si soudci v jednom případě přisoudili nějaké peníze navíc) tendence věřit - naletěli totiž na mediální zkratku, která vytvořila domnělou (a ve skutečnosti neexistující) souvislost.
Z jeho posledního článku ocituju pár naprosto absurdně nesmyslných částí (kde pan Januška očividně lže, protože byl mnohými v diskuzích i článcích upozorněn na skutečný stav věci!) a okomentuju je:
1.) "Do nástupu totality (až do roku 1963) byl tento princip v zákoně definován takto: Skutky, pro jejichž existenci zákon stanoví domněnku, nepotřebují důkazu. Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje."
Pan Januška vytrhává z daného občanského soudního řádu ze sekce týkající se dokazování, jednu větu, aniž by uvedl, že se dané ustanovení týká jedné JEDINÉ konkrétní věci - vyvratitelné právní domněnky, což je domněnka obsažená v zákoně (!!!), která na základě dlouhodobé zkušenosti (zkrátka, že to tak obvykle bývá), předpoklá určitý právní stav, který není třeba prokazovat - v případě, že je stav jiný, je třeba jej dokázat pomocí důkazu opaku. Důkaz opaku = důkaz opačné skutečnosti, než která je předpokládána zákonem. Důkaz opaku v právu nemá s jakoukoliv matematikou (důkazem sporem, násobením x(-1) apod.) absolutně NIC společného!!! Pan Januška nám dodnes neodpověděl na otázku, kde na tenhle nesmysl přišel...
K tomu, že jde o pozůstatek totality - dnešní úprava je významově naprosto identická s právní úpravou z období první republiky. Panu Januškovi jsem do jednoho článku hodil odkaz na prvorepublikový případ (z 20. let), kde osobě držící určitou věc, bylo třeba prokázat, že danou věc nedrží v dobré víře - přičemž právě to držení v dobré víře byla podle tehdejšího zákona vyvratitelná právní domněnka (mimochodem, stejně je to i dnes). Tehdejší soud řekl, že žalobce by musel dokázat opak - tedy, že osoba danou věc v dobré víře nezískala (protože jí koupila od nevlastníka věci a věděla to), případně, že s ohledem na okolnosti (například extrémně podezřele nízkou cenu) toto měla předpokládat (pak totiž o dobrou víru také nejde). Tzn. jde přesně o to, co popisuju výše - vyvratitelná právní domněnka (= věc držená v dobré víře) definovaná tehdejším občanským zákoníkem (= tedy domněnka stanovená v zákoně) je možná vyvrátit důkazem opaku (= tedy důkazem opačné skutečnosti).
Jinak je typickým příkladem právní domněnky domněnka otcovství, kdy zákon (NOZ) předpokládá, kdo je otcem dítěte - přičemž daná osoba má možnost tuto vyvratitelnou právní domněnku vyvrátit důkazem opaku - například testem DNA, lékařským potvrzením neplodnosti, důkazem o pobytu na jiném kontinentě v době početí dítěte - zkrátka důkazem opačné skutečnosti, než je předpokládána v domněnce.
2.) Další perla:
"Pravdivé výroky:
a) Když venku prší, tak přijdu mokrý.
b) Smlouva, ve které se smluvní podmínky nemění, je platná
c) Když venku prší a nebudu mít deštník, tak přijdu mokrý. (Spojka „a“ není logický operátor, ale větná spojka)
Nepravdivé výroky (opaky původních výroků):
opak a) Když venku prší, tak přijdu suchý.
opak b) Smlouva, ve které se smluvní podmínky změní, je platná
opak c) Když venku prší a nebudu mít deštník, tak přijdu suchý "
Pan Januška zasluhuje poprvé trochu uznání! Podotýkám, že na to zírám značně překvapeně, a to proto, že konečně napsal, že negací výroku pravdivého, vzniká výrok nepravdivý a naopak negací výroku nepravdivého výrok pravdivý..... Není to tak dávno, co prohlašoval, že negací pravdivého výroku, je výrok pravdivý a negací výroku nepravdivého opět výrok nepravdivý! Konečně!!!! Konečně aspoň drobný pokrok! Který ovšem pan Januška poněkud degraduje hned v další části článku, kde napíše zase ten svůj starý nesmysl...... není schopen udržet logickou jednotnost ani ve "výkladovém" článku samotném!
