Zobání

Sport provází můj život stejně jako komunisty rudá hvězda a kapitalisty krachy na burzách. A amatérský sport zažívá žně.

Ve čtvrté třídě jsem nechtěl nic jiného, než udělat talentovky a nastoupit v dalším roce do sportovní třídy. Povedlo se, a i když jsem sport nakonec dělal vrcholově jen po práh dospelosti, zůstal se mnou.

Po letech jsem potkal spolužáka. V mládí výborného atleta. Je nám oběma přes padesát a on měl k tomu ještě přes padesát, ale kilo svalů jen na nohách. Kdyby se na náměstí mohla popíjet medovina, mohl bych si deset kalíšků odložit na jeho ramena. Přiznám se, že jsem byl hodně překvapený.

Spolužák mi řekl, že chodí 5x týdne do posilovny a maká na své figuře. A že ji zdravé a dietně a kvůli nárůstu svalů má jídelníček bohatý na bílkoviny, vlákniny a jiné iny. To by nebylo nic k zamyšlení, jenže.. Jenže s úplnou samozřejmostí mi řekl, že je úplně samozřejmé, že zobe. Kdyby alespoň zobal luštěniny, které jsou také plné bílkovin. Ale zobe stereoidy a jiné "doplňky" stravy. Ve fitku je to údajně běžné. Takže nezobe zdaleka sám. Kdo nezobe s námi, zobe proti nám. Na jednu stranu má dietní stravu, na druhou stranu do sebe cpe sračku.

Hergot proč? Mám já nějaký divný názor na tyto akcelerátory vykonu? Ujel mi vlak a nevím, že věda poskočila mílovými kroky a zobání ve velkém již není zdraví škodlivé? Nedalo mi to a doma jsem zagůglil. A narazil jsem na nejeden článek o dopování amatérů i na nějaká videa. Za všechny jeden článek a jedno video.

Výsledkem mého snažení je, že se u amatérských sportovců v dopingu točí tolik peněz, že se hovoří o dopingové mafii. Nejen na internetu seženete snad cokoli, co se dopingu týče. V roce 2014 se uskutečnil průzkum na třech závodech Ironman v Německu. Dotázali se téměř třech tisícovek amatérských závodníků a každý sedmý přiznal nějakou formu dopingu. To je cca. 420 šílenců. A na evropském šampionátu přiznalo 20% soutěžících fyzický doping. To jsou např. stereoidy, nebo lidský růstový hormon. Odkaz zde.

Amatérští sportovci jsou bez jakékoli kontroly, amatérských závodu dostatek a vidina úspěchu je lákavá. Pro nejednoho chlapa je stát se horou svalů snem a riziko vytvoření svalu i na mozku zanedbatelné. Jenže za jakou cenu?

Takže až vás na amatérském běhu nechá za zády naspídovaný uragán, je pravděpodobné, že má natankovanou plnou nádrž.