Proč je hloupost hlasitější než moudrost? V jedné diskuzi byl například komentář: "Ty jsi typický Dunning-Kruger a jestli nevíš co to je, tak si to přečti". Týká se nebezpečí "hlasité hlouposti" nás všech? To snad ne!?!?
Většina lidí si myslí, že je nadprůměrná - to je ale statisticky nemožné.
V hlava´ch ma´me menta´lni´ modely, ktery´m veˇrˇi´me, i když neodpovi´daji´ realiteˇ a nasˇe subjektivni´ prˇedstavy cˇasto zameˇnˇujeme za objektivni´ skutecˇnost.
V psychologii se vžil termín "kognitivní zkreslení", který označuje neopod- statněné přesvědčení, které mnozí z nás mají, aniž by si to uvědomovali.
Proto jsem se rozhodl stručně sepsat, o čem je vlastně v "Dunning-Kruger" efektu řeč.
Začalo to v roce 1999.....
Tehdy publikovali americˇti´ psychologove´ David Dunning a Justin Kruger v cˇasopise Journal of Personality and Social Psychology studii, v ni´ž popsali zaji´mavy´ jev z kognitivni´ psychologie. Studenti Cornellovy univerzity se zu´cˇastnili vy´zkumu, kde testovali jejich odbornost ve vztahu k určení vlastní hodnoty a hodnoty svého okolí. Proka´zali, že lide´ maji´ cˇasto silnou vlastni´ neobjektivitu - chybnou představu o svy´ch schopnostech. Da´vaji´ jim větši´ va´hu, než tomu tak je ve skutečnosti. Za svu°j objev Dunning-Krugerova efektu zi´skali o rok pozdeˇji Nobelovu cenu za psychologii (1999).
Jejich výzkum zahrnoval čtyři studie hodnotící skutečné a vnímané schopnosti účastníků mimo jiné v oblasti humoru, logického uvažování a anglické gramatiky.
Pro příklad uveďme, že ti, kteří v testu dosáhli nejnižšího skóre (pouze 10. percentil), měli tendenci drasticky nadhodnocovat svou vnímanou grama- tickou schopnost (67. percentil). Naproti tomu ti, kteří v testu dosáhli nejvyššího skóre, měli tendenci podceňovat své schopnosti.
Za desetiletí od zveřejnění této studie podobné výsledky reprodukovala řada dalších studií. Dunning-Krugerův efekt byl dokumentován v oblastech od emoční inteligence a osvojování druhého jazyka až po znalosti vína a hnutí proti očkování nebo čemukoliv.
Na počátku byl bankovní lupič...
Co přivedlo Dunninga a Krugera k tomuto zkoumání? Ve skutečnosti se jednalo o sve´rázne´ho bankovni´ho lupiče McArthur Wheelera. Ten beˇhem jednoho dne vyloupil dveˇ banky bez jake´hokoliv maskováni´ a prˇed bezpecˇ- nostni´mi kamerami se pohyboval volně. Když jej jesˇtě ten den na základeˇ poři´zeny´ch videonahrávek policie zatkla, McArthur se velice divil, protestoval a nevěřil, že je na záběrech z kamer on. Podle sve´ vy´poveˇdi si potřel obličej citro´novou sˇtˇávou, o ni´zˇ byl prˇesveˇdcˇen, zˇe ho ochráni´ prˇed možností identifikovat jej.
Dunning a Kruger (1999) z jeho tvrzeni´ vyvodili několik závěrů - k výzkumu je ale přiměl tento závěr: Nekompetentní lidé (bez potřebných znalostí) nejenzˇe dospeˇji´ k chybny´m závěru°m, ale jejich nekompetentnost jim nedovolí si tento fakt uveˇdomit. Zu°stane jim tak chybny´ dojem, že jednají správně a navíc jsou přesvědčeni o chybě okolí. Opravdu drsné zjištění...
Jak ukazuje uvedený graf, mezi tím, co SKUTEČNĚ VÍM a co SI MYSLÍM že vím, je rozdíl (jak kladný tak záporný).
Co s tím? Jak s tímto objevem pracovat?
Z toho, se bylo zatím řečeno je patrné, koho se nejvíce tento rozdíl týká. Čím méně o daném tématu (problému, odvětví a pod.) vím, tím více se mohu domnívat, že tomu rozumím! Přemýšlej o tom. Pokud jsi nikdy nestudoval chemii, neřídil jsi letadlo nebo nestavěl dům, jak můžeš přesně identifikovat, co o tomto tématu nevíš? Můžeš tedy hodnotit, co je správně a co je špatně?
