Cesta vzhůru vede většinou odspodu

  Poznáváte nejakou z následujících situací? (Pokud ne - blahopřeji, pokud ano, čtěte dál:)).

1, Mít víc peněz by Vám vůbec neuškodilo?

2, Nemáte tušení, proč má princ/princezna s tím bílým koněm to hrozné zpoždění?

3, O pracovním povýšení byste si rádi nechali alespoň zdát (jenže místo toho máte častěji hrozivé sny o termínech a uzávěrkách, ze kterých se budíte celí zpocení)?

Pak je tohle čtení právě pro Vás. Třeba se cítíte právě úplně na dně a jste u konce sil. Ale představme si tohle: Možná má tahle pěkně nepříjemná etapa Vašeho života za cíl ukázat Vám to nejhlubší dno. A dno je občas startovní čára, ze které musíte vyběhnout a jít až na vrchol.

Učitelka jógy, jejíž hodinu jsem navštívila, vyprávěla během hodiny svůj příběh. Potkala ji těžká autonehoda, při níž se jí rozdrtily dva obratle a hrozilo, že ochrne. Když se jednoho rána probudila na nemocničním lůžku, rozhodla se, že pokud se z úrazu dostane, bude už do konce života cvičit. Začalo to všechno nešteštím a autonehodou, ale ona to zvládla a z úplného zdravotního dna je dnes zpět v kondici - a její tělo jí je jak se patří vděčné.

Pokud by tento příběh nestačil, pokusím se Vás přesvědčit ještě dalšími dvěma.

Slavného miliardáře Donalda Trumpa potkala v jeho kariéře taky smůla. Ztratil při ní obrovské množství svých financí a celý svět se smál. Chudáci se radovali, že i toho boháče teď potkala velká smůla a bude už žít do konce života v dluzích. Jenže chyba lávky. Do několika měsíců měl Trump svoje miliony zpátky a jeho život byl cennější o velkou zkušenost. Díky ní nezůstal jen u milionů, ale svoje jmění znásobil do miliardových rozměrů. Natřel to prostě všem, co se mu smáli - doslova i s úroky :).

A ještě jeden příklad z finanční sféry. Znáte autory bestsellerů o finanční nezávislosti Kim a Roberta Kiyosaki (např. Bohatý táta, chudý táta)? I takoví "machři života" si prošli těžkostmi. A taky se z nich museli poučit! Kim ve své knize "Bohatá žena" doslova píše: "Když jsme si s Robertem prošli v roce 1985 "ďábelským obdobím", bylo to nepochybně jedno z nejhorších období našeho života. Podrylo to mé sebevědomí. Byla jsem neustále zoufalá. (...) A když se teď po několika letech ohlédnu zpátky, uvědomuji si, že jsme s Robertem oba prošli vlastním procesem. Nic jsme nepředstírali. Bylo to vážně hrozné. Ale je pravda, že jsme si tím prošli, padli jsme na samé dno a pak jsme se zase dostali nahoru, a to všechno bylo zjevně to nejlepší, co nás oba mohlo potkat."

Takže - trápíte se? Fajn. Vydržte a nepolevujte. Nikdo nám nesliboval, že to tady na té Zemi bude procházka růžovým sadem. Ale mohla by - pokud vydržíte! Jednak ze dna už nemůžete nikam spadnout a "druhak" logicky teď půjdete prostě jen a jen nahoru! Hodně sil, hodně úspěchu, hodně peněz, prince/princeznu i s tím bílým ořem, a taky brzké povýšení přeje Pavla Kostelecká