Konformita a "komnata ozvěn" - jejich nebezpečí

Bojíme se být odlišní? Vyhledáváme pouze přátele, se kterými názorově souzníme? Co udělat pro to, abychom nebyli snadno manipulovatelní?

Všichni jsme tvorové společenští, od útlého mládí probíhá naše socializace a zároveň je naše (a nejen naše) chování sledováno "sociální kontrolou" ostatních ve společnosti. Takzvané sociokulturní vzorce způsobují, že se "chováme tak, jak se od nás očekává, že se budeme chovat". A pokud ne, přichází systém sankcí - někdy snad jen opovržlivé pohledy nebo dokonce odtažitost ostatních. Tak to je a tomu nelze zabránit.

Do jaké míry nás toto vědomí ovlivňuje? Přizpůsobení se převažujícím názorům neboli konformita v sobě zahrnuje i přijetí norem do té míry, že dojde dokonce k potlačení projevů vlastních, aby zachování skupinové harmonie zůstalo neporušeno. Nevěříte??

Stupeň konformity se samozřejmě liší u různých osobnostních typů, typů skupin a naší sounáležitosti se skupinou - to ale nyní nebudeme rozebírat (např. jinak konformní bude v pracovní skupině šéf a jinak nový kolega, který před týdnem nastoupil apod). 

Mírným vhledem do minulého století poodkryjme počátky zkoumání zmíněné konformity a můžeme se zamyslet, jak jsme na tom my osobně.

Jednu z prvních studií konformity provedl v roce 1935 M. Sherif (nar. 1906, turecko-americký sociální psycholog). Ukázal, jak lidé přebírají úsudky druhých v jednoduchém testu - použil vjemovou iluzi (autokinetický efekt), při které se zdá, že stabilní světelný bod se v temnotě pohybuje. Požádal tehdy respondenty, aby odhadli velikost pohybu bodu. Při individuálním testování se odpovědi výrazně lišily, ale při společném testování se odpovědi tak přiblížily, že se vytvořila jakási "skupinová norma". Účastníci studie se dokonce řídili touto skupinovou normou i když se znovu ocitli o samotě!

Je to vůbec možné? 

Pojďme dále k experimentu provedenému v roce 1951. Tehdy Eliot Asch (nar. 1907, polsko-americký sociální psycholog židovského původu) dal respondentům kartičky s čarami - nechal posoudit která z čar má stejnou délku jako vzorová čára (viz obrázek níže). Odpověď byla jasná až do chvíle, kdy se respondent ocitl ve skupině "přihrávačů" kteří úmyslně říkali nesprávné odpovědi. Pokud na respondenta přišla s odpovědí řada až mezi posledními, pak se jen 24% respondentů nepřizpůsobilo předchozím odpovědím. Tedy 3 respondentů se přizpůsobilo názoru většiny!

E. Asch tak zjistil, že i v případě, že správná odpověď existuje a respondent ji zná, často odpovídá vědomě nesprávně, pokud by se správná odpověď měla lišit od názorů druhých.

Potvrdil to, co bylo výše řečeno, že jde o přizpůsobení se většinovým názorům, požadavkům či normám, které produkuje společnost nebo jakákoli skupina, přičemž jsou potlačeny vlastní projevy, názory a myšlenky. Určitá míra konformity je potřebná pro bezkonfliktní fungování společnosti, ale její nadměrné používání vede v podstatě k potlačení vlastní individuality, osobnosti.

Jak toto souvisí s avizovanou "Komnatou ozvěn" (echo chamber)? "Komnata ozvěn" by se dala popsat jako situace, ve které se skupina osob vzájemnou komunikací utvrzuje ve svých názorech. Shodné názory se opakováním zesilují (vrací se jako ozvěna), zatímco odlišné názory jsou zeslabovány či přímo vylučovány. K tomuto efektu může docházet v komunitách, ale v dnešní moderní době plné technologií a sociálních sítí k tomuto efektu dochází velmi často právě zde. 

Jedna věc je, že si takové prostředí hledáme dobrovolně a rádi - je nám v něm příjemně. Zigmund Bauman (nar. 1925, polsko-britský sociolog) hovoří o vlastní "bublině pohodlí" (comfort zone) - je to zóna, kde nemusíte řešit žádné nepohodlné kontroverze, nemusíte obhajovat svoje myšlenky, nemusíte nic vysvětlovat.

V podobném duchu psal i biblický apoštol Pavel v 1. století n. l. svému příteli Timoteovi: Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. (2. Timoteovi 4:3, 4)

A druhá věc je, že informační technologie nám takové pohodlné konverzace, se kterými souhlasíme a je nám "s nimi dobře", podsouvají. Uveďme si to na konkrétním příkladu: Newsfeed je součástí sociální sítě Facebooku. Díky tomuto primárnímu systému po přihlášení vidíme právě to, co vidíme. Newsfeed používá algoritmus, který "krmíme" tím, co a jak komentujeme, co a jak "lajkujeme", jakých skupin jsme členy atd. Tím je vytvořen unikátní obsah na základě našeho preferovaného obsahu a chování. Toho využívá například při prodeji reklam, ale nejen zde.... Vytváří nám "příjemné prostředí", kde chceme trávit čas, diskutovat a čerpat své názory a poznatky. News Feed je to, co vidíme hned po zapnutí Facebooku.

Proč jsem v tomto článku spojil konformitu a "komnatu ozvěn"? Není to, co zde je popsáno, příliš depresivní? Určitě tomu tak být nemá - mám-li se něčemu ubránit, musím nepřítele znát, pojmenovat a vědět, jak bojuje.

Pokud nechceme ztratit kritické schopnosti, nemůžeme se bát jiných názorů a uzavírat se do svých "bublin". Nesmíme se bát rozšiřovat svoji schopnost poznávat nepoznané, vyjednávat, argumentovat, přijímat změnu. Kriticky smýšlet a nebát se toho. Vystupme ze své komfortní zóny "bubliny pohodlí". Alespoň občas.

Neznamená to, že máme popírat kolektivní inteligenci a bránit se vzájemnému učení. Nebojme se ale zároveň ověřovat informace a kriticky o nich přemýšlet.

"Štěstí nespočívá v životě bez problémů. Štěstí znamená čelit překážkám a výzvám." (Z. Bauman)

Na závěr pár bodů, jak se ubránit nezdravé konformitě a pohlcení "komnatou ozvěn": 

• Buď tolerantní k odlišným názorům,
• neboj se rozdílnosti, odlišnosti (názor nemusí DOBRÝ/ŠPATNÝ, ale snad jen JINÝ),
• ověřuj informace z více zdrojů,
• rozšiřuj si obzory samostudiem (čehokoliv),
• snaž se vidět věci jak jednotlivě, tak v celku či souvislostech,
• mysli kriticky - nespokoj se s prvním dojmem,
• nenech se vydírat :-)

- PV -

Použité zdroje:

HAYES, Nicky. Za´klady socia´lni´ psychologie. Vyd. 3. Prˇeklad Irena Sˇteˇpani´kova´. Praha: Porta´l, 2003, ISBN 80-717-8763-9.

Bible21 (překlad 21. století) 

Pavel Kasík, Matouš Lázňovský. Rozhovor se Zygmuntem Baumanem (iDnes.cz, 2015) https://www.idnes.cz/technet/veda/zygmunt-bauman-rozhovor-sociolog-uprchlici-migrace-technologie-modernita-stesti.A150826_151023_veda_mla

Bright, J. Explaining the emergence of echo chambers on social media: the role of ideology and extremism. (2017) Oxford Internet Institute, University of Oxford,