Amazon. V Německu skandály opředený, u nás „sexy zaměstnavatel“

Rozhodnutí brněnských zastupitelů odmítnout návrhy internetového obchodu Amazon, který měl v úmyslu postavit na okraji města svůj sklad, se prezidentovi Zemanovi jeví jako „pitomost“. Prvoplánově nepochybně ano. Avšak viděno v širším kontextu a v souvislostech to tak populisticky jednoznačné není. A navíc Amazon není až tak „sexy zaměstnavatel“, byť se jím na první pohled může zdát.

Sklady německého Amazonu v Lipsku

„Dva tisíce lidí budou bez práce. Tečka,“ konstatoval prezident v rozhlasových Hovorech z Lán. Dokázal by si prý představit, kdyby brněnští zastupitelé odmítli přijetí plánů firmy Amazon například z ekologických důvodů. Třeba kvůli riziku zvýšení prašnosti nebo hlučnosti.

Obávám se, že přesně tohle měla na mysli většina z brněnských zastupitelů, na jejichž misce vah bylo 1500 pracovních míst (tedy ne dva tisíce, jak uvedl M. Zeman) proti dalšímu dopravnímu zatížení na jihu města. Další zvýšení dopravní zátěže v této již tak nadměrně namáhané části města by se totiž nepochybně projevilo nejen zvýšenou hlučností a prašností.

Košile je prostě bližší než kabát, a tak zastupitelům v Brně nelze zazlívat, že vzhledem k svému mandátu neřeší republiková makroekonomická čísla o nezaměstnanosti, byť ta dosahuje rekordní úrovně asi 600 tisíc lidí bez práce, ale především hájí zájmy svých voličů, z nichž mnozí na jihu Brna bydlí.

V námluvách s Amazonem chce teď pokračovat vláda, jak dal najevo svým postojem premiér Sobotka a ministr průmyslu Mládek. A tuto vládní propagandu ve prospěch investora podpořila i veřejnoprávní Česká televize, která v jednom ze svých příspěvků v poměru dvě ku jedné zveřejnila nic neříkající názory ekonomických odborníků „o globální firmě s velkým sex-appealem“. „Není to investice, která by byla zásadní,“ citovala televize jako názorový protipól slova ekonoma Jana Bureše.

Díkybohu. Jenže televize už bohužel nevysvětlila, že nabídka Amazonu na obou uvažovaných místech výstavby skladů řeší asi jen necelé půl procento v tuzemsku aktuálně nezaměstnaných. A velkým zklamáním je, že podobně jako další média, která však nemají vůči svým divákům závazek veřejnoprávní služby, pluje po povrchu událostí a neklade si tu zásadní otázku, zda bychom vůbec Amazon v ČR chtít měli.

Dosavadní zkušenosti jiných evropských zemí s tímto americkým nadnárodním internetovým gigantem jsou přitom poměrně výmluvné. Amazon totiž na celoevropské úrovni svůj zisk optimalizuje, či lépe řečeno minimalizuje tak, aby daně, zaplacené v zemích, v nichž působí, byly co nejnižší. Z pohledu globální firmy usilující především o zisk je to pochopitelné, ale…

Jednou z cestiček optimalizace je, že Amazon prodává zboží přes v Lucembursku registrovanou firmu Amazon EU, která v roce 2012 měla tržby 12 mld. eur, ale dosáhla zisku jen 30 milionů a zaplatila daň ve výši 8 milionů eur. Jak je to možné? Jednoduše.

Lucemburská firma Amazon EU SARL platí své (rovněž lucemburské) matce, firmě Amazon Europe Holding Technologies, obrovské sumy za využívání technologií Amazonu. Což je praktika, kterou kritizuje řada politiků v Británii, Francii a dalších zemích Unie. Zmíněná firma, do níž směřují příjmy ze všech trhů v EU, v roce 2012 dosáhla zisku 118 milionů eur, ale nemusela z něj odvést žádnou daň.

Druhým z triků Amazonu je tzv. využívání „národních benefitů“. Týdeník Der Spiegel už před pár lety popisoval, jak to americký obchod praktikoval v Německu a proč tak rád zaměstnává nezaměstnané. Šetří mu to peníze. A ne malé. Dostal totiž na šest týdnů k dispozici levnou pracovní sílu, ale zaplatil jen za čtyři. První dva týdny byly takzvaně „neplaceným výcvikem“, který hradila německá vláda ve snaze uplatnit nezaměstnané na trhu práce. A jejich nový zaměstnavatel se podle platných pravidel mohl během této doby rozhodnout, zda se mu konkrétní uchazeč o práci hodí či nikoliv.

„Zdá se, že docházelo k systematickému zneužívání výplaty německých benefitů ve snaze zajistit si levnou pracovní sílu,“ konstatoval týdeník Der Spiegel. Německé úřady spočítaly, že jen v roce 2010 a jen v jedné spolkové zemi – Severním Porýní-Vestfálsku – Amazon ušetřil na mzdách milión eur. A prý šlo o tisíce případů, kdy nezaměstnaní v této spolkové zemi prošli „neplaceným výcvikem“ u jednoho a téhož zaměstnavatele. Amazonu.

A pak jsou tu další problémy Amazonu, na které před rokem upozornila např. německá veřejnoprávní televize ARD. Amazon musel řešit skandál, který vyvolala reportáž o pracovních podmínkách sezónních zaměstnanců, které si firma najala pro svá distribuční centra v Německu, aby zvládla předvánoční nákupní horečku.

Podle reportáže byli zaměstnanci najatí z různých částí Evropy pod neustálým dohledem bezpečnostní agentury Hensel European Security Services (HESS). Zaměstnanci agentury byli oblečeni do černých uniforem, měli nakrátko střižené vlasy a nosili vysoké boty. Někteří z nich údajně nosili oblečení značky Thor Steinar, kterou mají tradičně v oblibě příznivci extrémní pravice. Je paradoxem, že Amazon tuto značku přestal prodávat z výše uvedených důvodů již v roce 2009.

Sezónní zaměstnanci (před Vánoci jde o několik tisíc lidí) si také v reportáži stěžovali na to, že po příjezdu do Německa jim bylo řečeno, že dostanou nižší mzdu, než jakou měli původně slíbenou. Někteří prý ani nerozuměli smlouvě s personální agenturou, protože neuměli německy. Dodejme, že personální agentura se následně potýkala s hrozbou ztráty licence, zatímco bezpečnostní služba s názvem, který je shodný s příjmením nacistického pohlavára, o kontrakt s Amazonem přišla.

… mzda. Rozhodně důležitý údaj. V Německu, které představuje nejvýznamnější neamerický trh Amazonu, vloni odboráři několikrát stávkovali, ať už kvůli hodinové sazbě, tak kvůli plánům na expanzi Amazonu do Česka a Polska a obavám, že přijdou o práci. U našich sousedů Amazon vyplácí zaměstnance mzdou 310 Kč na hodinu, v tuzemsku vyrukoval se mzdou trojnásobně nižší…

Uvažovaná investice Amazonu je podle českého ministra průmyslu a obchodu „takového rozsahu, že by mohla zahýbat i národní statistikou zaměstnanosti“. Už jsme si vysvětlili, že jde maximálně o půl procenta. Nespadá to náhodou do kategorie „statistická chyba“?