Je to i Vaše ráno?

Ráno vstáváte, otevřete okno, a venku neslyšíte vůbec nic jiného, než zpěv ptáků. Ranní vzduch je čistý a neposkvrněný, jako čerstvě narozené miminko, a jeho vdechováním se Vám do plic dostává neopakovatelná životodárná energie.

Obličej si oplachujete ledovou vodou, to aby dostal svůj civilní ráz, a taky abyste z něj smyli všechny pozůstatky noci, temné a plné snů. V konvici klokotá voda, a horký černý čaj se svou zlatavou barvou pak vypráví příběhy dalekých krajů, krajů svého domova.

Čerstvý džem s opravdovým máslem se rozplývá na jazyku, a chléb, který je u nás jako i všude jinde o dvou kůrkách, chutná dnes přeci jen nějak výjimečně. Je to asi tím, že spěchání je dnes přísně zapovězeno.

Ráno prostě dělá dobrý den. Spěte dlouze a sněte sladce. Snídejte pomalu a s láskou. Pracujte poctivě a s klidem.

Na římsu mého okna právě přiletěl droboučký ptáček. Peříčka má ještě umolousaná od ranní rosy. Proto končím svůj dnešní příspěvek, a jdu se s ním pozdravit. Drobné radosti jsou totiž motorem lidského života.

Pavla Kostelecká