Nyní však dále - lidský život nefunguje v 1 / 0, v Ano/ne, a v takto přímočarých souvislostech - zkrátka nefunguje v dvouhodnotové logice "True / False" a já vám hned na Januškově příkladu ukážu, proč je jeho další úvaha nesmyslná.
"a) Když venku prší, tak přijdu mokrý. opak a) Když venku prší, tak přijdu suchý."
Ono je totiž možné, aby se stalo, že když venku prší, tak přijdu suchý..... a naopak, když venku NEprší, tak přijít mokrý. Lidský život je prostě pestřejší než 1 a 0 a jednoduchá implikace dějů A > B a proto těch možností je mnohem víc. Je možné, že když venku prší, tak přijdu suchý - a to prostě proto, že si vezmu pláštěnku.... a naopak je možné, že když venku nepřší, tak přijdu mokrý - prostě proto, že je 40 stupňů vedra ve stínu a tak jsem se polil vodou z PET láhve, abych se ochladil.
Pan Januška je tou svojí platností smlouvy naprosto posedlý, a to proto, že prohrál soudní spor o platnost smlouvy kvůli tomu, že místo aby si nechal od někoho právně aspoň trochu znalého poradit, jak postupovat (šlo o naprosto banální věc!), tak se do sporu pustil "po svém" - a za jediný důkaz neplatnosti dané smlouvy použil právě toto - matematický důkaz sporu, což samozřejmě není právní důkaz opaku, nehledě na to, že na platnost smlouvy nelze použít ani skutečný právní důkaz opaku - a to proto, že podmínky platnosti smlouvy nejsou v zákoně definovány jako vyvratitelná právní domněnka.
Situace je tedy složitější - pokud jedna ze stran změní smluvní podmínky, na platnost smlouvy to nemá ŽÁDNÝ vliv.... má to však ten důsledek, že druhé straně smlouvy tím vzniká možnost smlouvu vypovědět. Tzn. je možné její ukončení v případě nesouhlasu s danou změnou, ale NEdochází k jejímu "automatickému" zániku, který předpokládá pan Januška. Proč? Protože v soukromém právu platí určitá míra volnosti - tzn. strany si mohou domluvit v rámci zákonných možností co chtějí, měnit smlouvy jak chtějí (pokud tedy se změnami souhlasí, přičemž tento souhlas se vyjadřuje nepodáním výpovědi) atd. Často je to i v samotném zájmu smluvních stran, protože je to zkrátka "pohodlnější" než při každé změně řešit novou smlouvu. Představte si, že byste v rámci pracovního poměru museli uzavírat novou smlouvu pokaždé, co se změní mzdový výměr nebo pracovní podmínky - i když pro nekorektní zaměstnavatele by to někdy možná bylo výhodné.... s každou novou smlouvou výpovědní doba.
Nebo jiný příklad: Uzavřete na dobu neurčitou smlouvu s poskytovatelem internetových služeb, který vám za určitou částku nabízí internet o určité rychlosti.... jenže doba se vyvijí, technika jde kupředu a protože konkurence je na trhu tvrdá, tak poskytovatel služeb je nucen po několika letech kompletně změnit ceník služeb a vaší rychlost připojení třeba už ani nenabízí. Co poskytovatel služeb udělá? Jednostraně změní podmínky smlouvy, kdy vám zrychlí internetové připojení na rychlost adekvátní vaší smluvní ceně, která odpovídá jeho současnému sazebníku cen. Klient dostane za stejné peníze lepší službu. Ve smlouvě tyto změny bývají obvykle ošetřeny ustanoveními typu "změna podmínek vyhrazena" apod.
Tzn. konečný verdikt jednoznačně zní: změna smluvních podmínek nemá na platnost/neplatnost smlouvy ŽÁDNÝ vliv!
Zdroje:
Aktuální nesmyslný článek pana Janušky:
http://kareljanuska.blog.idnes.cz/c/496284/dukaz-opaku.html
Diskuze s odkazem na prvorepublikový případ týkající se důkazu opaku + citace z něj + řada odkazů na odborné zdroje popisující důkaz opaku a jeho historii (nejde o žádný výmysl totalitních soudců, důkaz opaku v souvislosti s právními domněnkami se uplatňoval již za starého Říma):
http://blog2.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A160220_496022_blogidnes
