Nějak mi to nedá. Koukám zase na loutkové divadlo a vidím čím dál více provázků od jeho východu. A jsou to provázky k loutkám všemožných barev, o červených je to známo, o oranžových se to šušká mezi diváky a o jedné modré to raději téměř nikdo nechce vidět.
Největší oranžová loutka nedávno hrála ve hře o cestě do královského východního města a bylo se na co dívat. Snad i mimo scénář se loutka bez doprovodu svých rádců sešla s králem, který sedí ve zmíněném městě a slibovala mu loajálnost, jako by to byl nějaký podkoní. Dokonce slibovala, že z tématu jakéhosi rádaru udělá novou divadelní hru pro široké publikum, kterému se tak bude chtít zavděčit. Publikum bude při tom asi strašit různými strašidly všech možných světových stran.
Postavička modrého krále z našeho divadelního ansáblu je více než záhadná. Pokaždé, když haraje společně s loutkami z východního království, má k těmto loutkám jakýsi nadstandardní vztah. Navíc, když se divák z hlediště pozorně zadívá, uvidí od této loutky vést nenápadné provázky k východu z divadla, což je zvláštní, protože většinou jsou vodiči loutek na lávce nad jevištěm.
No, až budete v divadle, nenechte se jen tak ošálit dějem na jevišti a zkuste myslet vlastní hlavou a koukat vlastníma očima bez růžových brýlí, které se rozdávají u vchodu.
