Pavla Kolářová
- Počet článků 333
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 847x
Seznam rubrik
Pavla Kolářová
Takový to tamto...
Mé odborné znalosti a dovednosti v oblasti výpočetní techniky přivádějí některé jedince doslova k šílenství, zejména ty technicky vzdělané. Při několika různých příležitostech, kdy jsem se ́náhodou ́ nachomýtla k řešení jakýchsi počítačových problémů (kterým nerozumím) dělajíc činnosti typu vaření, věšení prádla či uklízení (těm rozumím a proto jsou mi často svěřovány), došlo málem k újmě na zdraví. Není podstatné, čí život byl v ohrožení, ale já jsem v tom nevinně – tedy alespoň si to myslím.
Pavla Kolářová
Pětadvacet
Vzpomínáte si na své první zamilování? Opojný pocit vzrušení, všechno je nové, zvláštní, neopakovatelné. Zrychlený tep, zpomalené jakoby otupělé reakce. Z jinak inteligentních tvorů se přechodně stávají cvoci. V noci nemůžete spát, ráno je těžké se probrat. Nejistota, očekávání jak se věci vyvinou. Pomatené blouznění připomínající opilost....
Pavla Kolářová
Stihneme to?
V poslanecké sněmovně to šumí jako v úlu. Zákonodárci mají, jako vždy, napilno. Další běžný pracovní den: stoly přetékají papíry, někteří pánové v oblecích a dámy v kostýmcích živě diskutují o probíhajících jednáních, o fotbale, nové sukni kolegyně, atd. Jiní soustředěně hledí do monitoru svého notebooku. Hbité prsty pobíhají po klávesnici, ještě si rychle stáhnout e-maily, vyřídit pár telefonátů, dopít kafe či minerálku a dojíst svačinu. Za chvíli skončí krátká přestávka a pak zase do práce.
Pavla Kolářová
Václavák
"Sejdeme se pod ocasem", řekla máma. "Už jsi dost velká, tak tam určitě trefíš. Pojedeš přímo bez přestupu na stanici Muzeum. To prostě musíš najít", prohlásila rezolutním tónem. A co když to nenajdu, netroufám si říct ́nahlas. Je mi devět let a musím jít s mámou shánět nové boty a zimní kabát. Obvykle všechny naše výpravy za nákupy začínají na Václaváku. To zas bude otrava! Doufám, že pak dostanu jako odškodné za několikahodinové utrpení párek v rohlíku. U obchodního domu Družba je mají ve stánku za 5 Kčs.
Pavla Kolářová
Dám si jen dvě deci
Z krabicového vína se přece nikdy nikdo nemůže opít. Kdo ví, jestli je v něm vůbec nějaký alkohol, teda když už, tak maximálně jedno nebo dvě procenta. Bodejť, vždyť je to jenom obarvená voda, když to stojí kolem dvacky. Tak proto je skoro vždycky v sámošce u metra vyprodaný. Ještě že má zásoby, jinak by jí ho bezdomovci vyfoukli před očima. To laciné víno v krabici kupují jen bezdomovci. A taky ona.
Pavla Kolářová
Stejně to nemá cenu
K sobotnímu kafi po obědě si chci pustit zprávy o předběžných výsledcích voleb. Omylem mačkám nesprávný kanál v nesprávný čas, běží jakási pohádka ́O houslích krále snů ́ nebo tak nějak. Na chvíli zpozorním, nebýt těch pohádkových kulis, příběh by se mohl docela dobře odehrávat v dnešní době: Vládce nějaké země uplácí zlatem krále snů, aby mu přičaroval bezpracné bohatství a štěstí. To však trvá jen do té doby, než se probudí.
Pavla Kolářová
Úklid, sex, doprava (skoro) zdarma - prostě volby
Prostě to zařídíme, ohlídáme, uklidíme, vrátíme, nastavíme, oddlužíme, změníme, zlepšíme.... atd. Úplné blaho. Tolik krásných slov, ušlechtilých vizí, slibů a plánů. My voliči už se těšíme, až vylovíme ze schránek modrou obálku s volebními lístky, odvolíme, poklábosíme se sousedy, popijeme, podíváme se na výsledky v televizi, popláčeme radostí nebo zanadáváme.
Pavla Kolářová
Nemáš talent, jdi k lopatě
Nějak jsem nepochopila záměr pana ministra školství zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Údajně chce určit bodovou hranici, která rozhodne o tom, zda uchazeč může či nemůže studovat na střední škole s maturitou. Nevěřím vlastním očím. Ta zpráva v novinách mi vyrazila dech. To se chce školství vrátit o třicet let zpátky?
