Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Angličtí zdravotníci pronásledují bezdomovce z Česka

„To jsem blázen," řekla první sestra. „Před chviličkou tady ještě byl." -- „Třeba si šel ven zakouřit," napadlo druhou.

Doktor nahlédl do záznamů a řekl: „Tohle je potřetí, co se neukázal. Příště už ho neobjednáme."

„Ukázal," řekla sestra. „Přišel o dvě hodiny dřív a celou dobu tu seděl. Nejspíš si šel jen zakouřit."

Doktor se podíval na hodinky. Vyšetření pacienta Mirdy, pro kterého jsem přijela tlumočit, mělo začít už před čtvrt hodinou.

„Je bez domova," řekla druhá sestra. „Čas pro něj plyne jinak než pro nás ostatní..."

Všichni tři vzhlédli ke mně, jako by se ptali, jestli s tím, coby expert přes kulturu, z které pan Mirda pochází, souhlasím.

„Třeba tam ještě je - před nemocnicí," řekla první sestra. „Třeba ho ještě najdeme."

My čtyři - dvě sestry, lékař a já jsme nastoupili do výtahu, sjeli o šest pater níž a proběhli chodbami k východu. Po Mirdovi ani stopy. První sestra se vrhla k recepčnímu pultu, za kterým seděl chlapík z Bangladéše, a vysvětlila, koho hledáme. „Jó, takovýho sem tu viděl," řekl chlapík. „Pajdal o berli a strašně smrděl. A flusal. Je to von?"

První sestra se plaše rozhlédla, asi se bála, aby se nedostala do maléru svým tichým souhlasem s takovým popisem pacienta. Pak beze slova kývla. „Všiml jste si, kterým směrem šel?"

Chlapík pokynul pravicí a naše výprava vyběhla ven. Za bezdomovcem Mirdou.

Dohnali jsme ho po pár stech metrech. Pohyboval se pomalu - při chůzi mu překážela berle. Nesl si ji v podpaží, aby už nemusel pajdat. Volnou pravici natahoval ke kolemjdoucím a cosi jim vykládal.

„Mr. Mirda," zavolala první sestra, „come with us, please."

„Pane Mirdo," tlumočila jsem snaživě, „pojďte s námi, prosím."

Mirda se zastavil a přejel nás pohledem zezhora dolů a zase zpátky. „Spečen?" zeptal se nevrle.

„Co říká?" chtěl vědět doktor.

„Spečen?" opakoval Mirda naléhavěji.

„Říká spare change," dešifrovala jsem to po dvou vteřinách. „Prosí nás o drobné."

Odvedli jsme Mirdu do nemocnice. Byl tak překvapený, že zapomněl pajdat. Berli si pořád nesl v podpaží a šel rychle, jen na okamžik se zastavil, aby si zapálil cigaretu a zastrčil ji do vousů. Zatímco jsem mu tlumočila, že tohle je jeho poslední šance na cétéčko hlavy a neměl by ji promeškat, lačně z ní potahoval, občas si uplivl a neříkal nic. Vypadal... vypadal jako úplně normální český bezďák, možná o něco špinavější. Nebyl tak docela mimo, ale taky nebyl tak docela tu. Vypadal, jako že má docela jiné věci na starosti než nějaké blbé cétéčko, ale když to po něm chceme, tak s námi půjde. Je mu to fuk.

Když sestra Mirdu požádala, ať se převlékne do přichystané noční košile, rozhořčil se. „Chtěj mi rentgenovat hlavu, ne? Tak nač se mám svlíkat?" Pak se přece nechal přesvědčit a za plentou se svlékal. Na podlahu dopadaly vrstvy oděvu, prosáklé letitým potem, špínou, močí a roztálým velkoměstským sněhem. Buch buch buch.

Dvě sestry, doktor a já jsme stáli v malé místnůstce a cudně odvráceni vyčkávali. Dělali jsme, že se místností line vůně fialek a nám se nedělá špatně od žaludku. Konečně vyšel pacient zpoza plenty v šarmantní noční košilce. Z bosých nohou mu opadávalo černé bláto nebo co, doplněné šedozelenými šlemy. Jako na povel jsme zadrželi dech. První sestra zamířila rozprašovač a odhodlaně po Mirdovi vystříkla obláček čehosi. Pálilo to v nose, ale to byla příjemná změna.

„Dezinfekce," zamumlala na vysvětlenou. „Aby tu něco nechytil..."

Protáhli Mirdu tunelem, řekli mu, že je nejspíš všechno v pořádku, ale ať si za týden dojde pro výsledky. Poděkovali mu za návštěvu a řekli, že už může odejít.

Mirda ze mě ještě vydyndal dvě libry na pivo, vyzvedl si berli z čekárny a vydal se ven do zasněžených ulic. Bydlí prý v jakémsi výklenku na náplavce Temže, nechtěl mi říct, kde přesně, snad abych se mu tam nenastěhovala. Není to žádný Hilton, kór teď v zimě ne, ale nestěžuje si - je to lepší než útulek, tam nesmí pít, kouřit ani fetovat. Dělají se mu omrzliny, má žaludeční vředy a vůbec mu zdraví dost hapruje. Ale to není takový problém: v tomhle špitále se o něj postarají a ze všech chorob ho vyléčí.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Iva Pekárková | pátek 15.1.2010 8:36 | karma článku: 33,66 | přečteno: 5322x
  • Další články autora

Iva Pekárková

Jak se K. stal mocným čarodějem

Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.

3.4.2017 v 8:35 | Karma: 40,30 | Přečteno: 6078x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.

Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli

14.3.2017 v 9:07 | Karma: 37,57 | Přečteno: 5158x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen

Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.

8.3.2017 v 9:04 | Karma: 39,00 | Přečteno: 4738x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge

Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík

6.3.2017 v 9:12 | Karma: 34,60 | Přečteno: 2015x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Obejměte fobika (O strachu)

Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je

5.12.2016 v 8:30 | Karma: 34,92 | Přečteno: 2844x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Severní Makedonie zvolila novou prezidentku. Předchůdce uznal porážku

8. května 2024  22:19,  aktualizováno  22:35

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve středečním druhém kole prezidentských...

Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává

8. května 2024  9:48,  aktualizováno  21:28

Do Pásma Gazy ve středu přes klíčové hraniční přechody na jihu oblasti nepřicházela žádná...

USA pozastavily dodávky bomb Izraeli. Nechtějí krveprolití v Rafáhu

8. května 2024  10:51,  aktualizováno  20:49

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafáhu na jihu...

Plat 200 tisíc čistého, k tomu tučné náhrady. Co čeká na nové europoslance

8. května 2024

Premium Poslední měsíc zbývá do voleb do Evropského parlamentu. A českých 675 kandidátů, kteří usilují o...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 313
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7499x
Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com