„Ty jseš vážně Džihád? Chudáku…“
Nemluvil německy nijak zvlášť skvěle – byl to poměrně čerstvý příchozí z Afghánistánu -, a tak se s ním Katka a dva hoši, kteří tam slouží jako recepční, trenéři i údržbáři, domlouvali rukama nohama. Vysvětlili mu, jak to v tomhle fitku chodí a kolik musí platit měsíčně, a -- jak to fitcentra dělávají --, sepsali s ním smlouvu.
Jeden z chlapíků smlouvu přelétl očima, jestli je všechno správně vyplněné, a vzápětí zalapal po dechu: „Počkej! Ty seš vážně – Džihád? To jako fakt?“
Afghánec sklopil hlavu a zamumlal: „Jo…“
Vzápětí se všichni čtyři – včetně Džiháda – rozeřvali smíchy.
„No sakra,“ děsil se jeden z trenérů, jakmile záchvat smíchu přešel. „To na tebe jako mám volat ‚Džiháde, neflákej se! Zvedej kolena, Džiháde, lenochu líná! Džiháde, makej, makej, dyť seš jak spící panna, Džiháde!‘? To je trochu blbý, ne?“
Dohodli se, že ho budou oslovovat „Davide.“
Vsadím se, že ještě před deseti, patnácti lety by Džihád mohl trénovat v kterémkoli fitcentru v Německu či celé Evropě – a nikdo by jeho jménu nevěnoval pozornost. Naneštěstí pro něj se arabský výraz pro „svatou válku“ (či, podle některých výkladů, „usilovné snažení“) stal pro ne-muslimy až příliš známým a užívaným – nesprávně – jako synonymum pro terorismus.
Afghánci často mívají jména, jejichž výklad může být poněkud… bojovný. Třeba Mirwais, jméno velmi oblíbené mezi Paštuny, se obvykle překládá jako „vznešený vládce“, ale dva Mirwaisové, kteří se mnou svého času řídili taxíky v Caravan Cars, mi prozradili, že to může být i „mučedník“. Navíc mučedník, který se obětoval pro svou víru, takže… ehm… v rámci dnešní nomenklatury třeba mudžahedín, džihádista a tak dál. Delawar (taky jsme tam jednoho měli, i když si říkal Daniel), to v afghánském jazyce dari znamená „válečník, bojovník, rytíř, hrdina“ – není ani třeba dodávat, že má hrdinsky bojovat především za svou víru. Takových jmen najdete desítky, ne-li stovky. Jsou buď úplně nevinná, anebo děsivá – záleží na tom, jak je překládáte. Džihád má smůlu, protože v Evropě chce jen málokdo vědět, že jeho jméno může být docela nevinné. Kdybychom chtěli, můžeme ho překládat jako „snaživec“, a nebude to špatně.
Jestli si snad někdo myslí, že si v neblaze pojmenovaném Džihádovi jeho afghánští rodiče snad chtěli vychovat teroristu, který se jednou někde odpálí a vezme s sebou fůru bezvěrců, hluboce se mýlí. Jestli je mu kolem třiceti, spadalo jeho narození do doby, kdy se Afghánci všemi silami vzpírali sovětské okupaci. V té době Amerika sice už přestávala cvičit mudžahedíny a učit je bojovat proti Rusům, ale celý svobodný svět afghánským mudžahedínům stále ještě fandil a doufal, že válku vyhrají a Rusy zaženou, tak jako dosud zahnali všechny potenciální kolonizátory. Boj za vlast pro Afghánce splývá s bojem za své náboženství – a to, co Rusové vnímali jako boj o území, vnímali Afghánci jako boj za víru. Není divu, že se v té době narodila řada Mirwaisů, Delawarů, Hasamů („mečů“) či Džihádů.
Po třiceti nebo pětatřiceti letech tato jména bohužel působí poněkud nevhodně.
Nešťastný Džihád mi připomněl příběh nešťastné Traktoriny. Bohužel jsem ji sama neznala, mám to jen z doslechu: kamarádka o pár let mladší než já ji měla v sedmdesátých letech na pionýrském táboře za vedoucí. Traktorině bylo kolem dvaceti – její rodiče, spíš naivně nadšení pro „pokrok v zemědělství“, pro rozkulačování kulaků, znárodňování půdy, rozorávání mezí, rozmašírovávání koní do buřtů a tak dál, než řiťolezečtí – ji tak pojmenovali začátkem padesátých let.
