Pavla Kolářová
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 847x
Seznam rubrik
Pavla Kolářová
Jedno hodně velikánské mínus
Tak si to shrňme: včera jsem byla nemístně drzá, mystifikovala jsem nic netušící lidi, lhala a kradla. A ještě jsem málem schytala jednu pěstí do oka, když jsem se nedopatřením nachomýtla ke rvačce v obchodě. No, slušná bilance...
Pavla Kolářová
Končí doba pytlíková?
Vždy záleží na úhlu pohledu a na vzdálenosti ze které se na věc díváme. Tak to není žádná moudrá vele pravda, kterou jsem právě objevila, jenom potřebuju nějaký šikovný oslí můstek jak přemostit dvě tak zdánlivě nesouvisející...
Pavla Kolářová
No není to žádnej krasavec, ale má charizma, aneb Ideální chlap ze sekáče...
Prekérní situace: v práci se pro něco ohnete a vzadu uslyšíte praskavý zvuk. Je vám hned jasné, že ty džíny co už nebyly úplně nejnovější, se s vámi definitivně rozloučily. Heksnšůs by byl sice horší, ale ta díra na zadku ...
Pavla Kolářová
Udělala jsem Hups a ono Křup!
Takhle nějak kamarádka popsala, jak přišla k té sádře na noze, stručně a výstižně. Když jí pak dali vybrat, jakou chce barvu berlí, ona na to odsekla, že je to píchni, jak řízni (na chirurgii!). Zkrátka čeština je takový pěkný...
Pavla Kolářová
A nechceš ten levandulovej sirup zpátky? Přece to nevyleju...
Snad v každé rodině existuje takzvaný "putovní dar". Někdo vás obdaruje čímsi, co se vám úplně nehodí, ale na první pohled vyloženě neuráží. Vy se sice na ten dar-nedar tváříte poněkud rozpačitě, ale slušně poděkujete a v duchu...
Pavla Kolářová
Manitou, Ty to vidíš!
Že dárky nenosí Ježíšek, to už jsem jakž takž rozdejchala. Že Tom Cruise je o hlavu menší než já, to zní tedy dost "impossible", ale zvykám si. Ale že Old Shatterhand se probudí s kocovinou v loži lehké děvy, to už fakt nedávám...
Pavla Kolářová
Takovej pěknej sněžíček!
Malý chlapec na zastávce autobusu nadšeně vykřiknul, jako by našel na dně skříně, schovaný za flanelovými pyžamy, teplými svetry a rukavicemi, zapomenutý dárek od Ježíška. I to se někdy stává, že nadílka přijde až po Vánocích...
Pavla Kolářová
Malé přání - PF 2017
Nevím proč, ale poměrně často se objevují v mém fotografickém hledáčku dveře. Možná je v tom přirozená zvědavost, co je za nimi. Možná ve mně budí různé asociace: klepat u správných dveří, mít dveře dokořán, s někým je vyrazit...
Pavla Kolářová
Jsem stále ještě úžasná a pozitivní? No, jak kdy…
Zaujal mě v novinách takový nápad: předělejte si starý nábytek na nový – tuhle to chce sundat omšelý nátěr, ošmirglovat, promazat panty, dát novou polituru a máte doma krásný model, skoro jako nový. Já vím, nic nového pod sluncem...
Pavla Kolářová
Co dělat když vám vánočka (ne)vydrží až do března…
„Ruční pletení, pomalé kynutí. Že vám to něco říká?“ ozývá se už několik týdnů podmanivý hlas z reproduktoru v jedné sámošce. Spíše než vzpomínky na vlastnoruční výrobu vánočky, mi vždycky naskočí – odkud já jen toho chlapa znám?
Pavla Kolářová
A body sbíráte?
Shon a stres, člověk myslí na několik věcí najednou. Koneckonců, celkem normální jev. No možná ne úplně ideální situace, když například stojíte u pokladny v plný sámošce a paní na vás vybafne: „Máte naši kartu?“ „Jo bezkontaktní.“
Pavla Kolářová
Když v báru houstne dým, aneb Jak to vidí nekuřák…
Všem nám bylo někdy náct a prošli jsme si fází života, ke které nezbytně nutně patří rekvizity jako láhev čehokoliv jiného než je limonáda nebo ovocný sirup a dá se to pít, čoudící cigareta a veledůležité řeči o nepodstatných ...
