Významná kauza. Ale Procházková to dělá blbě.

Dnes už asi většina lidí ví, že spisovatelka Lenka Procházková už dlouho bojuje proti církevním restitucím. Nejdřív bojovala proti jejich schválení a teď, když už většina ostatních, kteří jsou na její straně, považuje kauzu za ztracenou, bojuje za jejich zrušení.

Teď učiním velké, kajícné doznání: Nevím, jestli jsem proti restitucím. Nevím, jestli hlavní Lenčin argument ("když bude církev vlastnit pozemky na území ČR, budou pod kontrolou Vatikánu, čímž dojde k porušení svrchovanosti našeho území") je nosný, anebo ne. Pravda určitě někde bude, tohle není případ, kdy má "každý tak trochu pravdu", ale já nejsem ochotná investovat hodiny a dny, možná měsíce do studia všech materiálů, abych si mohla udělat názor, za kterým si budu stát. Kolegyně a tak trochu kamarádka Lenka mi to odpouští.

Ona sama si udělala velmi vyhraněný a dlouhým studiem podložený názor. Statečně snáší, když se do ní strefují lidé s podobně vyhraněným opačným názorem. Co ji ale ničí, to jsou lidé, kteří s ní souhlasí – a svou podporu vyjadřují prapodivným způsobem.

Lenka dostává stovky e-mailů od "podpůrců", které v životě neviděla, ale oni ji viděli mockrát (v televizi), a tak mají pocit, že se k ní smějí chovat důvěrně. Mnozí se s ní chtějí scházet – samozřejmě na místě, které jim vyhovuje, a v době, kdy se jim to hodí. Když se pak s nimi skutečně sejde – v naději, že jí řeknou něco podstatného anebo nabídnou konkrétní pomoc, zjistí, že neumějí nic než si stěžovat, naříkat, vysvětlovat jí (jí!), proč jsou církevní restituce špatné, případně ji informovat, že je třeba s tím něco udělat.

Nejlepší jsou ti, kteří "nemají čas" se tím sami zabývat, ale vědí přesně, jak se tím má zabývat ona. Někteří jsou "zcela na její straně", ale její práci kritizují – dělá to blbě, kdyby se do toho pustili oni, to by byla jiná, panečku. Bohužel se jim do toho zrovna nechce.

Možná si někdo myslí, že Lenka Procházková za své občanské aktivity dostává zaplaceno. Není to pravda. Dělá to všechno ve svém volném čase a na živobytí si vydělává jinak. Na rozdíl od spousty lidí přesvědčených, že "by se s tím mělo něco dělat", něco dělá.

Jak říkám, tohle z mé strany není pokus lidi přesvědčit, že restituce jsou špatné. Já to nevím. Mám trochu problém se smířit s tím, že známá disidentka Lenka je ochotná spolupracovat s komunisty, když slibují, že se zasadí proti restitucím, a neváží si lidí jako je Schwarzenberg, který k restitucím inklinuje. Mé a Lenčino pojetí národa a vlasti se od sebe diametrálně liší a o mnohých věcech bychom se hádaly, kdybychom na to měly povahu.

Chci ale Lenčiny příznivce, odpůrce restitucí, kteří jí chtějí pomáhat, poprosit, aby jí pomáhali inteligentně. Třeba sbírali podpisy občanů, kterým restituce pije krev. Organizovali tiskovky nebo aspoň setkání mnoha lidí naráz. Lenka se nemůže, prostě nemůže individuálně scházet s každým, kdo si myslí (a většinou bohužel jen myslí), že k téhle kauze má co říct. Nebo jí napsali povzbudivý mail, ale nic po ní nechtěli a neurazili se, když při svém pracovním vytížení nestihne odpovědět.

Případně jí jen tiše drželi palce a posílali jí pozitivní energii (pokud na něco takového věří). Kritika ze strany lidí, kteří s jejím názorem plně souhlasí, ale nelíbí se jim, jakým způsobem bojuje za jeho prosazení, skutečně nepomáhá.