Pavla Kolářová
Není to pidel
Bezmocně povlávám na tyči v městské hromadné dopravě. Náhle sebou prudce trhnu. Znalci fyzikálních zákonů řeknou, že to bylo způsobeno nerovností kolejí či odstředivou (nebo snad dostředivou?) silou, kterou působí nerovnoměrně se pohybující těleso (tramvaj) na jiné těleso (moji maličkost). Já vím své. Původcem mé škubavé reakce jsou ta podivná slůvka pronesená z úst ani ne tříletého špunta.
Pavla Kolářová
Na život a na smrt
"Tak jsem to udělal", oznámil své ženě. Opřel lopatu o zeď. Utřel si ruce zamazané od hlíny do kalhot. Dlaně měl samý mozol od těžké práce. Rozepnul si košili u krku, nesnesitelně ho škrtila a zarývala se mu do zátylku. Dusný vzduch by se dal krájet. Jeho vrásčité čelo se lesklo potem, slaný čůrek mu pomalu stékal po jeho skráních prokvetlých šedí. V očích měl zatvrzelý výraz. "Zasloužil si to, zmetek jeden."
Pavla Kolářová
Jednou budu hodně slavná
"Tak Vanesko, projdeme si to celý ještě jednou, jo?" nařídila maminka blonďaté holčičce poskakující na trávníku v parku. "Vezmeš do náručí svou panenku, usměješ se do kamery - to jsem jako já, a řekneš: Ahoj, to je moje panenka Barbie, budeme si spolu hrát.... no to by snad mohlo pro začátek stačit." Holčička nepřestala poskakovat, jen umíněně pohodila hlavou a řekla: "A proč to mám pořád říkat, už mě to nebaví! Mám žízeň a slíbila jsi mi zmrzlinu."
Pavla Kolářová
Prý je má už i papež...
... a i jiné celebrity, informují mne zasvěceně dospívající dcery, když se dožaduji vysvětlení, kam záhadně zmizelo několik vidliček z příborníku. Staly se z nich pletařské nástroje k výrobě barevných náramků z malinkých gumiček. No vida, taková ptákovina za pár kaček a jaký má celosvětový úspěch! Chci zpátky alespoň dvouzubec na maso a tak kontruji vlastní aktuální informací: "Prý jsou jedovatý, tuhle povídal nějaký kluk v autobuse svému kamarádovi. Že prý na internetu psali, že je v tom nějaká karcogenní (zřejmě myslel karcinogenní) látka, pěkná sra.... - říkal ten kluk."
Pavla Kolářová
Jseš trapnej!
Vztekle práska dveřmi. Klíče na věšáku v předsíni se rozechvěly. Ta zarámovaná černobílá fotka, jak stojí na hromadě kamení na jakémsi vrcholu (jejich první a zřejmě i poslední), spadla ze zdi a sklo se rozbilo na milión kousků, větších, menších i zcela nepatrných. Ále co, stejně by ji sundal. Neměl by náladu se na ni den co den dívat, po té co všechno mu vmetla do tváře. To by si za rámeček nedal.
Pavla Kolářová
Holínky z Paříže
"Fífo vstávej!" Žádná odpověď, jen zavrzání staré dřevěné postele a cosi jako zamručení medvěda uprostřed zimního spánku. "Žofie, Žofko, Fifino! Vykul už se konečně z peřin!" Nic. Babiččiny hodiny na zdi ukazovaly půl sedmé ráno.
Pavla Kolářová
Na vodě
"Pane vedoucí, já už to nevydržím!" na ježka ostříhaný kluk zoufale vykřikl na celý autobus. "Musíme hned zastavit, nebo se po......." Hlavní vedoucí Michal nehnul ani brvou a s drsňáckým úsměškem pronesl: "Tady nejsme na žádným pionýrským táboře, řidič zastaví až ve vodáckým kempu. Jak se jmenuješ, chlapče?" "Pepa, pane vedoucí."
Pavla Kolářová
Femmes fatales
Klářin mobil hlasitě pípnul. Aha, to bude upomínající esemeska od kamarádky, řekla si. Tak to už je v průběhu dne druhá, tentokrát od jiné autorky: "Tak dneska v pet. Nezapomen". Klára vyťukává stručnou odpověď: "OK. Budu se tesit." Jasně že nezapomenu, copak jsem nějaký sklerotik? Pomyslí si pohoršeně.
