Kážu vodu, ale litřík vína občas nezaškodí

  Nedávno jsem s lítostí otevřela pandořinu skříňku jedné své dobré kamarádky. Ta skříňka se jevila mít název Milující katolička. Obsah měl ale prošlou dobu trvanlivosti, a tak trošku zapáchal po pokrytectví.

Už od první chvíle, kdy jsem se s kamarádkou seznámila, jsem věděla, že si budeme výborně rozumět. Kamarádka působí jako velice tolerantní, příjemná a otevřená osobnost. Jednoho odpoledne mi vyprávěla, že je velice věřící, pravidelně chodí do kostela, a že dokonce se svou desetiletou dcerou denně před spaním čte Bibli. Moc se mi líbila její slova o tom, že je díky své víře tolerantní vůči všem ostatním lidem, a že všem kolem sebe tedy dává lásku a péči.

Jenže pak kolem naší lavičky v parku prošly dvě dívky a držely se za ruce. Kamarádce ztuhl úsměv na rtech a zamračila se. Zajímalo mě, co se jí asi honilo hlavou, a tak jsem se zeptala, proč se najednou tak mračí. "Homosexualita je velká nemoc a hřích!" zněla překvapivá odpověď nejtolerantnější kamarádky, která miluje všechno živé na této planetě (ovšem zjevně s výjimkou gayů a lesbiček).

Svou odpověď doprovodila příběhem o své spolupracovnici, kterou měla moc ráda, ale pak zjistila, že je lesba, a teď už nemá absolutně žádnou chuť s ní mluvit, nebo ji v práci dokonce vídat.

Chtěla jsem jí říct, že ne všichni lidé mohou za svou sexuální orientaci, že někteří se prostě tak narodí, a odsuzovat je přeci nepatří mezi nejpěknější vlastnosti věřícího člověka. Naše debata byla ale v minutě ukončena. Lidé s jinou sexuální orientací nejsou hodni lásky Boží a jsou to veskrze nemocní lidé, nebo si jen na něco hrají a experimentují.

Slyšeli jste někdy píseň, kde se zpívá: "Středověk neskončil, středověk trvá..."? Přesně tahle slova se mi honila v hlavě, když jsem si vyslechla výše zmíněná slova.

Na internetu probíhá stále ještě tu a tam diskuze o pochodech gayů a lesbiček, a zda jsou správné, přehnané, oprávněné a tak podobně. Jistojistě není jen jediný správný názor na tenhle problém. Ale pokud ve světě, kde žijeme, hlásáme, že jsme milující bytosti, milujeme všechny a to pod ochranou Boží, a pak ve stejné větě zavrhneme lidi, kteří se prostě narodili jiní, máme možná ještě co napravovat.

Přeji krásný den všem, kteří odpovídáte "měřítkům Boží lásky" a hodně hodně síly všem, kteří se jakýmkoliv způsobem z téhle škály vymykáte. Pavla Kostelecká