Pláč
Nepřestával. Po paměti jsem vztáhl ruku k nočnímu stolku, nacvičeným pohybem nahmatal vypínač lampičky, a vpustil do místnosti obživlé světlo. Zorničky v očích se mi tou náhlou září stáhly a já na chvíli neviděl vůbec nic. Postupně si zvykám na to, že je noc, že nespím, že mám rožnutou lampičku, ale stále nechápu proč nikoho nevidím, když někdo v mé přítomnosti pláče.
Vstávám z postele. Jsem líný a chtivý opět po snění, ale opouštím teplo svého pelechu a konečně se pořádně rozhlédnu po pokoji. Znám svůj byt velmi dobře, jenže nedokážu zjistit, odkud ten pláč přichází. Uvědomuji si, že pláč zní trochu jako by vycházel z nějaké skrýše. Když jsem byl ještě pod peřinou, měl jsem dojem, že je pod ní i ta vzlykající osoba. Ale nebyla tam. Nyní mám zase pocit, jako by se ten uplakánek schovával ve skříni. Jenže ani tam není. Kouknu pod postel, ale opět nic. Otevřu dveře, na chodbu dopadne kužel světla, ale nikoho neosvítí. Jen předměty a nábytek vrhají na stěny dlouhé stíny.
Prohlédl jsem vše. Dokonce jsem i vykouknul z okna a dlouze sledoval, jestli ten plačtivý zvuk nepřichází z venku. Ne, nepřicházel, ale také ode mě neodcházel.
Pláč plakal stále. Padnul na mně náhlý splín. Já nebyl schopen zjistit, odkud vychází, kde je centrum toho smutku. Sednul jsem si na pelest, zavřel oči a tiše poslouchal. A najednou mi ten pláč začal být povědomý. Připomínal mi vzlyky, které jsem již určitě někdy slyšel. Byl jsem tak zabrán hledáním osoby, která mi plakala v ložnici, že jsem si vůbec neuvědomil, že ten pláč moc dobře znám.
Znal jsem jej už od dětství. Častokrát jsem jej slyšel, ale tehdy zněl jinak. Tehdy to byl pláč malého chlapce. Malé děti pláčí často. Je to jejich obrana proti světu dospělých, který nechápou, a na který se postupně připravují. Děti také pláčí tehdy, když mají problémy ve svém dětském světě, ale pláč dnešní noci nebyl dětský.
Byl smutný. Byl smutný, nepřestával a byl jiný. Nebyl to pláč lidský, ale byl to pláč, který vycházel ze mě. Nikdo jiný jej nemohl slyšet. Jen já. A pak jsem si to uvědomil…
… To pláče má duše!
Nepřestával. Po paměti jsem vztáhl ruku k nočnímu stolku, nacvičeným pohybem nahmatal vypínač lampičky, a vpustil do místnosti obživlé světlo. Zorničky v očích se mi tou náhlou září stáhly a já na chvíli neviděl vůbec nic. Postupně si zvykám na to, že je noc, že nespím, že mám rožnutou lampičku, ale stále nechápu proč nikoho nevidím, když někdo v mé přítomnosti pláče.
Vstávám z postele. Jsem líný a chtivý opět po snění, ale opouštím teplo svého pelechu a konečně se pořádně rozhlédnu po pokoji. Znám svůj byt velmi dobře, jenže nedokážu zjistit, odkud ten pláč přichází. Uvědomuji si, že pláč zní trochu jako by vycházel z nějaké skrýše. Když jsem byl ještě pod peřinou, měl jsem dojem, že je pod ní i ta vzlykající osoba. Ale nebyla tam. Nyní mám zase pocit, jako by se ten uplakánek schovával ve skříni. Jenže ani tam není. Kouknu pod postel, ale opět nic. Otevřu dveře, na chodbu dopadne kužel světla, ale nikoho neosvítí. Jen předměty a nábytek vrhají na stěny dlouhé stíny.
