Konec jedné komédie

Tak jsem se těšil na předčasné volby. Né že bych stál zas tolik o to vhazování lístečků do urny, ale nějak jsem si říkal, že budou opět zajímavá povolební vyjednávání. To by byl opět volič překvapen, co naši politici dokážou.

Skutečnost je však jiná - Ústavní soud rozhodl o neplatnosti voleb na základě stížnosti Melčáka. A právě tento jediný hlas, pravda je že Melčáka zas tak nemusím, se trefil do černého. Pro naše "slavné" politiky v tu nejméně vhodnou chvíli rozhodl o protiústavnosti jimi přijaté právní úpravy ústavního pořádku. Konečně tak někdo dokázal našim "slavným" politikům, a to více než důrazně, že si dělají z právního systému našeho státu totální holubník.

Opět jsem byl ale naivní, když jsem si myslel, že se z toho poučí. Tentokrát pod taktovkou velkého Václava přijaly další úpravu ústavy, která je sice už lepší než ta předchozí, ovšem způsob jakým ji schválily je opět více než podivný. Zákony důležité pro rozvoj podnikání a pro narovnání vztahů např. mezi zaměstananci a zaměstnavateli leží ve sněmovně roky, ale tady se najednou všichni zákonodárci odhodlali přímo k olympijskému výkonu, hodnému snad jen stavu totální katastrofy nebo totální diktatury.

Co je však zajímavé, a to jsem nyní velmi rád že volby neproběhly, ono to funguje i bez politických stran. Coje ještě zajímavější, ono to funguje snad ještě lépe než s politiky. "Dočasná" vláda začala řídit chod státu daleko efektivněji, než mnoho vlád před ní, najednou se dají najít i místa, kde by stát mohl ušetřit nebo lépe řečeno přestat rozhazovat ...

Tak nám tedy skončila ta předvolební komedie. Zkusme se nyní podívat na situaci na naší politické scéně s nadhledem, protože podle průzkumů preferencí to vypadá, že jsme se stále ještě nepoučili. Opět je tu většina voličů, kteří i přes tu šaškárnu nevidí nebo snad nechtějí vidět podstatu problému a opět chtějí volit stejné loutky, jaké tu byly. Zkusme se zamyslet ...