Kdo za to může?? Já rozhodně NE!
Jak jsme na tom jako jedinci s osobní odpovědností? Proč pokud nejsme konkrétně požádáni svým jménem je pravděpodobnost splnění úkolu téměř mizivá? A hlavně, jak tyto poznatky využít k prospěchu v našem běžném životě?
Zmíním příběh Kitty Genovese, který se stal v roce 1964 a který odstartoval hledání souvislostí mezi odpovědností a množstvím zúčastněných, přihlížejících. O co v tomto příběhu šlo?
Tehdy se 28. letá Kitty brzy ráno vracela z práce domů a kousek od domova ji napadl útočník, který ji loveckým nožem bodl do zad. Křičela o pomoc a tak útočník utekl. Kitty se vážně zraněná dostala pomalu až k zadnímu vchodu domu, kde bydlela - útočník se ale asi za 10 minut vrátil a dokončil dílo zkázy - ubodal ji a ona na následky zranění zemřela.
Její volání o pomoc slyšelo asi 37 lidí ze sousedství a nikdo nic neudělal pro její záchranu! V novinách se o tomto příběhu psalo a dokonce se dostal do učebnic pro následující desetiletí jako "difuze odpovědnosti" nebo "rozptýlená odpovědnost" (Bystander effect a podobně) a to proto, že bylo tolik netečných přihlížejících. Jak je možné, že z tolika přihlížejících nikdo nic nepodnikl? Událost rozpoutala mnoho výzkumů na toto téma a zjednodušeně řešeno byl učiněn závěr - čím více přihlížejících je, tím menší pravděpodobnost, že pomohou. Každý z nich totiž "předpokládá", že třeba ten druhý, zavolá, má známého požárníka, policistu, je lékař a pod....
Graf níže naznačuje korelaci mezi počtem přihlížejících a proncetuální šancí na jejich pomoc.
Tomuto problému se intenzivně věnoval například Bibb Latane koncem 60. let minulého století. Zkoušela se reakce na přepadení na veřejnosti, reakce na lékařku volající o pomoc, když v čekárně sedělo různé množství lidí a podobně. Někdy se tento jev též nazývá "efekt apatického diváka".
Jak tomuto jevu můžeme čelit, jak se mu bránit, pokud se s jeho důsledky setkáme osobně? Když se například staneme svědkem dopravní nehody, můžeme pomoci KONKRÉTNÍM předáním požadavku, tedy ne "zavolejte někdo lékaře", ale "pane v modré bundě, zavolejte lékaře a já volám policii, je to možné?". Konkrétně oslovit a vyčkat na souhlas. Pokud máte děti pak víte, že sebehlasitější pokřik stylu "kolikrát budu říkat, abyste si uklidili" nevede nikam :-) Konkrétní úkol, konkrétnímu dítěti, to je jediná cesta k úspěchu.
Jak tento poznatek využít v managementu? Naprosto stejným způsobem jako je uvedeno výše. Znáte situaci, kdy se vedoucí rozčiluje a říká (nebo dokonce křičí): "kolikrát vám mám říkat, abyste tady uklidili?" (Abyste objednali opravu, abyste doplnili papír do tiskárny a podobně). Změna nastane, pokud řeknu: "Zdeňku, ukliď prosím do konce týdne ve skladu, ty Jano prosím doplň ještě dnes papír do tiskárny" nebo podobně. Hovořit k davu a úkolovat dav nefunguje!
Difuze odpovědnosti vede k tomu, že se každý domnívá (předpokládá, má za to že a pod.) že ten druhý má lepší podmínky úkol splnit.
Příběh Kitty Genovese (ať byly ve skutečnosti detaily jakékoliv) nás může dovést k přemýšlení, jak docílit svého při komunikaci s více lidmi bez rozčilování a bez pocitu, že "jsou hluší".
Jednoduše:
- buď konkrétní
- neboj se zaúkolovat kolemjdoucí (konkrétním úkolem konkrétního jedince)
- jednej bez ohledu na množství lidí, kteří jsou kolem tebe
- PV -
Pavel Vepřek
Jak tenká hranice je mezi leností a dobrým "time managementem"?
Stalo se vám, že jste měli pár minut na úklid bytu do příchodu návštěvy? Co s tím? No asi jste, podobně jako já, uklidili vše ze stolu, židlí a sebrali pár drobností na zemi. A je to.... Vypadá to skvěle a přitom s malým úsilím.
Pavel Vepřek
Chtěl bys pracovat u pásu? A když ano, jaké podmínky by ti vyhovovaly?
Kolik by mi museli zaplatit, abych o tom uvažoval? Co motivuje zaměstnance k vyšším výkonům? Jsou to opravdu jen peníze? Kdy nás práce baví a kdy ne?
Pavel Vepřek
Hlupákův výkřik aneb Dunning-Kruger efekt
Proč je hloupost hlasitější než moudrost? V jedné diskuzi byl například komentář: "Ty jsi typický Dunning-Kruger a jestli nevíš co to je, tak si to přečti". Týká se nebezpečí "hlasité hlouposti" nás všech? To snad ne!?!?
Pavel Vepřek
Konformita a "komnata ozvěn" - jejich nebezpečí
Bojíme se být odlišní? Vyhledáváme pouze přátele, se kterými názorově souzníme? Co udělat pro to, abychom nebyli snadno manipulovatelní?
Pavel Vepřek
Oprašme Maslowa
Pravděpodobně jste ve škole nebo někdy v životě slyšeli o Maslowově pyramidě lidských potřeb. Krátké zamyšlení v širších souvislostech naznačuje, že i ve vnímání lidských potřeb budou muset nastat změny.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Čaputová přijela do Prahy na rozlučku. Po návštěvě Česka skončí v úřadu
Přímý přenos Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu zahájila svou poslední návštěvu Česka jako...
Škola, kde řešili šikanu, je stále bez nového ředitele. Kandidáti nepřesvědčili
Téměř tři měsíce uběhly od odvolání ředitelky Základní školy Blovice na Plzeňsku kvůli šikaně. Ve...
Základ studijního úspěchu tkví v tom, jestli se děti do škol těší, říká Zatloukal
Žáci, kteří se do škol těší a výuka je baví, dosahují podle České školní inspekce lepších výsledků...
Thorův „kemp“ před Úřadem vlády je za plotem. Přijela policie a odtahovka
Spor o „petiční stánek“ před Úřadem vlády pokračuje. Aktivista Ondřej Thor totiž stále odmítá...
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...
- Počet článků 7
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 433x