Stačilo dvacet let a Traktorina aby, jak se říká, chodila kanálama. Všichni se jí posmívali. Oficiálně si změnit jméno, to se neodvážila, nebyla socialistickým zřízením Československa nijak zvlášť nadšená, ale taky nebyla disidentka, nechtěla riskovat černou skvrnu ve svém kádrovém posudku. Představovala se jako Tereza, ale pionýři její pravé jméno vyčenichali (děti vyčenichají vždycky všechno) a říkali jí mezi sebou Kombajn a Těžká Technika – byla prý poněkud objemnější.
(Jestlipak Traktorina ještě žije – bylo by jí jen něco přes šedesát. A jestlipak se nakonec, když už se nebylo proč bát komoušů, nechala přejmenovat?)
Traktorina podle všeho neměla příliš budovatelského ducha (na pionýrských táborech vypomáhala, protože měla ráda děti). Džihád, zdá se, zas nemá sklony k posvátné válce. Je milý, má otevřenou povahu, snaží se být ve všem nápomocný a nikomu nestrká pod nos svou víru. Nejeví klasické příznaky moderních muslimských radikálů připravených se vyhodit do povětří – vesměs uzavřených, nemluvných, málo sebejistých, ale často agresivních, kteří obvykle chlastají či požívají drogy, souloží, kde se dá, a zároveň se všude honosí svým náboženstvím. Ostatně ani věk už na teroristu nemá – málokterému teroristovi dneška je přes třicet.
I tak mám velkou radost, že ho zaměstnanci ve fitku přijali mezi sebe, snad dokonce si ho za těch pár dní stačili oblíbit. Nemám strach, že by podlehl jakési verzi „nomen omen“ a pustil se do svaté války proti obyvatelům německého městečka. Jen si myslím, že by tak vřelé přátelské přijetí možná pomohlo pozměnit názory a životní cíle skutečných potenciálních teroristů, těch, kteří se vesměs nejmenují Džihád, ale kteří – z hlouposti, nejistoty, pocitů odcizení a bezvýchodnosti -- touží vést velmi specifickou a velmi osobní „svatou válku“ proti světu a náhodným lidem, kteří se jim připletou do cesty.
Iva Pekárková
A pak domorodci nasliněným prstem zkoumali barvu naší kůže…
Když se mi to stalo v Africe, na tržišti v Benin City, byla jsem unesená. Ženské (jen ženské, chlapi by si to nedovolili) se seběhly kolem mě a začaly
Iva Pekárková
Budte, prosím, -----, zdvořilí! Děkuju mockrát, ----!
V časně ranním vlaku seděli dva Poláci „v jistém věku“, oblečení v nepříliš čistých oděvech, které prozrazovaly jejich zaměstnání ve výstavbě, a hlasitě se bavili, zjevně přesvědčeni, že jim nikdo nemůže rozumět. Tématem
Iva Pekárková
Koukněte se -- cizáci! Připravěj nás o práci!
Koukněte se tady ty! Připravěj nás o byty! – V ulicích Londýna zuří boj. Zprvu byl, pravda, zdvořile anglický, provázený samým „podle mého názoru“, „nemýlím-li se“ či „je mi líto, ale musím vám oponovat“.
Iva Pekárková
„Debile, nauč se česky!“ aneb Jazyk, ta mrcha proradná!
„A proč ses nenaučila bulharsky?“ zeptal se mě – bulharsky – řidič náklaďáku, který mě někdy v roce 1982 vezl z Varny do Plovdivu. Tak hluboce mě tím
Iva Pekárková
Vynadejte mi, prosím. Ale květnatě.
Milí i méně milí čtenáři, milé i méně milé čtenářky mých blogů! Prosím, vynadejte mi, jak nejlíp umíte! Udělejte to co nejdřív, tak do čtrnácti dnů.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Šli do stanu zjistit, zda nemají nádor. Krutou odpověď jich slyšelo 170
Preventivní akce Stan proti melanomu se v Praze, Brně a Ostravě zúčastnilo přes 3800 lidí. Lékaři...
Maláčová o důchodech: Nad 60 let jsou lidé bez šance. Rekvalifikují se, věří Pertold
Podcast Vláda v úterý schválila návrh důchodové reformy. Počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 313
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7499x