Já nechci změnu času!

Tak už zase budeme posouvat ručičky na všech hodinách a mobilech, v autě i na mikrovlnce. Už zase budeme přemlouvat děti, aby šly dnes spát o hodinu dřív, přestože se jim ještě vůbec nechce. A to je budeme přemlouvat i trochu v rozporu s naším vlasním mozkem, stále zvyklým na původní čas. A to vše jen proto, že už zase máme ZMĚNU ČASU. Ale sakra proč ta musí být?  

Původně byl letní čas zaveden z důvodů energetických úspor. Večer bude déle světlo, takže se míň prosvítí, ušetří se na energii a všem nám bude tak nějak lépe. Jenže i samotné energetické firmy připouští, že vliv letního času na úsporu energie je zanedbatelný až žádný. A to navíc v situaci kdy se každoročně v létě spotřebovává méně elektrické energie než v zimě (viz. například tento graf), takže problém s případnými nedostatečnými výrobními kapacitami nám nehrozí.

Někteří „argumentují“ tím že se jim změna času líbí protože je v létě odpoledne déle světlo a mají více času na své venkovní aktivity. Tak proč tedy nemít letní čas po celý rok? Pak bude odpoledne déle světlo kdykoliv, ne? Možná ano, možná ne: člověk si postupně zvykne na tuto trvalou změnu a posune svůj biorytmus o hodinu dále, tedy bude později vstávat a chodit spát a bude zase nadávat jak moc brzo je večer tma. Však to znáte. Ale klidně ať se ze dvou variant „stále letní“ či „stále zimní“ čas vybere ten letní, to co mi vadí je ta změna.

Protože právě ta změna způsobuje zdravotní potíže citlivých lidí anebo problémy v dopravě, a to vše naprosto zbytečně. Mimo to stojí změna času za řadou organizačních problémů. Řada států přechází na či z letního času k různému datu. Třeba USA zavádí letní čas o tři týdny dřív než Evropa, takže pravidelné konferenční hovory s americkými kolegy jsou teď po pár týdnů o hodinu jinak. Tedy pokud si na ně člověk vzpomene anebo jej na ně zmatený počítač upozorní. Ještě zajímavější je fakt, že státy na jižní polokouli mají letní čas v době naší zimy. Tedy vždy na jaře se časy ve stejné časové zóně na severní a jižní polokouli o dvě hodiny posunou od sebe, aby se pak na podzim zase vrátily zpět. Třeba Brazílie je od nás časově vzdálena přes zimu o tři hodiny a přes léto o hodin pět. Plus někdy na jaře či na podzim o hodiny čtyři, protože Brazílie mění čas jindy než Evropa.

Zkrátka guláš jak má být. Ideální to prostředí pro komunikaci počítačů z různých časových pásem, anebo třeba pro plánování leteckých spojů a jejich návaznosti.

Celá ta opičárna s letním časem mi připomíná jeden vědecký pokus. Vědci dali deset opic do klece a uvázali na provaz banán. Kdyby ale nějaká opice chtěla pro banán vylézt, celá klec by byla díky čidlu na provaze automaticky postříkána ledovou vodou. I zkusila to první opice, celá klec pokropena, opicím se to vůbec nelíbilo. Pak lezla druhá, opice opět mokré. Třetí opici při jejím pokusu o zdolání banánu ostatní zmlátily. Teď vědci vyměnili jednu opici za novou. Ta viděla banán, a.. byla zmlácena. Pochopila pravidla hry. Vědci vyměnili druhou opici, která také brzy pochopila jak se věci mají, a tak to pokračovalo, až byly v kleci samé „nové“ opice z nichž žádná neměla osobní zkušenost s ledovou sprchou, ale naučila se kolektivní (zlo)zvyk v jedné situaci. A slepě jej opakovala. Pěkné, že?

No a podobně to máme se změnou času. Byla z nějakých důvodů zavedena a my jsme si už na ni tak navykli, že ani nechápeme původní argumenty pro změnu času – které již pominuly (resp. byly vyvráceny). To nám ale nijak nebrání v pokračování zavedeného (zlo)zvyku si vždy dvakrát do roka posunout všechny hodiny tam či zpět, jen aby bylo rituálu učiněno zadost. Také vás baví být jednou z těch opic v kleci?