Vynadejte mi, prosím. Ale květnatě.

Milí i méně milí čtenáři, milé i méně milé čtenářky mých blogů! Prosím, vynadejte mi, jak nejlíp umíte! Udělejte to co nejdřív, tak do čtrnácti dnů.

Chystám se totiž znovu vydat blogoknihu Multykulty pindy jedný český mindy, tentokrát pod názvem Multikulti pindy (jak přesně to dopadne s mindou v titulu, to zatím nevím). Tenkrát mi inspiraci pro pojmenování knihy poskytl čtenář, který do diskuse (před pár lety anonymní) přispěl postřehem „tohle jsou jen multikulti pindy ňáký blbý český mindy“ – tak pěkně se to rýmovalo, že by bylo škoda toho nevyužít.

Už tenkrát jsem anonymnímu diskutérovi v knize poděkovala -- a letos bychom ji chtěli doplnit i o pár jadrných poznámek na téma mých blogů z pera dalších nespokojených čtenářů a čtenářek.

Bohužel diskuse u svých článků už delší dobu skoro nečtu. Připadají mi čím dál tím stejnější a všechny přibližně stejně nudné. Je doba, kdy nespokojení čtenáři mých údajně kontroverzních blogů (není mi zřejmé, jak mohou blogy naznačující, že „někteří muslimové jsou taky lidi“ či „i černoch cítí jako člověk“ být kontroverzní, tedy česky „sporné“, ale zdá se, že někteří lidé je za kontroverzní považují) psali veršované, češtinářsky téměř dokonalé nadávky směřované na mou osobu, definitivně pryč? Doufám, že není!

Dokažte mi to, prosím! Nadávejte mi, jak umíte, ale květnatě, pokud možno. Rozhodně ZAJÍMAVĚ! Ty nejlepší z vašich výtvorů se objeví v mé nové knize – dejte mi, prosím, na vědomí, zda chcete, nebo nechcete, aby u nich bylo vaše jméno.

Jak říkám, diskuse v poslední době moc nečtu, nudí mě. Tentokrát si ji ale přečtu a každé nelichotivé poznámce dám šanci objevit se v knize. Pokud jste mi květnatě vynadali v minulosti, je pravděpodobné, že jsem to nečetla. Okopírujte teď svůj výtvor, prosím, a dejte nám ho k posouzení. Je-li skutečně interesantní, s velkou pravděpodobností se dostane do mé fungl nové blogoknihy.

Musíte to ale udělat tak do čtrnácti dnů. Všem moc děkuju. I.P.