Demokracie neexistuje a nikdy existovat nebude

Je to sice krásné slovo a význam slova zní ušlechtile, ale jeho fungování v praxi je nemožné.

Tímto slovem se ohání kdejaký politik, kdejaká strana jej má v názvu a kdejaký blb volá do světa po naplnění ideálů demokracie. Jaká vlastně je demokratická společnost? Kde ji najdeme, když o ni tolik lidí mluví a píše? Kdo jsou ti, kteří tvrdí, že v takovéto demokratické společnosti žijeme?

Na světě je tolik lidí, kteří se tímto slovem úspěšně živí, existuje snad nekonečně mnoho politologů, jenž na téma demokracie přednášejí a diskutují a já, obyčejný středoškolák, říkám, že to jsou všechno jen kecy, aby se lid oblbnul, uchlácholil a měl představu, že se pro něj koná něco dobrého. Čím více důležitých a mnohdy nesrozumitelných slov v řečech o demokracii padne, tím větší pocit důležitosti a mnohdy i nadřazenosti mají oni politologové, státníci a vůbec všichni ti, kteří nám diktují, jak budeme žít.

Podle encyklopedie je demokracie: "Forma vlády, případně státu, ve kterém je zdrojem moci lid." Už za vlády komunistů jsem dost často slyšel, že lid je zdrojem moci. A jak to vypadalo to všichni dobře víme. Jakákoli společnost straníků, která je momentálně u moci hlásá demokracii vždy a za všech okolností. Jenže lid u moci není nikdy a nikdy se lidu nedá taková volnost a rovnost, aby tu moc opravdu měl. Vždy se moci chopí frajeři a pár frajerek, kteří budou vládnout i rozhodovat. Vždy bude lid odkázán na jejich zvůli, protože moc lidu vžy padá na minimum po jakýchkoli volbách.

Drtivá většina lidu nechce přímo vládnout a ani na to nemá, ale lid si volí své zástupce, kteří, v rámci významu slova demokracie, mají pro ten lid pracovat. A pokud nepracují dobře, má mít lid právo je odvolat. Jestliže je však někdo u moci, vždy si udělá taková pravidla, aby lidu jejich práva a nároky zmenšil na minimum. Současná demokracie dovoluje vyjádřit lidu svůj názor jen ve volbách. Nikdy jindy volení papaláši hlasu lidu nenaslouchají a naslouchat nebudou.

Jedním ze znaku demokracie je také politická kultura a nezávislá média. O politické kultuře máme jasno všichni. Stačí jen sledovat zasedání poslanců a jeden aby se za ty napomádované frajery styděl. Takřka minimálně je slyšet, že dy jedna strana pochválila tu druhou za čin, který nám všem prospěje. Politická kultura je jen o ničení protivníka. Politická kultura je jen o osočování, hledání jakýchkoli chyb a rozdrcení rivala. A nezávislá média, to je jistě také kapitola sama pro sebe. Dovoluji si tvrdit, že médium s celorepublikovým působením jako nezávislé neexistuje. Takové médium je totiž tak obrovská moc, která ovlivňuje myšlení milionů lidí, že se musí vždy najít někdo s mocí, který s tímto médiem manipuluje a tím manipuluje s názory občanů.

Jak stále slyším, žiju v demokratické společnosti. Nežiju! Taková společnost nikdy existovat nebude. Vždy bude někdo, kdo dostane do rukou moc a bude demokratičtější než já a na kom bude záviset moje budoucnost. Kdyby totiž existovala vláda lidu, tak by neexistovalo tolik podezřelých kauz, podvodů, anonymních akcií, náhlých zbohatnutí politiků, předražených zakázek, neprůhledných obchodních aktivit divných firem atd. Všem, nám "obyčejným", je jasné, že někde něco smrdí, ale nemůžeme s tím, v tomto demokratickém zřízení, nic udělat. Nebo to zase dojde tak daleko, že vezmeme klíče a půjdeme cinkat?