Oprašme Maslowa

 Pravděpodobně jste ve škole nebo někdy v životě slyšeli o Maslowově pyramidě lidských potřeb. Krátké zamyšlení v širších souvislostech naznačuje, že i ve vnímání lidských potřeb budou muset nastat změny. 

Kdo byl Maslow? Abraham Maslow byl americký psycholog minulého století. Nejčastěji bývá uváděn jako autor Maslowovy pyramidy lidských potřeb, kterou představil před rokem 1950. Pocházel z New Yorku, kde se v roce 1908 narodil. 

K jeho nejznámějším teoriím v psychologii bezesporu patří výše zmíněná hierarchie lidských potřeb. Tu sám v roce 1943 znázornil jako pyramidu, kdy každý člověk je schopen postoupit na vyšší příčku pouze tehdy, pokud je ta nižší naplněna a uspokojena. 

Pro připomenutí stručně k jednotlivým úrovním pyramidy:

1. Fyziologické potřeby - nejzákladnější potřeby, díky jejichž naplňování je člověk naživu. Domov, teplo, strava, sex, smyslová stimulace a život bez bolesti.
2. Bezpečí a jistota - vyhledání jistoty, stability. Toto se týká nás i naší rodiny - našeho zdraví, zaměstnání a podobně.
3. Sounáležitost a láska - potřeba mít přátele, partnery. Chtít někam patřit a být sociálně zařazen. V opačném případě mohou přijít deprese, úzkosti a samota.
4. Uznání a sebeúcta - touha být uznáván jak druhými tak sám sebou (což je často těžší než by se mohlo zdát). Ne každý dokáže dosáhnout tohoto kritéria.
5. Seberealizace - rozvíjet se, něco dokázat. Maslow zde též někdy uváděl duchovní potřeby jedince. Umět se realizovat - tuto potřebu dosáhne podle Maslowa jen cca 1% lidí.

Proč jsem nazval tento článek "Oprašme Maslowa"? Žijeme v turbulentní době plné náhlých změn a řešení takových věcí, které bychom před pár lety nečekali a nepředvídali. Covid, plyn, elektřina, nájmy, výše hypoték, válka 1000 km od nás...

Co se mění a bude měnit je stav zaměstnanosti s logickým dopadem na sociální stratifikaci. S tím jdou ruku v ruce posuny v žebříčku sociálních jistot, pocitu bezpečí až po potřebu psychologické pomoci nejen pro dospělé, ale stále více i pro dospívající a děti.

Přichází opět čas na intenzivní práci s jednotlivci jako lidmi (s jejich individuálními potřebami) a nejen jako s čísly ve struktuře organizace.

Motivovat zaměstnance pomocí tohoto hluboce humatitně zaměřeného poselství Maslowa je možné na základě aktivního naslouchání a zájmu o podřízené s empatickým pochopením jejich potřeb a tím i jejich motivů. Bez této znalosti bychom byli suchými tabulkáři a zaškrtávači políček. Ten, kdo nemá na nájem a hrozí mu vystěhování bude jistě jinak motivovatelný než ten, kdo bydlí ve vlastním domě... i když před rokem 2020 na tom možná byli úplně stejně a mohli být oba úspěšní zaměstnanci.

To je klíčové poselství tohoto diferencovaného přístupu, který budeme muset oprášit a využívat víc než kdy dříve. Zamyslet se nad tím, co je pro koho podstatné a co jen marginální. 

Zda tato teorie kopíruje ducha USA 50. let 20. století nebo zda je původcem někdo jiný je v tuto chvíli nepodstatné - v tom je krása kritického myšlení, že dokážeme uvažovat o věcech z různých úhlů pohledu a hlavně - že dokážeme to praktické a použitelné využít ve svém životě k prospěchu nás i ostatních lidí.

- PV -