Jednoduše řečeno, potřebujeme mít alespoň nějaké znalosti o tématu, abychom byli schopni alespoň trochu identifikovat to, co nevíme. Bez odborných znalostí je těžké podat dobrý výkon. A je těžké vědět , že si nevedete dobře, pokud nemáte odborné znalosti. A z toho logicky plyne, že to není o ukazování na ty, koho se tento efekt týká - nebezpečí hrozí nám všem. Každý jsme v nějakém oboru větší či menší odborník a každý o něčem víme minimum.
Graf níže ukazuje rozdíl z Dunning-Krugerovy studie mezi skutečným výsledkem daných kompetencí (znalostí) a domnělým výsledkem - jak se respondent vidí sám (zejména v oborech, kterým nerozumí).
Skutečně, ti nejméně kompetentní se nejvíce přeceňovali a mysleli si, že ví. Naopak ti co věděli nejvíce se podceňovali.
Dokonce ani po seznámení s výsledky testu nedošlo k upravení náhledu na vlastní schopnosti (kompetence)!! (Popravdě ti, co se podceňovali, mírně upravili svůj názor na své schopnosti. Nikoliv ti, co se přeceňovali).
Chybou nekompetentních je tedy špatný náhled na vlastní schopnosti.
Náš mozek je pevně zapojen do hledání vzorců a vytváření zkratek, které nám pomáhají rychle zpracovávat informace a rozhodovat se. Stejné vzorce a zkratky často vedou k předsudkům a špatným závěrům.
Jak na "DK" efekt vyzrát?
Tou skvělou metodou je získávání znalostí, vzdělávání a nabývání zkušeností. Dunningovými slovy řečeno: "Jediný způsob, jak dokázat lidem jejich neschopnost, je udělat z nich lidi schopné.".
Pravdou ale je, že Dunning-Krugerův efekt se týká nás všech - vím, bylo to napsáno výše a přesto celé zopakuji: nikdo pravděpodobně nemůže mít odborné znalosti v každé oblasti. Můžete být odborníkem v řadě oblastí, ale jsou vždy oblasti, kde stále máte značné mezery ve znalostech.
Proč se tedy zbytečně ukazovat na "hloupém vrchu" (Peak of "Mt. Stupid") komentováním věcí, kterým nerozumím? Viz obrázek níže...
Dunning-Krugerův efekt sám o sobě není známkou nízké inteligence. Tento fenomén mohou zažívat všichni lidé v oblastech, kde nejsou odborníci!
- Změňme své způsoby uvažování. Zkoušení nových věcí nám může pomoci vymanit se ze zažitých vzorců, závěrů.
- Naučme se přijímat kritiku. Berme kritiku vážně. To je velmi těžké, ale prozkoumejme tvrzení, se kterými nesouhlasíme. Požádejte o důkazy nebo příklady toho, jak se můžete zlepšit.
- Zpochybňujme dlouhodobé názory na sebe.Vždy jste se považovali za skvělého posluchače? Nebo že jste dobrý v matematice? Dunning-Krugerův efekt naznačuje, že byste měli být kritičtí, pokud jde o hodnocení toho, v čem jste dobří.
Buďte otevření učení se novým věcem. Zvídavost a neustálé učení se mohou být nejlepší způsoby, jak přistoupit k danému úkolu, tématu nebo konceptu a vyhnout se předsudkům, třeba jako je Dunning-Krugerův efekt.
Dunning-Krugerův efekt je typem kognitivní předpojatosti, která naznačuje, že jsme špatní hodnotitelé mezer ve vlastních znalostech.
Každý to někdy prožije, ale zvídavost, otevřenost a celoživotní závazek učit se nám mohou pomoci minimalizovat účinky Dunning-Kruger v našem každodenním životě. Nebuď ten, kdo vykřikuje názory na věci, o nichž nic neví. Je škoda sám sebe degradovat...
- PV -
Zdroje:
LUDWIG, P. Konec prokrastinace. Jak prˇestat odkla´dat a zacˇi´t ži´t naplno. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013.
KRUGER, J., DUNNING, D. Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One's Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments. Journal of Personality and Social Psychology, Vol., 77 No. 6 (December 1999).
HEALTHLINE, Mental health. The Dunning-Kruger Effect Explained: https://www.healthline.com/health/dunning-kruger-effect#examples (15.5.2020)