Pavla Kolářová
Vždycky jsem chtěla takový ty barevný blikavý světýlka…
Jako malý dítě jsem měla samá pošetilá přání: aby místo deště sněžilo, aby Mikuláš s sebou nevodil ty čerty a nenutil mě každý rok koktat básničku o jablůňce (dodnes mi drnčí v hlavě, ale naštěstí už ji po mně nikdo nechce), aby...
Pavla Kolářová
Chemlonový papuče a háčkovaný pštrosi, aneb Cesta do dávnověku...
Pojem „strašně dávno“ je velmi relativní. Ještě před pár lety, no možná už to bude více než čtvrt století, jsem si dávnověk spojovala spíše s dobami, kdy naše země měla moře, respektive ležela kdesi na dně prvohorního oceánu...
Pavla Kolářová
S námi se taky nikdo nemazal
„Nemůžu za to, že ti upadla hlava do rohlíků, když jsi dostal pohlavek“, odbyla matka nevrle své neodbytné dítko. Chlapec měl v očích výraz trpitele, na tvářích slzy a z nosu mu tekla dlouhá nudle. Matce pro změnu tekly nervy...
Pavla Kolářová
Na ledě nebo na blátě?
V noci z nebe nabrečelo cosi bílého a mokrého. Cože tak brzy? Vždyť já jsem sotva roztřídila fotky z prázdnin. To abych konečně vyndala zimní boty a rukavice. S jistotou hmátnu do druhého šuplíku. Vytáhnu plavky, druhé plavky,...
Pavla Kolářová
Jste na tom lépe než zlatá rybka?
Začalo to celkem nevinně: milá usměvavá studentka nám rozdala jakýsi dotazník. Prý to potřebuje jako průzkum pro svou diplomku. No fajn, proč ne, lidé si musí pomáhat... Asi tak u páté otázky jsem frustrovaně odložila pero. Proč?
Pavla Kolářová
A jak to chceš ty?
„To víš, Lojzku, celej život je vo vztazích. I když je ti přes sedumdesát“, mudroval starý pán, říkejme mu třeba Ferda. Seděli na dřevěných lavicích u občerstvovacího stánku, před sebou dva panáky čiré tekutiny. Měli co zapíjet...
Pavla Kolářová
Taková malá náladovka s nepatrným zamyšlením...
Jdu si pročistit mozek od každodenních starostí. Stačí udělat pár kroků ze sídliště, přejít rušnou ulici a jsem uprostřed přírody. Myslela jsem, že tu znám každý kámen, ale za posledních třicet let mne dost věcí nemile překvapilo.
Pavla Kolářová
Jak jsem se nechala oškubat
Až dosud mi různé nemilosrdné pravdy sdělovali výhradně lékaři, rodinní příslušníci, kamarádi nebo kolegové z práce. Tak například, že moje BMI není úplně ideální, to že mne tu a tam někde píchne či dloubne, už prý lepší nebude...
Pavla Kolářová
Zamilovaná (Je l´aime á mourir)
„Drahý...“, bylo první slovo, které Elišku napadlo. Možná trochu klišé, jak z romantických filmů, ale jak začít? Už dlouho nenapsala opravdový dlouhý dopis. Její život se odvíjel mezi vzkazy na lednici, esemeskami a krátkými maily...
Pavla Kolářová
Kdo zaváhá, na toho zbydou už jen bermudy. Možná...
Podzim běží na plný obrátky, po ránu už přituhuje, revmatický klouby vržou jak sto let starý lípy. Před sídlištním supermarketem se srocuje dav. Úderem sedmé hodiny totiž odstartuje závod o to, kdo dřív urve sezónní zboží v akci...
Pavla Kolářová
Vzpomínka na VH
Jak začít? Tohle není oslavná óda na největšího Čecha všech dob. Je to jen vzpomínka na člověka, který byl slušný, věřil svým ideálům a pro ně schytával nejednu za uši od svých kritiků. Možná se nehodil pro život v této době, ale...
Pavla Kolářová
Existujou upíři?
Podobná otázka mne logicky taky napadla při pohledu na tu mladou holku, co vypadala jako by si zrovna odskočila z castingu na hororový film. Jak bych vám ji věrně popsala? No zkusím to. Nejvíc mne upoutal ten její nevšední outfit...
Pavla Kolářová
V Hradci je taky moc pěkně
Kdysi na vejšce mne jedna spolužačka z Moravy obvinila: „Vy Pražáci jste fakt hrozný. Pořád jenom lozíte z díry do díry...“ No, s tím prvním tvrzením bych možná za určitých okolností a v některých situacích i souhlasila, to druhý...
| předchozí | ... 6 7 8 9 10 11 12 ... | další |