Prohlédl jsem vše. Dokonce jsem i vykouknul z okna a dlouze sledoval, jestli ten plačtivý zvuk nepřichází z venku. Ne, nepřicházel, ale také ode mě neodcházel.
Pláč plakal stále. Padnul na mně náhlý splín. Já nebyl schopen zjistit, odkud vychází, kde je centrum toho smutku. Sednul jsem si na pelest, zavřel oči a tiše poslouchal. A najednou mi ten pláč začal být povědomý. Připomínal mi vzlyky, které jsem již určitě někdy slyšel. Byl jsem tak zabrán hledáním osoby, která mi plakala v ložnici, že jsem si vůbec neuvědomil, že ten pláč moc dobře znám.
Znal jsem jej už od dětství. Častokrát jsem jej slyšel, ale tehdy zněl jinak. Tehdy to byl pláč malého chlapce. Malé děti pláčí často. Je to jejich obrana proti světu dospělých, který nechápou, a na který se postupně připravují. Děti také pláčí tehdy, když mají problémy ve svém dětském světě, ale pláč dnešní noci nebyl dětský.
Byl smutný. Byl smutný, nepřestával a byl jiný. Nebyl to pláč lidský, ale byl to pláč, který vycházel ze mě. Nikdo jiný jej nemohl slyšet. Jen já. A pak jsem si to uvědomil…
… To pláče má duše!
Petr Burian
Pacient Robert
Lidé přijímají svůj osud všelijak. Zvláště pokud jim onen osud do cesty postaví překážku, která se přeskočit snad ani nedá.
Petr Burian
Devadesát pět tisíc
Také já se vyjádřím k požadavku na vyplácení 95 tisíc měsíčně pro první dámu. A také já moc nechápu, co se tady vlastně řeší.
Petr Burian
Je zatopeno
Naše město, náš kraj, zasáhla ještě silnější povodeň než v roce 1997. Všem po celé republice, kde ještě voda hrozí, přeji minimální škody, nejlépe žádné!
Petr Burian
Kdo nepracuje, ať nejí
Již tři měsíce nechodím do práce. Válím se na zahradě a každé odpoledne čekám, až konečně někdo z rodiny přijde z práce domů.
Petr Burian
Co vlastně chceme?
Také se mi moc nelíbí, kam západ směřuje. Nelíbí se mi, že je v Evropě spousta migrantů jiných životních hodnot s kapesními nožíky připravenými bodat. I když k nám nechtějí.
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Mám rakovinu, oznámil ministr Válek. Objevil ji screening, čeká jej operace
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že má rakovinu. Prohlásil to na tiskové konferenci k...
Feriho převezli do vězeňské nemocnice. Hrozila nákaza HIV, uvádí média
Bývalý poslanec Dominik Feri, který si odpykává trest za znásilnění dvou dívek a další pokus o...
Ostrov Amorgos coby novodobá řecká tragédie. Místní tu nový přístav nechtějí
Politika řecké vlády vedoucí k omezování návštěvnosti oblíbených kykladských ostrovů má jeden...
Inflace se na dvojce neustálí ani příští rok. Zdraží potraviny i služby
Premium Cíl centrální banky – růst cen o dvě procenta ročně – už není na dohled. Ještě v létě bankéři...
Jak konec války potrápí Česko. BIS varuje před migrací veteránů i mafií
Premium Nově zvolený prezident USA Donald Trump se netají snahou ukončit v co nejkratší době válku na...
ANALÝZA: Podpora na fakturu. Americké volby ukázaly, že celebrity nefungují
Premium Máme ji rádi a její hodnoty také, zvlášť když nám za to pořádně zaplatí: v Americe vyšlo najevo, že...
Zjednodušte si vaření: Vyhrajte kořenící pasty
Chcete ušetřit čas v kuchyni a zároveň vašim jídlům dodat výjimečnou chuť? Zapojte se do soutěže a objevte kouzlo kořenících past Podravka. Stačí...
- Počet článků 161
- Celková karma 26,34
- Průměrná čtenost 1447x