Pavla Kolářová
Neuč se, život tě naučí
Kousek pravdy na tom samozřejmě je. Tedy přesněji řečeno, s druhou částí tvrzení nelze jinak než souhlasit. Nicméně tuto tezi před svými studenty obhajovat nehodlám. Ne snad z obavy, že bych přišla o svůj každodenní chleba, ale proto že je toto lidové moudro často chápáno poněkud polovičatě a účelově. Věci se nemají tak, jak by si studiem zmožené děti představovaly, že učení je na draka, protože většinu z těch 'zbytečných' znalostí stejně nikdy nikde nepoužíjí. Život nás skutečně naučí leccos. Ovšem toho, čemu se říká 'životní moudrost', se člověk dobere až tak po šedesátce (i později, pokud vůbec). Ale do té doby se musí jěště moc věcí naučit (takže to mám opravdu co dělat dalších mnoho a mnoho let).
Pavla Kolářová
Přestaňte Googlovat...
".... a začněte už konečně myslet!" zuřila středoškolská učitelka tváří v tvář ́tupému stádu ́ studentů. Co jsem komu udělala, že musím učit ́tenhle materiál ́, bědovala v duchu a hned od pondělního rána se těšila, až zas bude pátek odpoledne.
Pavla Kolářová
Dokud nás smrt nerozdělí
Tělocvična byla plná svalnatých borců s dokonale vypracovanými těly. Richard se zoufale rozhlížel kolem a snažil se zatáhnout kulatící se břicho a vypnout ochablou hruď. Co tady, ksakru dělám? Pomyslel si s hrůzou Richard. Polil ho pot a to ještě ani nezačal dělat jakýkoliv z těch směšných a potupných pohybů, jako ti namakaní 'Schwarzeneggeři' kolem.
Pavla Kolářová
Retro
Zpráva v ČT o tom, že Češi kupují čím dál tím méně nealkoholických nápojů, mi vedle šokujících záběrů násilí a bezpráví na Ukrajině připadala tak trochu jako z jiného světa. Následovala další převratná informace: "Přichází doba retro limonád."
Pavla Kolářová
Vyjednávání nebo korupce?
Znáte ten klasický příběh, jak Jezinky slibovaly Smolíčkovi hory doly, když je pustí do světničky. Jen dva prstíčky sem strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme. Sliby pochopitelně nesplnily, pouze sprostě zneužily Smolíčkovy naivity a dobrého srdce. Nepochybně se jedná o typický případ vyjednávání za účelem získat nějakou výhodu oklamáním postiženého. Rozhodně zde však nešlo o uplácení, tedy korupci.
Pavla Kolářová
Mluv se mnou
Kateřina si přečetla na lednici vzkaz od syna: "Jsem u Honzy na chate". Zprvu sdělení ledabyle naškrábaného lístku nechápala. To jel uprostřed týdne na nějakou chalupu? No nazdar, co tam asi provádějí? Když se tu čmáranici pokusila dešifrovat znovu, připustila možnost, že by poslední písmenko mohlo být ́u ́. Konečně jí to docvaklo! Jára už zase sedí s kamarádem u počítače.
Pavla Kolářová
Nejmenší tatínek na světě
Můj taťka je ten nejmenší tatínek na světě. Když si stoupne na zem, dosáhne na uši klokánkovi, co je na dřevěným metru u zdi u čísla 120. Já jsem trochu větší než on a pořád ještě rostu. On už neroste.
Pavla Kolářová
Matika mi nikdy moc nešla
Česko zřejmě přišlo o několik desítek miliard dotací a možná bude platit nějakých ́pár ́miliónů sankcí Evropské Unii. Média mají o čem hovořit, ale jinak se nezdá, že by se tím někdo výrazně vzrušoval. Z reakcí politiků soudím, že nesprávné čerpání Evropských peněz je zřejmě běžná praxe, takže nač vyšilovat.
Pavla Kolářová
Poprvé
"To jako můj úplně první erotickej zážitek?" uchichtla se Petra rozpačitě a dolila si víno do sklenice. Čí to byl ksakru nápad uspořádat tenhle ́večírek ́? Aha, vlastně její, vzhledem k tomu, že se odehrává u nich doma. Ale tu blbou nánu Evženii rozhodně nezvala. Jenže ta se prostě vetře všude.
| předchozí | ... 7 8 9 10 11 12 13 | další |
