Během uvažování nad tímto textem se mi poodkrylo tajemství. Tajemství a zároveň důvod proč vlastně chodím do shromáždění křesťanů. Samozřejmě, že kázání je věc důležitá. Ale mám za to, že je tu ještě něco – všichni kazatelé mi ...
Exodus 29:36-46
... snad odpustí – o trochu důležitější.
Protože co říká Hospodin Mojžíšovi? „Tam se s vámi budu setkávat, abych tam k tobě mluvil.“ Nejprve mi bylo trochu líto, že mluvit bude jenom k Mojžíšovi. Ale pak jsem si uvědomil, že Mojžíš si žádné Boží slovo nenechal jen pro sebe. Ale jako věrný Boží služebník slovo od slova vyřídil celému Božímu lidu. Všem synům Izraele.
A to je také úloha všech Božích služebníků, kteří káží. Přijít do Boží blízkosti. Vyslechnout to, co k němu Hospodin promluví. A vyřídit toto slovo nám všem, kteří jsme na této službě závislí. Alespoň tak tomu bylo v době Mojžíšově.
Ovšem v souvětí, které jsem citoval, je zmíněna ještě jedna důležitá věc. A v souvislosti s ní už není potřebný žádný prostředník. Žádný Mojžíš nebo kazatel. Tato věc je přístupná pro každého bez výjimky.
Jaká to byla věc? Vzpomene si někdo? Četli jsme: „Tam se s vámi budu setkávat, …“ Setkání s Hospodinem. To je ta věc, pro kterou také chodíme do shromáždění. O tuto věc nás nemůže nikdo připravit. Ať vám bude dnes mé kázání připadat sebehorší. Nemůže vám zabránit, abyste se dnes a tady setkali s Hospodinem. Souhlasíte? Kdo souhlasí, nechť řekne hlasité: Amen!
Pojďme se spolu zamyslet, co nám takové setkání s Hospodinem může přinést? O co přijdeme, když se dnes s Hospodinem nesetkáme. A co naopak získáme, když se s Hospodinem setkáme.
Jaké zaslíbení Hospodin vyslovil ústy Mojžíše? Mělo několik částí. První část jsem již zmínil. Když se Izraelci setkají s Hospodinem, tak On bude mluvit k Mojžíšovi a Mojžíš toto slovo předá všemu lidu.
Druhá část zní takto: „Budu se tam setkávat se syny Izraele a místo bude posvěceno mou slávou.“ Místo setkání – třeba tato naše modlitebna – bude posvěcena Boží slávou. Když přemýšlím o tom, jak by to celé mohlo vypadat. Jak by mohlo probíhat takové posvěcení Boží slávou. Tak si připomenu to, k čemu došlo na hoře proměnění. To místo tehdy přikryl oblak. Z oblaku zazněl Boží hlas. A také s přítomnými se něco dělo. Pán Ježíš se celý rozzářil. A trojice učedníků byla hluboce dotčena.
Musím se přiznat, že po ničem jiném tak netoužím, jako po tomto. Aby tato modlitebna byla naplněna Boží slávou. Abych pak já a spolu se mnou i každý z vás byl dotčen. Aby naše mysl byl naplněna hlubokou radostí a pokojem. Pokojem a radostí, kterou nám nikdo a nic nevezme. Toužíte po tom také. Pokud ano, tak uvnitř své mysli teď řekněte amen. A přeji sobě i nám, aby se to také skutečně stalo.
Teď pokročíme ke třetí části zaslíbení. Třetí část zní takto: „Budu přebývat uprostřed Izraelců a budu jejich Bohem.“ Tato třetí část myšlenkově navazuje na dvě minulá kázání – Mirka Pavlíčka a Pavla Plchota. Mám na mysli to, jak oba zdůrazňovali, že je důležité, aby se Hospodin stal také naším Bohem. A tato část zaslíbení nám prozrazuje, jak se to může stát. Jak dojde k tomu, že Hospodin, se stane také mým a vaším Bohem.
Jak se to tedy stane? Stane se to díky tomu, že Hospodin bude přebývat uprostřed nás. Na začátku takového přebývání je setkání v modlitebně. Protože setkání je na začátku každého vztahu. A jestliže obě strany v sobě naleznou zalíbení. Potom takový vztah pokračuje dál. Nekončí zavřením dveří modlitebny. Ale pokračuje dál cestou domů. Doma. Cestou do práce. V práci. Cestou do bazénu nebo do posilovny. Prostě všude, kde zrovna jsme, tak Hospodin je a zůstává mým a vaším Bohem. Nenecháme ho stát venku přede dveřmi. Ale pozveme ho dál. Do každé budovy, do každé místnosti, kam vstupujeme. Vcházíme ruku v ruce s Hospodinem, který je naším Bohem.
Je tomu tak? Jsme v každý čas a na každém místě zaklesnuti do mocné Boží ruky. Opřeni o Boží rameno, které nepovolí? Pokud ne, tak právě dnes můžeme udělat první krok k tomu, aby tomu tak ode dneška – od této chvíle bylo. Toužíte po tom? Pokud ano, tak nyní ve svém srdci řekněte amen.
Teď zmíním poslední část zaslíbení. Někomu může splývat s tou předchozí částí. Ale já myslím, že je jejím vrcholem. Posuďte sami: „Poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh, že já jsem je vyvedl z egyptské země, abych přebýval uprostřed nich. Já jsem Hospodin, jejich Bůh.“ Třetí část zaslíbení se zabývala tím, jak se to stane. Jak dojde k tomu, že Hospodin se stane naším Bohem. Ale čtvrtá část zaslíbení hovoří o naplnění tohoto úsilí. V jeho průběhu každý pozná, že Hospodin je jeho Bohem. Někdo dříve. Jiný později. Každý máme dostatek času. Ale musíme dát Pánu Bohu šanci. Už když přicházíme do shromáždění, musí být naším vroucím přáním, abychom se setkali s Hospodinem.
Protože právě to je podmínkou k tomu, aby se i Hospodin setkal s námi. S každým z nás osobně. V jeho nitru. Protože díky tomuto setkání pak uslyšíme Boží slovo. To Boží slovo, které nás skutečně nasytí. Protože díky tomu setkání se stane Hospodin naším Bohem. A nakonec nám to všechno dojde. Bude to nejen pravda, ale bude to pravda, se kterou budeme vnitřně souhlasit. Budeme se o ni opírat. A když budeme volat v úzkosti k Hospodinu, budeme si jisti, že nás vyslyší. Protože je naším Bohem. Amen.
