Setkání pod hvězdným nebem

Šepot. Hladina ticha nesoucí pocity, jež slova jen krátce zaznamenají. Slova. Ta voňavá zeď vzpomínek v zahradě duše. 

Šeptání tajemství mezi rty

Jako stěna v srdci

Kde hvězdy tvoří svět

Kde barevní ptáci vznesou se v básních

Kde každé slovo je křídlem

Co letí za nimi 

Setkali se dva lidé.
Jejich rty šeptaly tajemství.
Slova se vznášela jako vůně v letním vzduchu.
Stáli proti sobě.
Spojeni slovy.
S pevným poutem, jako stěna v srdci, kam nikdo nemohl proniknout.
Jen jejich myšlenky a pocity se navzájem sdílely.

Pod zářícím nebem vytvářeli svůj vlastní svět.
Hvězdy sestoupily z nebe do jejich příběhu, aby tam nekonečně zářily.
Každé slovo, které vyslovili, bylo křídlem, které je vzneslo do výšek jejich společného snu.
Myšlenky kolem nich poletovaly jako barevní ptáci.
Jako symbol svobody a touhy.
Vznášely se nad zemí a tvořily básně, které odrážely třpyt jejich srdcí.

Takto šeptali do noci sny za doprovodu hvězd.
Probouzeli své duše k životu a nechávali za sebou vzpomínky na krátký, ale nezapomenutelný příběh.

Spolu.

V záři nekonečna.

Pod hvězdným nebem.