Jak vidí ČSSD po sjezdu budoucnost vašich peněz?

ČSSD se sjela, podebatovala, shrnula závěry, rozjela se a už se první hlasy snaží přes média promlouvat k mlčící většině. Poslouchejte pozorně, ať víte, koho příští rok volit. Já jsem se podíval na závěry sjezdu ČSSD z pozice investičního poradce a zaměřil jsem se na to, jak se bude za možné vlády ČSSD dařit našim penězům.

Máme po sjezdu ČSSD a přicházejí i další šoky ze spřáteleného zahraničí. Jak na tyto údálosti reagovat?

Z ČSSD po sjezdu přímo vykukuje jedna základní myšlenka, opakovaná i v mnoha denících či občasnících. A sice ta, že že ČSSD jako strana vůbec neví, co bude ve vládě dělat. Ono kdyby nedělala nic a jen se snažila aspoň trochu šetřit, našemu státu by to jen prospělo. Ale to ne. Nejdříve jsme se dozvěděli, že „II.pilíř důchodové reformy určitě zrušíme“ a následně od kandidáta ČSSD na ministra financí že „bez deficitu vládnout nejde“. No a dnes je v Hospodářských novinách článek „Lidé s vyšším příjmem si polepší“. A to by asi stačilo.

Vezměme si to pěkně popořadě. Nejdříve II.pilíř důchodové reformy. Já sám proti němu brojil a brojím, protože je to špatně zpracovaná reforma s mnoha neznámými. Ale jedno se jí upřít nedá. Nabádá lidi k tomu, aby se sami postarali o svůj důchod. Aspoň tou trochou, kterou se jim stát rozhodl dát. A kam jim chtěl ty peníze dát? Do otevřených podílových fondů. Potud teoreticky správně. Člověk by si měl měsíčně posílat peníze „někam“, kde se mu budou zhodnocovat. Ale jak to bývá, to „někam“ je natolik nejisté a špatně vysvětlené, že to nikdo nechce.

Ale to nic nemění na tom, že demografická křivka nelítostně ukazuje, že v budoucnu peníze na důchody prostě nebudou. Uvědomte si, kolik dětí jste měli vy a kolik jich a kdy mají vaše děti. Takže opravdu :

Kdo se nepostará o svůj důchod sám, žádný mít nebude.

Tvrdá slova? To jistě. Ale pak už může být jen líp. A ti, kdo si nebudou na důchod šetřit, těm nezávidím.

Další věc je, že budoucí možný ministr financí za ČSSD prohlásí, že bez deficitu se nedá spravovat státní rozpočet. Co z toho vyplývá? Že se jako stát budeme stále více zadlužovat. Deficit státního rozpočtu totiž není nic jiného než další půjčka, protože nemůžeme utratit více peněz než máme. A když stát nemá na zaplacení, musí si půjčit. A půjčuje si za úroky. A ty úroky například ke dnešnímu dni činí více jak 56 miliard korun ročně. No a deficit důchodového systému je 49 miliard korun ročně. Takže kdybychom měli vyrovnaný státní rozpočet a neměli bychom státní dluh ve výši 1 660 miliard korun, neměli bychom ani problém s důchody. Tedy zatím.

Jak se tedy postarat o svůj důchod?

První, co lidi napadne : „Našetřím si“. Dobrá. Ale s úroky, které nabízejí banky, každý rok přicházím o cca 3% reálné hodnoty mých peněz. Takže tudy cesta nevede. A myslíte, že jsou peníze v bankách bezpečné ? Fakt si to myslíte?

Druhé, co lidem radí finanční poradci, je „ „Dobře se pojistěte a spořte si na důchod s pojišťovnou v investiční životní pojistce“. Prosím, škrtněte tlustou čarou slovo investiční. Pojišťovna dělá pojistky, takže v pojišťovně se nechte pojistit. To umí dobře. Ale vaše peníze pojišťovna posílá do otevřených podílových fondů světových správců. Proč by to za vás měla dělat pojišťovna, když to můžete dělat sami a pojišťovně za to nemusíte platit? A finanční poradci vám to radí, protože z toho mají zajímavé provize.

Třetí, co lidem radí finanční poradci, je „Založte si stavební spoření, stát vám bude přispívat.“ Jenže stát vám bude přispívat jen pár korun, které vám stejně na konci sebere na daních. A vaše peníze směřují ve stavební spořitelně jednak k lidem, kterým spořitelna poskytuje úvěry na bydlení a jednak do otevřených podílových fondů světových správců. Proč by to za vás měla dělat spořitelna, když to můžete dělat sami a spořitelně za to nemusíte platit?

Čtvrté, co lidem radí finanční poradci, je „Založte si penzijní připojištění a posílejte si tam aspoň 300Kč měsíčně. Stát vám bude přispívat na důchod.“ To je v penzijním připojištění. Ale co dělají penzijní společnosti? Vaše peníze posílají do otevřených podílových fondů světových správců. Proč by to za vás měl dělat penzijní fond, když to můžete dělat sami a penzijnímu fondu za to nemusíte platit?

No a pátá věc a většinou poslední v řadě, když vám ještě zbudou nějaké peníze, kterou vám poradí finanční poradci, je „Investujte naším prostřednictvím do otevřených podílových fondů.“ Tady se konečně začínáme alespoň částečně shodovat. Ale jen v principu, ne ve způsobu.

Já, jako investiční poradce, vám radím :

„Založte si vlastní majetkový účet u zvolené fondové společnosti
a posílejte si na něj všechny své peníze, které nebudete dlouhodobě potřebovat.“

K stáru je totiž jako když najdete. Ve formě renty, kterou budete pravidelně měsíčně pobírat. A jaká že to bude renta? No přesně tak velká, kolik si stačíte do otevřeného podílového fondu naposílat. A jestli začnete o měsíc později? Fakt vám těch 30.000Kč*, o které tím přijdete, stojí za to?

^{* ... Ročník narození 1970, příspěvek 5000Kč měsíčně, průměrné 8% zhodnocení ve fondu, důchod v 65 letech}

• Jak si zařídit vlastní majetkový účet u fondové společnosti?
• Kolik si tam posílat peněz, abych měl důchod, jaký chci?
• Jak dlouho to musím dělat?
• Kolik mi ten fond vydělá peněz?

Tohle všechno jste se dověděli z mých minulých příspěvků na mém blogu

http://pavelrudolf.blog.idnes.cz/

nebo z mého projektu

http://www.jakbytbohaty.cz

Já se fakt snažím vám o tom říct, protože vím, co pravidelná investice do otevřeného podílového fondu dokáže. Chápu, že to není pro každého. Ono také každý není bohatý. Kdyby totiž byl, nikdo by nepracoval a všichni by jen užívali peněz. Tak se rozhodněte, ke které skupině lidí chcete patřit.

Váš Pavel Rudolf

PS : Ještě k tématu, že „Lidé s vyšším příjmem si polepší“. Ono je to v pořádku. Zmenší se totiž procentuální propast mezi tím, kolik procent z minulého platu dostávají dnešní důchodci, minulí zaměstnanci a kolik procent z minulých příjmů dostávají jako důchod dnešní důchodci, minulí podnikatelé a vyšší management.

Ale co je v článku v Hospodářských novinách (19.3.) jasně řečeno, nejenže „Lidé s vyšším příjmem si polepší“, ale i „Lidé s nižším příjmem si pohorší“. Ale to se do titulku už nerado dává, že?