Pláč na špatném hrobě

Stále jen pláčeme a neuvědomujeme si, že tak činíme sice intenzívně, ale na špatném hrobě..

Nejsem zde na blogu moc dlouho. Dalo by se říct, že několik málo dnů i s cestou. O to intenzivněji jsem četl články zdejších nejčtenějších  blogerů, VIP blogerů, politiků blogerů i nás "normálních" blogerů. Přečetl jsem také spousty příspěvků v diskuzích a někde mne zamrzelo, že ke článku byla diskuze zamítnuta, i když jsem byl přesvědčen, že ta diskuze by byla čtenější, než její článek.

A tak jsem si již stačil udělat obrázek o tom, jak politicky aktivní lidé nedělají nic jiného, než že využívají těchto stránek k vlastní propagaci a většinou zveřejňují stejné žvásty, jaké od nich slyšíme v běžném životě. Ovšem jeden článek i jedno jméno si neodpustím nejmenovat jako příklad totální zvrácenosti české politické mašinérie. Je to článek poslance Humla s názvem Nenechám se vydírat.. Tisíc hlav, tisíc názorů, ale podle ohlasu v diskuzi pod tímto článkem nejsem sám, když si myslím, že to je vrchol drzosti člověka, kterého volila nemalá část národa. Poslanci a politici vůbec celkově jsou přesvědčeni jací jsou chudáci a ti v opozici převážně. Někdo, kdo má, díky svému postavení, jistotu, že jej bude číst mnoho lidí, si dovolí napsat slova, která dohromady vydají na cenu Ubohost roku na blog.idnes, pokud by taková existovala.

Taktéž jsem si nemohl nevšimnout zaníceného ,a místy až hysterického, obhajování Romů Patrikem Bangou. (Proč se vlastně nemá říkat Cikánům Cikáni, když to Cikáni jsou?) Ten, pro změnu, zakázal u svého posledního článku diskuzi, čímž jasně řekl: "Urazily mne Vaše reakce, které nebyly podle mého gusta, tudíž s Vámi nemluvím." Celkově je zde velmi mnoho článků s romskou problematikou. A tak jako mnoho pisatelů těchto článků pláče povětšinou na špatném hrobě, pláče tak stejně i pan Banga. Mnozí zde jen odsuzují Romy,a vášnivě hltají každý nový článek, každou novou zprávu o tom, jak jsou Romové nepřízpusobiví, aby mohli opět zvolat: "Hrr na ně!" Ale i Patrik Banga nechce připustit, že tento problém tady opravdu je a nejde jen obhajovat a napadat a na videu, které nemá zvuk a postavy iniciátorů jsou takřka neviditelné, hřímat, že to mohlo být všechno jinak. Mohlo, ale nebylo pane Banga.. Každopádně je v článcích o Romech hodně nenávisti a zloby, ale moc málo nabízených návrhů k řešení.

Doslova mě nadchnul článek Tomia Okamury  s titulkem Okamurova omluva "Králi tunelářů". Samozřejmě, že je dost možné, že pan Okamura míří vysoko do politiky a zde si vyrábí hlasy, ale pokud bude pokračovat a dokouše to, co nakousnul, tak bude mít hlasů dostatek. Pláče zde mnoho politiků nad rozlitým mlékem, ale v drtivé většině jim ten pláč už nikdo nevěří. Tento článek byl trefou do černého.

První bloger, jehož článek jsem zde četl, byl František Matějka. Pan Matějka je případ sám o sobě. Doslova jsem se do jeho článků zažral a diskuze k těmto je obrovskou pastvou pro mozkové závity. A toho chtěl jistě pan Matějka docílit. Samozřejmě, že mne jeho uvedené články přesvědčují o tom, že mlátí prázdnou slámu na téma, které je momentálně aktuální. Přebíhá od jednoho téma k druhému, vše jsou převážně populistické řeči a cílem těchto jeho stránek není nic jiného, než využít své široké čtenářské veřejnosti k propagaci "vlastní" politické strany a vlastního ega. Nejsem zde dlouho, ale vůbec se nedivím, že se František Matějka stal Blogerem roku. Holt zjistil jak je nastaven zdejší hlasovací systém a využívá všech legálních prostředků k tomu, aby byl podle pravidel v povědomí mnohých. Tudíž pláčete vy všichni, kteří mu spíláte, protože dělá jen to, co je dovoleno a vlastními slovy si to obhájí. Joo, je to politik, který v politice ještě nic nedokázal a doufejme, že nic víc nedokáže, ale tady je jedničkou.

Závěrem jeden pláč můj. Diskuze k článkům jsou velmi zajímavé ale také velmi hnusné. Člověk se u nich zasměje, ale nad zlobou některých zapláče. Nemám ještě vlastní login do diskuzí, jelikož mi to při prvním pokusu o přihlášení napsalo, že to momentálně nejde a ať se pokusím si login založit za chvíli a ta chvíle ještě nenastala, ale určitě si nedám nic neříkající přezdívku, ale celé jméno. Ubožáci, kteří dokáží sprostě nadávat a urážet pod přezdívkou, by si to nedovolili pod pravým jménem.